Proč se mění kurz futures kontraktu?

Jak se určí cena, za kterou se obchodují futures? Jaký význam má v tomto případě arbitráž? A co představuje "podmínka absentující arbitráže"? V dalším díle seriálu o derivátech vám ukážeme, jak se tvoří cena futures kontraktů na trhu a jaká by měla být podle modelu. Nabídka a poptávka jsou i zde nejdůležitějšími faktory pro tvorbu cen, produkci i trendy.

Z teoretického pohledu vychází cena futures kontraktu z arbitrážního modelu cost – of – carry, kdy futures cena musí odpovídat součtu ceny s okamžitým termínem dodání a nákladů na držení. Kurz futures kontraktu nemůže být vyšší nebo nižší, dodejme po delší dobu. Jinak by z této situace profitovali arbitražeři a svými obchody by cenu dostaly na správnou úroveň.

 

Princip arbitráže spočívá v tom, že na jednom trhu nakoupíte komoditu levněji a na druhém ji dráže prodáte, a to ve stejnou chvíli. Tímto způsobem dosáhnete bezrizikový zisk.

 

Pokud si například bude aktuální cena mědi na trhu s okamžitým termínem dodání 75 centů za libru, náklady na skladování do doby exspirace futures kontaktu 0,10 centu na libru a futures se obchoduje za 75,50, pak arbitražer ve stejný okamžik koupí měď na spotu a prodá futures. Jeho zisk činí 75,50 – 75,00 + 0,10 = 0,40 centu na kontrakt, což odpovídá 100 dolarům bezrizikového zisku. Pozici uzavře tak, že měď uskladní a dodá proti futures. Obchody bude opakovat do té doby, než kurz futures kontraktu klesne a spotového kontraktu vzroste a zanikne tak možnost arbitráže.

 

Model cost – of – carry vysvětluje základní vztah mezi spotovou a futures cenou, ale nevysvětluje, proč dochází k cenovým fluktuacím, které faktory to ovlivňují.

 

Nabídka a poptávka

 

Co jste si mohli přečíst v minulých dílech našeho seriálu o derivátech?

1. díl: Co jsou futures?

2. díl: Jak vznikly futures a burzy

3. díl: Derivátové burzy

4. díl: Vypořádací centrum

5. díl: Co je to futures kontrakt?

6.díl: Co reprezentuje futures kontrakt?

7.díl: Dělení futures kontraktů

Hlavní a největší vliv na trhy má samozřejmě velikost nabídky a poptávky. V případě zemědělských komodit se jedná o to, kolik zemědělci sklidí a kolik spotřebitelé nakoupí, u kovů a ropy je nabídka dána objemem těžby, v případě benzinu nebo topného oleje množstvím výroby. Pokud je nabídka vyšší než poptávka, zásoby rostou a cena klesá, jestliže je nabídka nižší než poptávka, je potřeba rozdíl vyrovnat ze zásob, což vede k růstu ceny.

 

Na komoditách tak obvykle fungují cykly, kdy vysoká cena vede producenty k zvyšování nabídky, což končí tím, že začnou růst zásoby a cena nastoupí sestupný trend. V určitém momentu se kurz začne dostávat na tak nízkou úroveň, že se produkce začne stávat ztrátová. To vede k uzavírání neekonomických provozů, snížení rozlohy osetých ploch, atd. Důsledkem je pokles nabídky a obrat v trendu směrem nahoru.