Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč nemůže zkrachovat podílový fond

aktualizováno 
Jestliže jste během minulých let sledovali média, museli jste dojít k názoru, že lidé jsou nepoučitelní. Finanční skandály řádily téměř všude. Desítky tisíc důvěřivých klientů přišly o mnoho miliard korun. Avšak podílové fondy byly s krachem spojovány jen málokdy. Proč je tomu tak? Je zdůrazňování bezpečnosti fondů jen planou propagandou?

Pád několika významných českých finančních společností v letech 2001 až 2002 (zejména KTP Quantum a Private Investors) vyvolal obavy v řadách individuálních investorů. Nedůvěra, kterou způsobily pády makléřských firem, částečně postihla i podílové fondy. Dokladem krachů jsou i následující otázky položené jedním individuálním investorem. Podobné otázky se vyskytují celkem často, a to nejen u příležitosti krachů:

1. Jaký garanční fond odškodňuje podílníky v případě pádu podílového fondu?

2. Jsou zaměstnanci investičních fondů v Irsku, Lucembursku aj. obecně poctivější než u nás, anebo tam jsou fondy zakládány z prostého důvodu, že se jedná o daňové ráje?

3. Jaká je praktická vynutitelnost práva pro českého investora do lucemburského fondu v případě, že opravdu dojde na „lámání chleba“? Kolik stojí advokát schopný vést spor v Lucembursku podle místních zákonů a procesních pravidel?

Jak na tyto otázky odpovědět?

Ad 1. K pádu investičního fondu může dojít dvěma způsoby: vytunelováním, (to je česká specialita, jinde ve světě nevídaná - možná ještě tak v Azerbajdžánu) anebo zkrátka tak, že hodnota portfolia fondu postupně klesá, až ke hranici, kdy management uzná za vhodné fond zlikvidovat nebo sloučit s jiným. Zde však nelze dost dobře mluvit o pádu nebo o „vytunelování“, spíše o nevhodně zvolené investiční strategii. Takové případy se u rizikovějších fondů samozřejmě stávají. Jde však o dlouhodobý proces, podílník má obvykle dost času vystoupit, i když nikoli beze ztrát.

Vyzkoušejte si obchodování na největším trhu světa - na burzách NYSE, AMEX a NASDAQ - v naší
INVESTIČNÍ HŘE.
Navíc můžete vyhrát ceny v celkové hodnotě 250 000 Kč

V obou případech existence garančního fondu nedává smysl: v prvním případě je zbytečná (viz případ českých kampeliček, kde garanční fond byl k ničemu), v druhém případě je rovněž zbytečná, ale ze zcela jiných důvodů. Nicméně lucemburské investiční společnosti (SICAV) pro jistotu mají jistý ochranný mechanismus: za závazky subfondu ručí ostatní subfondy v rámci daného SICAVu. V praxi je ovšem daleko nejlepším „garančním fondem“ dokonalý dohled a fungující regulační rámec.

Na adresu českých fondů lze rovněž prohlásit, že jejich úroveň se v porovnání se stavem před několika lety neuvěřitelně zlepšila – přinejmenším po regulační a etické stránce. Nedůvěra samozřejmě trvá a bude ještě dlouho trvat, než pomine. Koneckonců, Německo v 70. letech prošlo podobnou zkušeností – a nyní jsou v této zemi podílové fondy nejoblíbenějším investičním nástrojem.

Více o českých i zahraničních fondech se dozvíte ZDE.

Ad 2. Zaměstnanci fondů v Lucembursku, Irsku aj. možná skutečně poctivější jsou, protože případy nepoctivého zacházení jsou jednak velmi zřídkavé, jednak jde vesměs o drobné delikty. Jediný významný případ porušení povinností při správě majetku ve fondu se stal v roce 1996 v Británii u Morgan Grenfell Asset Management. Ani v tomto kuriózním případě však podílníci fondu nepřišli úplně o všechno. Proč to tak je: v Evropské unii existuje vláda zákona, regulace kapitálových trhů a podobné instituce nutné pro dobré fungování každé tržní ekonomiky. Třeba je to ale tak, že manažeři v Lucembursku nejsou poctivější než u nás, ale velmi dobře si dovedou spočítat, že porušování předpisů nebo dokonce zákonů by se jim nevyplatilo.

