Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč dnes vstupovat do odborů?

aktualizováno 
K čemu je členství v odborech? Nabízejí bezplatnou pomoc právníka, účast na vyjednávání o platu nebo třeba levnou dovolenou. Mnoho členů využívá jen poslední možnost. Hlavní důvody pro členství v odborech jsou dva: možnost ovlivňovat dění ve firmě a získávat materiální výhody.

Tvrdí to Václav Chvál, místopředseda odborového svazu Kovo ve společnosti ČZ Strakonice. Ve firmě, která zaměstnává přes dva tisíce lidí, je v odborech 65 procent z nich.

„Uvědomujeme si, že řada zaměstnanců k nám vstupuje kvůli výhodám,“ přiznává Chvál. Organizace nabízí například příspěvek na lázně, dovolenou v Itálii či Chorvatsku, dětem zaplatí část ceny tábora. „Při narození potomka dostane náš člen tisíc korun. Pro školáky máme několik různých dotací a programů. Někdy se stává, že jakmile děti vyjdou školu, rodiče vystoupí s vysvětlením, že se jim to nevyplatí. S tím bohužel nic neuděláme,“ říká Václav Chvál. Měsíční příspěvek činí jedno procento z čisté mzdy, důchodci či těhotné ženy platí deset korun za měsíc.

Kdo nakonec rozhoduje

Zákon dává odborové organizaci významné pravomoci. Jménem všech zaměstnanců vyjednává se zaměstnavatelem o mzdách a o pracovních podmínkách. Kontroluje bezpečnost práce, firma jí musí oznamovat propouštění, žádat o souhlas s rozvrhem dovolených a projednávat všechny důležité kroky. Pokud do odborů vstoupí většina členů jen kvůli příspěvku na výlet k moři, o podstatných věcech pak rozhoduje několik funkcionářů bez kontroly ostatních.

Václav Chvál takový pocit ze své organizace nemá. „Kromě osmdesátky zvolených funkcionářů vystupují další členové aktivně na schůzích; takových je zhruba deset procent. Samozřejmě, že na konference nechodí všichni, ale problém s účastí nemáme,“ říká Chvál.

Podnikatelé: odbory jsou silné

Že je postavení odborů přehnané a vůči zaměstnavateli nevyvážené, se domnívá předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR Bedřich Danda. „Obecně odbory ctím. Když jsem působil v podniku, kde bylo 430 zaměstnanců, bylo jasné, že jsem nemohl jednat s každým jednotlivě. Podle zákona má však zaměstnavatel vzhledem k odborům mnoho povinností, a když se mu nedaří, odbory mu nepomůžou, naopak mají další nároky třeba na odstupné,“ shrnuje svou zkušenost Danda. Domnívá se, že zaměstnanec není v pracovněprávním vztahu slabší stranou, která by potřebovala zvláštní oporu. „Pokud bych málo platil a ve firmě byly špatné podmínky, kvalitní zaměstnanci mi odejdou jinam,“ říká.

Odboráři mají právníky

S Dandovým názorem odboráři pochopitelně nesouhlasí. Jako další důvod pro vstup do svých organizací nabízejí „slabším“ zaměstnancům bezplatnou právní pomoc ve sporu se zaměstnavatelem. „A to včetně zastupování u soudu,“ doplňuje Jiří Šafář z Odborového svazu pracovníků obchodu. „Když vás třeba zaměstnavatel nezákonně propustí, odbory se vás zastanou. Každá organizace má své právníky.“ Soudu může předcházet i zprostředkování vzájemné dohody znesvářených stran.

O tom, že k této úloze odborů přistupují jednotlivé organizace různě, svědčí zkušenosti Pavla Beňa z občanského sdružení Práce a vztahy. „V jedné firmě jsme s pomocí odborů chtěli zorganizovat veřejné slyšení mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Nejprve nám řekli, že se musí zeptat regionální organizace. Odložili to poprvé, podruhé, nakonec nám sdělili, že nemají zájem,“ vzpomíná Beňo. Jindy v soudním řízení vystoupil zástupce odborů jako Pavel Beňo, Práce a vztahy svědek zaměstnavatele svědčící proti zaměstnanci. „Prý se pracovník choval nepřístojně. To je ale typické uvažování manažerů, kteří hodnotí, jaký daný člověk je, a ne jak pracuje. Odbory by to dělat neměly, tenhle pracovník byl dokonce sám jejich členem,“ podivuje se Beňo.

Připouští však, že s jinými organizacemi navázal při hájení práv zaměstnanců dobrou spolupráci.

Účast na vyjednávání

O členství v odborech by měl uvažovat ten, kdo chce ovlivňovat vyjednávání o růstu mezd, benefitech, odměnách či prodloužení dovolené. Tuto pravomoc má každá odborová organizace. Založit ji přitom mohou už tři lidé registrací u odborového svazu či na ministerstvu vnitra. Vyjednávání probíhá při uzavírání takzvané kolektivní smlouvy. Pokud se na ní odboráři s firmou nedohodnou ani s pomocí zprostředkovatele, mohou vyhlásit stávku.

Rada zaměstnanců

Tam, kde nepůsobí odborová organizace, si mohou zaměstnanci zvolit svoji radu a zástupce pro bezpečnost práce. Rada zaměstnanců má 3 až 15 členů. Nemůže uzavírat kolektivní smlouvu, ale má právo na to, aby s ní zaměstnavatel projednával důležité kroky. Nevýhodou je, že zákon přesně určuje pravidla volby rady (vyhlašuje je zaměstnavatel na návrh jedné třetiny zaměstnanců) či délku funkčního období jejích členů (3 roky).

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.