Již jsme si mohli zvyknout na diagramy, které vymezují akcii (nebo strategii fondu) ve srovnání s ostatními na velké, malé a střední společnosti a na růstové (growth), hodnotové (value) a neutrální. Diagram 3x3, kde na jedné ose je kapitalizace a na druhé styl, se rozšířil díky serveru Morningstar, který takto začal klasifikovat fondy, aby mezi nimi šly provádět lepší srovnání. Určení tržní kapitalizace firmy nečiní nikomu potíže, horší je to s rozlišením, zda je akcie hodnotová nebo růstová. Každý, kdo provádí rozčlenění totiž používá jiná kritéria (např. Morningstar používá celkem deset kritérií, z nichž největší váhu mají P/E počítaný z očekávaného zisku a očekávaná dlouhodobá míra růstu zisku), navíc akcie v čase „přeskakují“ z jednoho stylu do druhého.
Mezi hodnotové se řadí takové tituly, u kterých se akcie prodávají za cenu relativně nízkou, než odpovídá výnosům a účetní hodnotě na jednu akcii (P/E, P/BV) podobných titulů, či společností ze stejného odvětví. Poměr P/E u hodnotových akcií je tedy nízký, akcie jsou „levné“. Očekávání investorů je takové, že trh objeví nesprávně oceněnou akcii a vyrovná její cenu s „férovou hodnotou“.
Nakupovat každou „levnou“ akcii však přivede investory spíš ke ztrátě než k zisku. Ne každá levná akcie je totiž podhodnocená akcie. Jsou jistě tituly, u nichž nízká cena odpovídá slabým vyhlídkám na růst tržeb a zisků a špatným fundamentálním údajům.
Společnosti, jejichž tržby a zisky rostou více než u jiných firem, jsou více poptávané na trhu a investoři jsou ochotni zaplatit za ně více (za budoucí očekávané zisky),
|
Příklady růstových a hodnotových akcií z USA i Evropy naleznete ZDE |
Technologie jsou typickým odvětvím, které patří mezi růstové, kromě toho sem patří i média, zdravotnictví nebo spotřebitelský průmysl. Hodnotové společnosti se naproti tomu většinou rekrutují z odvětví finančních služeb, průmyslu, energií a utilit (ropa, plyn, infrastruktura).
| Zastoupení sektorů v růstovém a hodnotovém indexu* | ||
| Hodnotový index | Růstový index | |
| Informační tech. | 11,92 | 43,19 |
| Software | 0,06 | 14,27 |
| Hardware | 3,12 | 22,69 |
| Média | 0,13 | 5,28 |
| Telekomunikace | 8,61 | 0,95 |
| Služby | 42,52 | 50,81 |
| Zdravotnictví | 1,21 | 28,89 |
| Consumer Services | 4,64 | 14,74 |
| Obchod | 2,15 | 5,07 |
| Finanční služby | 34,52 | 2,11 |
| Výroba | 45,49 | 5,93 |
| Spotřební zboží | 8,63 | 1,82 |
| Průmyslové zboží | 11,64 | 1,19 |
| Energie | 14,81 | 2,92 |
| Utility | 10,41 | 0 |
| Zdroj: Morningstar, *Morningstar US Growth Index a Morningstar US Value Index | ||
Jsou výnosnější hodnotové nebo růstové akcie?
Přestože by se mohlo zdát, že větší výnos získáme investicí do růstové akcie, opak je pravdou. Růstové akcie sice patří úspěšným společnostem, nicméně jejich cena již je „vysoká“ - růstové akcie jsou předmětem různých (módních) trendů na trzích, ať už jde o akcie zlatých společností, technologické akcie, apod. Naopak hodnotové jsou takové společnosti, které se potýkají s těžkostmi, není u nich jistá budoucí ziskovost, cena se drží nízko,… Hodnotové akcie, protože je u nich méně jistý budoucí zisk, musejí nabízet vyšší výnosnost. Riziko, které plyne z nákupu společnosti, u které je šance na zotavení firmy i ceny akcie menší, musí být vyváženo vyšším výnosem.
