Proč dnes vstupovat do odborů?

K čemu je členství v odborech? Nabízejí bezplatnou pomoc právníka, účast na vyjednávání o platu nebo třeba levnou dovolenou. Mnoho členů využívá jen poslední možnost. Hlavní důvody pro členství v odborech jsou dva: možnost ovlivňovat dění ve firmě a získávat materiální výhody.

Tvrdí to Václav Chvál, místopředseda odborového svazu Kovo ve společnosti ČZ Strakonice. Ve firmě, která zaměstnává přes dva tisíce lidí, je v odborech 65 procent z nich.

„Uvědomujeme si, že řada zaměstnanců k nám vstupuje kvůli výhodám,“ přiznává Chvál. Organizace nabízí například příspěvek na lázně, dovolenou v Itálii či Chorvatsku, dětem zaplatí část ceny tábora. „Při narození potomka dostane náš člen tisíc korun. Pro školáky máme několik různých dotací a programů. Někdy se stává, že jakmile děti vyjdou školu, rodiče vystoupí s vysvětlením, že se jim to nevyplatí. S tím bohužel nic neuděláme,“ říká Václav Chvál. Měsíční příspěvek činí jedno procento z čisté mzdy, důchodci či těhotné ženy platí deset korun za měsíc.

Kdo nakonec rozhoduje

Zákon dává odborové organizaci významné pravomoci. Jménem všech zaměstnanců vyjednává se zaměstnavatelem o mzdách a o pracovních podmínkách. Kontroluje bezpečnost práce, firma jí musí oznamovat propouštění, žádat o souhlas s rozvrhem dovolených a projednávat všechny důležité kroky. Pokud do odborů vstoupí většina členů jen kvůli příspěvku na výlet k moři, o podstatných věcech pak rozhoduje několik funkcionářů bez kontroly ostatních.

Václav Chvál takový pocit ze své organizace nemá. „Kromě osmdesátky zvolených funkcionářů vystupují další členové aktivně na schůzích; takových je zhruba deset procent. Samozřejmě, že na konference nechodí všichni, ale problém s účastí nemáme,“ říká Chvál.

Podnikatelé: odbory jsou silné

Že je postavení odborů přehnané a vůči zaměstnavateli nevyvážené, se domnívá předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR Bedřich Danda. „Obecně odbory ctím. Když jsem působil v podniku, kde bylo 430 zaměstnanců, bylo jasné, že jsem nemohl jednat s každým jednotlivě. Podle zákona má však zaměstnavatel vzhledem k odborům mnoho povinností, a když se mu nedaří, odbory mu nepomůžou, naopak mají další nároky třeba na odstupné,“ shrnuje svou zkušenost Danda. Domnívá se, že zaměstnanec není v pracovněprávním vztahu slabší stranou, která by potřebovala zvláštní oporu. „Pokud bych málo platil a ve firmě byly špatné podmínky, kvalitní zaměstnanci mi odejdou jinam,“ říká.

Odboráři mají právníky

S Dandovým názorem odboráři pochopitelně nesouhlasí. Jako další důvod pro vstup do svých organizací nabízejí „slabším“ zaměstnancům bezplatnou právní pomoc ve sporu se zaměstnavatelem. „A to včetně zastupování u soudu,“ doplňuje Jiří Šafář z Odborového svazu pracovníků obchodu. „Když vás třeba zaměstnavatel nezákonně propustí, odbory se vás zastanou. Každá organizace má své právníky.“ Soudu může předcházet i zprostředkování vzájemné dohody znesvářených stran.

O tom, že k této úloze odborů přistupují jednotlivé organizace různě, svědčí zkušenosti Pavla Beňa z občanského sdružení Práce a vztahy. „V jedné firmě jsme s pomocí odborů chtěli zorganizovat veřejné slyšení mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Nejprve nám řekli, že se musí zeptat regionální organizace. Odložili to poprvé, podruhé, nakonec nám sdělili, že nemají zájem,“ vzpomíná Beňo. Jindy v soudním řízení vystoupil zástupce odborů jako Pavel Beňo, Práce a vztahy svědek zaměstnavatele svědčící proti zaměstnanci. „Prý se pracovník choval nepřístojně. To je ale typické uvažování manažerů, kteří hodnotí, jaký daný člověk je, a ne jak pracuje. Odbory by to dělat neměly, tenhle pracovník byl dokonce sám jejich členem,“ podivuje se Beňo.

Připouští však, že s jinými organizacemi navázal při hájení práv zaměstnanců dobrou spolupráci.

Účast na vyjednávání

O členství v odborech by měl uvažovat ten, kdo chce ovlivňovat vyjednávání o růstu mezd, benefitech, odměnách či prodloužení dovolené. Tuto pravomoc má každá odborová organizace. Založit ji přitom mohou už tři lidé registrací u odborového svazu či na ministerstvu vnitra. Vyjednávání probíhá při uzavírání takzvané kolektivní smlouvy. Pokud se na ní odboráři s firmou nedohodnou ani s pomocí zprostředkovatele, mohou vyhlásit stávku.

Rada zaměstnanců

Tam, kde nepůsobí odborová organizace, si mohou zaměstnanci zvolit svoji radu a zástupce pro bezpečnost práce. Rada zaměstnanců má 3 až 15 členů. Nemůže uzavírat kolektivní smlouvu, ale má právo na to, aby s ní zaměstnavatel projednával důležité kroky. Nevýhodou je, že zákon přesně určuje pravidla volby rady (vyhlašuje je zaměstnavatel na návrh jedné třetiny zaměstnanců) či délku funkčního období jejích členů (3 roky).

, ,