Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč bychom se nezdanili

  0:01aktualizováno  0:01
Také Vás udivuje, kde stát bere peníze na nákup stíhaček, krytí ztrátových úvěrů komerčních bank či k vyplacení kampeličkářů? Po přečtení tohoto článku se již divit nebudete...
Také Vás udivuje, kde stát bere peníze na nákup stíhaček, krytí ztrátových úvěrů komerčních bank či k vyplacení kampeličkářů? Po přečtení tohoto článku se již divit nebudete.

Drtivá většina příjmu státu pochází z různých forem daní. Státní aparát při své strnulosti v ostatních oblastech správy státu překvapuje svojí inovační aktivitou v oblasti zdanění – cílem státu je zdanit cokoliv a to nejlépe takovým způsobem, že poplatník ani neví, že platí daň. V širokém pojetí daní jsou za daň označovány veškeré srážky státu, které občan musí platí ať již chce či nechce. Za daň tak lze považovat nejen daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, spotřební daň, daň z nemovitosti, silniční daň a jiné, ale i zdravotní pojištění, sociální pojištění a různé místní poplatky.

Je samozřejmé, že zdanění je pro poplatníky nepříjemné, a tudíž je snahou státu co nejvíce daní konstruovat tak, že se jim poplatník nemůže vyhnout, nebo o nich vůbec neví. To je také důvod, proč se v posledních deseti letech čím dál více zvyšuje podíl tzv. nepřímých daní na úkor přímých daní. Mezi nepřímé daně patří především daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Tyto daně mají tu vlastnost, že jsou částečně skryty zraku poplatníka, poplatník se jim jen stěží vyhne, a tudíž v konečném efektu poskytují státu velice stabilní a zaručený daňový příjem. Vsadil bych se, že většina našich spoluobčanů neví, že kolonka DPH na každé účtence znamená daň státu. U spotřební daně jsem si jist, že většina spotřebitelů neví, kolik zaplatí státu z jednoho litru benzínu, jednoho piva či jednoho litru rumu. Skutečná výše daní by je zajisté překvapila a možná by poté mnoho alkoholiku a kuřáku skoncovalo se svým návykem.

Zajímá Vás, jak a kolik státu celkem zaplatíte na daních? Vezměme si na ukázku pana Josefa Nováka, který pro nás bude představovat průměrného Čecha : Pan Novák vyživuje jedno dítě, měsíčně vydělává průměrnou mzdu ve výši 13 500 Kč, měsíčně nakoupí zboží a služby odpovídající spotřebnímu koši a měsíčně ušetří 10% svého čistého příjmu. Pan Novák vypije v průměru 2 piva denně, 10 litrů tvrdého alkoholu ročně, vykouří denně 10 cigaret a ročně ujede svým autem 10 000 km.

Pan Novák žije v iluzi, že jeho mzda je 13 500 Kč měsíčně. Ve skutečnosti je mnohem vyšší, protože zaměstnavatel pana Nováka musí měsíčně odvádět státu za pana Nováka 26% jeho hrubé mzdy na sociální a 9% na zdravotní pojištění (tj. celkem 35%). Kdyby toto pojištění nemusel odvádět, platil by panu Novákovi vyšší mzdu, přesně 18 225 Kč. Toto zdanění je panu Nováku dokonale skryto – na své výplatní pásce vidí pouze sociální a zdravotní pojištění, které odvádí státu sám. Sociální pojištění odváděné samotným panem Novákem činí 8% jeho hrubé mzdy, zdravotní pojištění pak dalších 4,5%, celkem 1688 Kč Po stržení pojištění tak panu Novákovi zůstává 11 812 Kč. Tento příjem musí ale ještě zdanit daní z příjmu, která v případě pana Nováka činí 1002 Kč měsíčně. Čistý příjem pana Nováka je tedy 10 810 Kč, které může „vesele“ utratit.