To potvrzují i historická data. V delším horizontu jsou hodnotové akcie výnosnější než růstové. Průměrný roční výnos hodnotových akcií (index MSCI World Value) za období let 1975 – 2003 činí 9,88 %, zatímco výnos růstových akcií činí za stejné období 8,57 %. Růstovým akciím se lépe daří v době růstu (90. léta), zatímco hodnotové akcie překonávají růstové v době medvědích trhů.
Na následujícím obrázku je patný strmý vzestup cen růstových akcií v souvislosti s technologickou bublinou na konci devadesátých let a jejich následný prudký propad.
Zdroj: MSCI
Růstové akcie se před hodnotové dostávají opět v těchto měsících, kdy začínají přibývat pozitivní zprávy o ziscích firem a výhledy na další období. Za poslední rok se tak dalo více vydělat na růstových akciích (americké růstové akcie +25,08 %, hodnotové +23,72 %). Nicméně za poslední tři roky byste z 1 000 dolarů investovaných do růstového indexu měli pouze 766 dolarů, zatímco v hodnotovém indexu byste ztratili pouze necelé 4 dolary. Za poslední tři roky rovněž neplatí poučka, že hodnotové akcie představují vyšší riziko. Pokud budeme měřit riziko pomocí volatility (směrodatné odchylky), pak byly kurzy růstových akcií takřka dvakrát rozkolísanější.
| Výnos indexů* value x growth (% p.a.) | |||||
| Index | 1 rok | 3 roky | 5 let | 10 let | vol** |
| Large-Cap Growth Index | 25,08 | -23,41 | -6,94 | 6,83 | 27,4 |
| Mid-Cap Growth Index | 44,96 | -18,52 | 4,15 | 6,95 | 15,4 |
| Small-Cap Growth Index | 43,75 | -16,08 | 5,72 | 5,74 | 31,4 |
| Large-Cap Value Index | 23,72 | -3,27 | 2,15 | 10,27 | 14,5 |
| Mid-Cap Value Index | 24,32 | 10,26 | 8,92 | 12,17 | 31,5 |
| Small-Cap Value Index | 27,09 | 15,23 | 11,63 | 11,88 | 16,3 |
| Zdroj: Dow Jones, *indexy DJ U.S.,**volatilita (roční sm.odch. IX.2000-IX.2003) | |||||
Rozdělení na růstové a hodnotové akcie samo o sobě návod, jak investovat, nadává. Můžeme říci, že bychom měli nakupovat akcie levně (hodnotové akcie) a prodávat je, až budou „drahé“ (hodnotovou strategii přijal i světoznámý Warren Buffet) a nikoli nakupovat akcie za draho (růstové) a prodávat je levně, po skončení módy technologických akcií, na dně medvědího trhu, kdy nevydržíme čekat na
|
Své schopnosti portfolio manažera si můžete vyzkoušet v Investiční hře - bez rizika a ve hře o ceny. |
Existují období, kdy růstové akcie překonávají hodnotové o několik procent ročně a hodnotové sektory se potácejí v stagnaci a analytici o nich začínají pochybovat (kromě začátku devadesátých let např. roky 1983 – 87). Platí však, že investování podle růstového a hodnotového stylu by mělo být pouze doplňkové a měli by se do něj pouštět už zkušenější investoři. Také nesmíme zapomínat na to, že se většinou nenabízí jen hodnotové nebo růstové fondy, ale dále se dělí na small, large a mid capy, což je rovněž důležité při posuzování rizika a výnosu (viz poslední sloupec v předešlé tabulce).
U nás mají investoři na výběr z široké nabídky zahraničních fondů, ketré se na jednotlivé styly specializují. Mezi hodnotové patří např. Pioneer U.S. Value nebo Julius Baer Euroland Value Stock Fund, mezi růstové, kterých k nám bylo v devadesátých letech „přivezeno“ značné množství, např. Parvest Europe Growth či Franklin Aggressive Growth Fund.
Jaká je podle vás lepší strategie, hodnotové nebo růstové společnosti? Těšíme se na vaše názory.