Jak ukázal nositel Nobelovy ceny za ekonomii Gary Becker, výskyt kriminality je nepřímo úměrný pravděpodobnosti dopadení viníka a výši trestu. V případě ekonomické kriminality v tak průhledných organizacích, jakými jsou podílové fondy, je pravděpodobnost dopadení stoprocentní - za předpokladu, že justice funguje. A v Lucembursku, Irsku a Švýcarsku, kde má většina evropských fondů domicil, justice funguje doopravdy, nejenom na papíře.

Ad 3. Na „lámání chleba“ zatím došlo pouze jedinkrát ve výše zmíněném případě. Obviněný manažer Peter Young z firmy Morgan Grenfell Asset Management se k soudu dostavil v sukni, nalíčený červenou rtěnkou a chtěl, aby mu říkali „Elizabeth“. Podle vyjádření lékařů byl opravdu psychicky labilní. Inu, před bláznem nás neuchrání ani vynutitelnost práva...

Nicméně – kdyby došlo k problémům – mohli bychom se spolehnout na to, že bychom nebyli ani jediným, ani nejbohatším podílníkem, jehož práva by byla porušena. Asi bychom se vůbec nemuseli s ničím obtěžovat, práva všech poškozených by byla obhajována hromadně a můžeme si být jisti, že náklady na soud by nakonec hradil viník.

Závěrem – existuje možná ještě lepší garance než dohled a Komise pro cenné papíry. Je to obchodní jméno a jeho hodnota. Představte si, že investujete do fondu spravovaného mnohamiliardovou bankou, která má pobočky na celém světě. Řekněme, že zrovna manažer vašeho fondu provede něco nekalého. Banka má dvě možnosti: buďto nechá klienty na holičkách a bude riskovat, že aféra poškodí její dobré jméno. Například tržní hodnota jména jedné nejmenované velké americké banky dosahuje hodnoty zhruba kolem 20 miliard dolarů. Anebo se o klienty postará, vyvine maximální úsilí ke zdárnému vyřešení celého případu a nebude přitom skrblit penězi – vždyť hodnota dobrého jména je ve finančním podnikání kriticky důležitá. Takže není překvapující, že Deutsche Bank (která převzala Morgan Grenfell krátce předtím, než skandál vyšel najevo) „napumpovala“ do postiženého fondu chybějících 380 miliónů liber. Dobré jméno za to zkrátka stojí.

O investivích na derivátových trzích, jak probíhají spekulace na pokles a na vzestup,... se dozvíte v našem seriálu o derivátech ZDE

Zdůrazňování bezpečnosti fondů není planou propagandou, což si lze ověřit i na stránkách ZDE.  Na této stránce najdeme informace a analýzy o řadě finančních skandálů 90. let. Jsou zde uvedeny skandály v bankách, pojišťovnách, makléřských firmách, penzijních fondech, na akciových a komoditních trzích, dokonce i v jedné centrální bance (v Nairobi)… ale překvapivě velmi málo skandálů v podílových fondech. Z toho pouze jediný (výše zmíněný) skandál se stal v Evropě. Důvod: podílový fond je na rozdíl od banky, pojišťovny či makléřské firmy velmi jednoduchou organizací, jejíž činnost se snadno kontroluje a audituje. Proto bylo v podílových fondech ve světě tak málo skandálů a proto byla česká zkušenost s privatizačními fondy světově zcela ojedinělá.

Předchozí ukázky z knihy
Pavla Kohouta - Investiční strategie pro třetí tisíciletí (3. rozšířené vydání)

Kdy nás dostihnou evropské ceny?

Davové chování investorů - o mravencích a spekulantech

Víte, jaký jste vlastně investor?

 Jak z vás finanční poradci dělají hlupáky

Jak se nestát  obětí tunelářů

Chcete zůstat milionářem?


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí (3. rozšířené vydání)" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Obchodní zákoník - s úvodním komentářem k 1.4.2003
Mateřská a rodičovská dovolená - 2. vydání
Financování vlastního bydlení - 3. rozšířené vydání

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance alespoň tak, aby je „nesežrala“ inflace?...  celý článek

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust
Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své prostředky na finančních trzích. Co je...  celý článek

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.