Pan Novák utratí 90% svých příjmů, tj. 9 730 Kč měsíčně. Za 2000 Kč nakoupí potraviny, za 1000 Kč nakoupí alkohol v obchodě a cigarety, 500 Kč vydá na odívání, na bydlení 2500 Kč, za dopravu vlastním automobilem 1500 Kč měsíčně, za telefon 300 Kč, za dovolenou a kulturu 1000 Kč měsíčně, za stravování a za alkohol v hospodě zbytek 930 Kč. Na dani z přidané hodnoty tak zaplatí každý měsíc státu 1122 Kč. Pan Novák má bohužel špatné návyky – kouří, pije a navíc rád řídí auto. Také za to musí zaplatit – měsíčně na spotřební dani zaplatí 953 Kč.

Své měsíční úspory ve výši 1080 Kč pan Novák ukládá na termínovaný účet v bance. Za svůj dosavadní život si pan Novák ušetřil 100 000 Kč. Při úrokové sazbě z termínovaného vkladu ve výši 3,50% ročně pan Novák zaplatí ročně na daních z úroků 525 Kč, tj, měsíčně zhruba 44 Kč.

Celkem pan Novák na daních zaplatil 9533 Kč, tj. více jak 52% jeho hypotetické mzdy 18 225 Kč, kterou by dostával od zaměstnance v případě neexistence povinného placení zdravotního a sociálního pojištění. Postup zdanění a jeho výši shrnuje následující tabulka:

Měsíční příspěvek pana Nováka státu

Daň

Teoretická mzda

18 225 Kč

4 725 Kč

Hrubá mzda

13 500 Kč

1 688 Kč

Mzda po zaplacení poj. zaměstnancem

11 812 Kč

1 002 Kč

Čistá mzda

10 810 Kč

 

   z toho utraceno

9 730 Kč

 

       DPH

1 122 Kč

1122 Kč

       Spotřební daň

953 Kč

953 Kč

   z toho uspořeno

1 080 Kč

 

        Daň z úroku

44 Kč

44 Kč

Zaplacená daň celkem

 

9 533 Kč

Na tomto místě je zapotřebí říci, že ne všechny peníze, které odvedete státu, jsou vyhozeny do vzduchu. Občané našeho státu se těší bezplatnému zdravotnímu ošetření a státem zaručeným důchodovým příjmům. Zároveň se stát za naše peníze stará o naši bezpečnost, vzdělání, stará se o kulturní památky, atd. Náš stát tak patří mezi státy se silným sociálním systémem, který se o své občany stará doslova od narození až do smrti (při narození dostanete porodné, po smrti zase pohřebné). Proti tomuto systému lze mít tři námitky:

  1. občané nemají možnost sami si vybrat mezi samostatným životem (a neplacením daní) a životem pojištěným státní péčí (a placením daní),
  2. stát hospodaří se svěřenými prostředky obvykle méně efektivně než soukromý subjekt,
  3. kvůli postupnému nárůstu pravomocí, počtu úřadů, počtu úředníků a výdajů státu příjmy státu nestačí na pokrytí těchto výdajů.
Obzvláště poslední argument je v současné době aktuální - ačkoliv státu plynou z našich kapes značné sumy peněz, nestačí mu tyto příjmy na pokrytí všech výdajů a proto se každým rokem čím dál více zadlužuje. Ke konci loňského roku činilo celkové oficiální zadlužení vlády 290 mld. Kč, neoficiální (včetně skrytých závazků státu) však dosahuje přinejmenším dvojnásobné výše. Z tohoto důvodu stát nemůže snížit daňovou zátěž obyvatelstva, a pokud nedojde k výraznému omezení výdajů států, můžeme se naopak těšit na další zvýšení daní.

Co byste říkal platu vyššímu o 35%? Považujete míru zdanění v České republice za přiměřenou? Myslíte si, že stát hospodaří s Vašimi prostředky efektivně? Napište nám svůj názor.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.