Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pro koho se (ne)hodí penzijní připojištění

aktualizováno 
Penzijní připojištění je státem podporované, protože stát chce, aby si občané spořili na vlastní penzi. Proto dává ke každému příspěvku účastníka státní příspěvek.
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Budeme-li t platit měsíčně 500 Kč, budeme dostávat od státu příspěvek 150 Kč. Tyto peníze posíláme do penzijního fondu, který s nimi hospodaří – investuje je.

Výše státního příspěvku penzijního připojištění:

Penzijní fond investuje velice konzervativně, protože musí v každém kalendářním roce dosáhnout zisku. To je proto, že penzijní fond spravuje peníze i těm lidem, kteří je budou velice brzy potřebovat a nemohou investovat rizikověji. Investiční terminologií řečeno, mají krátký investiční horizont a nemohou si dovolit investovat rizikověji, protože by mohly prodělat. Navíc ve fondu jsou i „investoři“, kteří jsou konzervativní a kteří by nechtěli investovat rizikově. Protože fond musí všem klientům spravovat peníze stejně, volí konzervativní portfolio.

Portfolio penzijního fondu je složeno převážně z dluhopisů. Akciová složka je malinkatá (do 10 % z portfolia). Např. portfolio penzijního fondu Credit Suisse Life & Penzions má následující složení portfolia:

  • 6,3 % Akcie
  • 62,7 % Dluhopisy
  • 21,7 % Pokladniční poukázky (nástroje peněžního trhu)
  • 8,4 % Hotovost

Jakou můžeme očekávat výnosnost portfolia?

Podobnou jako od dluhopisového fondu. Případně podobnou jako u velice konzervativního smíšeného fondu, který obsahuje pouze cca 10 % akcií. Právě konzervativní portfolio je jednou ze slabin penzijního fondu. Z oblasti investic víme, že při investici na hodně dlouhou dobu můžeme volit rizikovější investice, které jsou dlouhodobě výnosnější. Když už byla řeč o podporách, bylo by dobré se také zmínit o daních. Výnosy, které jsou vyplacené z penzijního připojištění, podléhají dani ve výši 15 %. Něco z toho, co nám dal stát na státních příspěvcích si bere zpět formou daní.

Z hlediska daní to ještě není všechno. Daně můžeme také ušetřit a to v případě, že platíme více než 500 Kč měsíčně. Do částky 500 Kč měsíčně dostáváme státní příspěvek. Při placení vyšší částky už příspěvek neroste. Částku, která přesahuje částku 500 Kč měsíčně, můžeme odečíst z daňového základu. Nejvýše 12 000 Kč za rok.

Příklad

Platíme do penzijního fondu 800 Kč měsíčně. Kolik za rok dostaneme na státním příspěvku a o kolik si můžeme snížit daňový základ? Placená částka převyšuje 500 Kč měsíčně, proto budeme dostávat státní příspěvek 150 Kč za měsíc. Za rok dostaneme celkem 1 800 Kč (12 × 150 Kč).

Za rok vložíme do penzijního fondu 12 × 800 Kč, tedy 9 600 Kč. Daňový základ můžeme snížit o částku, která převyšuje 6 000 Kč za rok. Základ tedy můžeme snížit o 3 600 Kč (9 600 Kč – 6 000 Kč). Se státními příspěvky ještě nejsme u konce. Ještě jsou státní příspěvky na straně zaměstnavatele, ale těmi se zde nebudeme podrobněji zabývat. Zvýhodnění zaměstnavatelů vysvětluje popularitu penzijního připojištění u některých zaměstnanců.

Příklad

Klient si ve 40 letech založil penzijní připojištění a platil 500 Kč měsíčně. Kolik může očekávat, že bude mít naspořeno v 60 letech? Pokud bude výnos fondu 4 % ročně.

  • Spořená částka 500 Kč měsíčně
  • Státní podpora 150 Kč měsíčně
  • CELKEM 650 Kč měsíčně
  • Naspořená částka v penzijním fondu za 20 let 238 400 Kč
  • Zaplacená daň ze zisku 12 400 Kč
  • Celková částka (kterou má klient k dispozici) 226 000 Kč

Výsledná částka zohledňuje státní příspěvky, zaplacené daně a zhodnocení fondu. Je dobré rozhodovat se podle celkem naspořené částky. Nikoli podle toho, že dostanete 150 Kč měsíčně od státu nebo že celkem od státu dostaneme 36 000 Kč. Tento údaj neříká nic o zaplacených daních 12 400 Kč a o zhodnocení fondem. 

Jestli je toto zhodnocení zajímavé si zkusme osvětlit na dalším příkladě:

Kolik budeme mít v otevřeném podílovém fondu za 20 let, pokud budeme pravidelně investovat 500 Kč měsíčně?
a) Při výnosu 4 % ročně.
b) Při výnosu 6 % ročně.

Pravidelná investice do podílových fondů není spojena s žádnou státní podporou ani daněmi, proto bude výpočet jednodušší.
a) Při výnosu 4 % ročně budeme mít k dispozici 183 400 Kč.
b) Při výnosu 6 % ročně budeme mít k dispozici 231 000 Kč.

Zkusme porovnat výsledky s předchozím příkladem, kde jsme počítali výnos penzijního připojištění. Dojdeme k tomu, že penzijní připojištění je o 43 000 Kč výhodnější než pravidelná investice do fondu se stejným výnosem. (Toto číslo je vyšší, než by odpovídalo vyplacenému státnímu příspěvku, protože se zde uplatňuje efekt výnos z příspěvků.)

Při srovnání penzijního připojištění a investice do fondů s výnosem 6 % ročně dostáváme na konci skoro stejnou částku. Dá se tedy říci, že podílové fondy by musely vynášet o 2 % více než penzijní připojištění, aby oba produkty byly stejně výnosné.

Je rozumné porovnávat výnos v penzijním fondu ve výši 4 % p. a. a výnos v otevřeném podílovém fondu ve výši 6 %?

Jak bylo řečeno. Penzijní fond musí investovat konzervativně. Nikdy nebude mít v portfoliu velkou akciovou složku. Když použijeme otevřený podílový fond, můžeme investovat rizikově dle vlastního uvážení. Můžeme tedy volit třeba balancované nebo akciové strategie. Hledisko výnosu je jenom jedno z hledisek, která hrají roli při rozhodování se o tom, jaký produkt použít. Samozřejmě, že se budeme rozhodovat i podle dalších hledisek. Každý produkt umí něco jiného.

Pro koho se hodí penzijní připojištění

Z investičního hlediska se jedná o velice konzervativní produkt, který má díky státním příspěvkům vyšší zhodnocení než srovnatelné podílové fondy.

Penzijní připojištění určitě osloví ty klienty, kteří by chtěli dlouhodobě odkládat finanční prostředky, ale bojí se přitom investičního rizika a chtějí, aby se jejich peníze jenom rozmnožovaly. Aby neriskovali, že mohou také prodělat.

Jestli se nebojíme rizikovějších investic a jestli jsme mladší a máme dost času do důchodu, použijeme spíše podílové fondy místo penzijního připojištění. Rizikovější investice může být výnosnější a vyšší výnos v dlouhodobém horizontu dělá divy. Penzijní připojištění také může být zajímavý doplněk našeho rodinného portfolia. Představuje v něm dlouhodobý produkt, který je velice konzervativní. Můžeme tak investovat jiné peníze do rizikovějších aktiv (třeba pravidelně investovat do akciových nebo balancovaných fondů).

Úryvek z knihy: Investování pro začátečníky

1. díl: Základní otázka: proč chci investovat
2. díl: Jaký chcete výnos
3. díl: Chcete maximální zisk? 
4. díl: Kolik mohou vaše investice prodělat?
5. díl: Co udělat, když vaše investice poklesne
6. díl: Čím delší doba, tím vyšší riziko lze podstoupit
7. díl: Do čeho můžeme investovat 
8. díl: Jste konzervativní investor nebo agresivní hráč?


REKLAMA


Úryvek je z knihy
"Investování pro záčátečníky" 
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz

Komerční prezentace:
KB Penzijní Fond
Uzavřete si ZDE smlouvu o penzijním připojištění
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.
.... více na www.pfkb.cz


Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

Martin Mašát
KOMENTÁŘ: Jsou nulové úroky na běžných účtech zlodějna, nebo ne?

Jaká je dnes nejlepší konzervativní investice? Běžný účet s nulovým úrokem. A buďte rádi za nezáporný úrok. Jestli máte pocit, že vás banky okrádají a neplatí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.