Absolventi škol mají problémy s uplatněním zhruba do 25 let, poté se jejich situace výrazně zlepší a ustálí.
Míra nezaměstnanosti pak odpovídá úrovni dosaženého vzdělání: nejnižší mají vysokoškoláci (2 %) a lidé s maturitou (4 %), vyšší mírou nezaměstnanosti trpí vyučení (7 %) a s nejvyššími problémy se potýkají lidé se základním vzděláním (20 %). Ti mají potíže s uplatněním po celé své ekonomicky aktivní období.
Jako v Evropě
Srovnání nezaměstnanosti v České republice a v Evropské unii nevychází pro nás špatně. Jak uvádí studie Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2003, kterou vydal Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV), vyšší nezaměstnanost u mladých lidí není v Evropě nic neobvyklého. V roce 2002 bylo v Česku dvaapůlkrát (v Evropě 2,3krát) více nezaměstnaných ve věkovém rozmezí od 15 do 24 let než u lidí mezi 25 až 64 lety. Odstup mezi nezaměstnaností mladých lidí a starších obyvatel samozřejmě nebývá všude stejný.
Například v Dánsku, Lucembursku a Nizozemsku je rozdíl mezi mírami nezaměstnanosti nižší než evropský průměr, to znamená, že mladí lidé a absolventi hledají uplatnění snáze. Protipólem jsou potom země jako Řecko, Itálie či Španělsko, kde je situace ještě horší než u nás.
Na vině nezaměstnanost?
I když nezaměstnanost absolventů výrazně souvisí s ekonomickou situací státu, tedy i s celkovou mírou nezaměstnanosti a stavem nabídky volných míst, není pouze jejím odrazem. Počet nezaměstnaných absolventů je ovlivněn řadou faktorů. "Absolventi jsou skupinou uchazečů o zaměstnání, která je do značné míry handicapována tím, že jí chybějí praktické zkušenosti," říká Jiří Vojtěch z oddělení analýz potřeb trhu práce NÚOV. Zaměstnavatelé často požadují několikaletou praxi, kterou absolventi nemohou nabídnout. V řadě uchazečů o zaměstnání je to pak odsouvá za pracovníky se zkušenostmi z praxe.
Lhát v životopise se nevyplácí. |
Správně se rozhodnout
V některých případech je příčinou neúspěchu na trhu práce nesprávná volba další vzdělávací cesty po absolvování základní školy. "Žák nebo jeho rodiče neodhadli možnosti, neměli dostatek informací, a takový absolvent střední školy se pak nemůže nebo nechce uplatnit v oboru své přípravy," říká Jiří Vojtěch.
Vývoj nezaměstnanosti však ovlivňuje i cyklus školního roku, kdy se počet absolventů hledajících práci každoročně začne zvyšovat v červnu s koncem školního roku. Svého maxima dosahuje v září, od října se postupně opět snižuje a minimální hodnoty dosahuje v květnu.
Podmínky pro uplatnění na trhu práce ovšem určuje i region, kde mladí práci shánějí. Nejpříznivější situaci nabízí absolventům Praha, nejméně příznivé podmínky jsou v Moravskoslezském, Ústeckém a Olomouckém kraji.
Vyšší vzdělání: lepší uplatnění
Nalezení dobrého místa přímo určuje výše vzdělání. Mezi vyučenými, středoškoláky a vysokoškoláky jsou několika procentní rozdíly v míře nezaměstnanosti. To potvrzují výsledky dlouhodobých statistických údajů.
V dubnu 2004 dosahovala celková nezaměstnanost v České republice 10,2 procenta a na úřadech práce bylo registrováno celkem 535 100 nezaměstnaných. Celkový počet evidovaných nezaměstnaných absolventů v dubnu 2004 činil 48 700 a podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti dosahoval 9,1 procenta. V meziročním porovnání se celkový počet nezaměstnaných absolventů snížil o 3600 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti se (vlivem snížení počtu nezaměstnaných absolventů, ale i zvýšení celkového počtu nezaměstnaných) snížil o 1,2 procenta.
Míra nezaměstnanosti u vyučených dosahovala v dubnu 2004 20,9 procenta, u vyučených s maturitou přesahovala 19,1 procenta, u absolventů SOŠ s maturitou 13,3 procenta, u absolventů gymnázií 5,3 procenta, u absolventů VOŠ (včetně konzervatoří) 9,4 procenta a u vysokoškoláků 5,7 procenta.
Nová práce: nasaďte úsměv. Více ZDE. |
Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání