Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Problémové poskytování cestovních náhrad

  11:00aktualizováno  11:00
S problematikou poskytování cestovních náhrad se v pracovním životě setkává řada zaměstnanců a zaměstnavatelů, ale i osob samostatně výdělečně činných.

 A nejde o nic jednoduchého. Je třeba se vyznat v zákonu o cestovních náhradách, zákonu o daních z příjmů, důležitá je však i znalost zákoníku práce, zákona o účetnictví a dalších předpisů. Proč? Správné určení výše cestovních náhrad má velký význam pro řádný odvod daně z příjmu.

Zaměstnavatelé, kteří poskytují náhrady přesně podle právních předpisů, předcházejí případným sporům s pracovníky. Pro zaměstnance znamená splacení cestovních náhrad další příjem, který není zatížen odvody. Proto je tak bedlivě sledují. Komu vlastně mohou být cestovní náhrady vypláceny? Zaprvé zaměstnancům v pracovním poměru, založeném na pracovní smlouvě dle zákoníku práce. V této souvislosti je třeba se zmínit o sjednání jedné důležité záležitosti pracovní smlouvy, a to místa výkonu práce. Jeho určení má dopad na to, kdy je zaměstnanec na cestě do místa svého pracoviště a kdy je vyslán na pracovní cestu. Například pokud zaměstnavatel předpokládá, že se bude zaměstnanec v rámci své práce pohybovat po Praze, je vhodné sjednat jako místo výkonu práce celou obec Praha. Nikoliv jen konkrétní adresu.

Při takto sjednaném místě výkonu práce nebude mít zaměstnanec nárok na poskytnutí cestovních náhrad. Platí to i naopak. Pokud bude chtít zaměstnavatel hradit zaměstnanci cestovní náhrady při delších cestách v rámci jedné obce, měl by sjednat jako místo pracoviště konkrétní adresu. Cestovní náhrady lze také vyplácet osobám, které pro zaměstnavatele vykonávají práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tedy podle dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Ale pouze tehdy, je-li to v takové dohodě výslovně uvedeno. Za třetí mohou být cestovní náhrady vypláceny zaměstnancům, kteří konají cesty na základě dohod o vzájemné výměně zaměstnanců, nebo i členům družstev, u nichž je pracovní vztah podmínkou členství v družstvu.

Kromě výše zmíněných osob je z pohledu daňových předpisů možné pohlížet jako na zaměstnance i na další osoby. Jde především o členy statutárních orgánů právnických osob, kterým mohou být poskytovány cestovní náhrady za účast na jednání příslušného statutárního orgánu. Dále je možné vyplatit cestovní náhrady jednatelům a společníkům společností s ručením omezeným, kteří konají práce pro společnost a přitom nejsou zaměstnanci společnosti, členům obecních zastupitelstev, ale i členům a funkcionářům občanských sdružení bez pracovněprávního vztahu k takovému sdružení (funkcionáři sportovních jednot, svazu zahrádkářů a podobně).

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.