Výše vyjmenované produkty jsou určeny pro dlouhodobé spoření, všichni ale potřebují mít část svých úspor pohotově k okamžitému použití. Každý by si měl držet nejen prostředky na běžnou spotřebu, ale také určitou rezervu pro případ nečekaných událostí. Její výše leží přibližně na úrovni ekvivalentu šestiměsíčních výdajů. Jaké jsou možnosti pro lepší zhodnocení?
Pokud vyjdeme z klasického trojúhelníku výnos – riziko – likvidita, pro krátké peníze platí především co nejvyšší dostupnost finančních prostředků. Té jsou podřízeny výnos i riziko. V případě, že se nemůžeme vzdát svých peněz na delší dobu než několik měsíců, těžko překonáme např. půlroční propad výnosů v akciovém nebo dluhopisovém fondu. Když nemůžeme podstoupit vyšší riziko, nemůžeme očekávat vysoký výnos.
Výnosy dosažitelné pro krátké peníze neustále klesají v závislosti na úrovni úrokových sazeb v ekonomice. V červnu došlo k dalšímu snížení klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů, což přineslo další snižování kreditních úroků. Nesmíme však zapomínat na to, že současně klesá i cenová hladina. Reálné úroky z vkladů nejsou zas až tak nízké, jak by se na první pohled mohlo zdát. To ilustruje i následující graf. Modře je vyznačen průměrný nominální úrok z krátkodobých vkladů poskytovaný bankovními subjekty. Pokud od nominálního úroku odečteme znehodnocení inflací, dostáváme se k zelené křivce – reálnému úroku. Je patrné, že v současnosti dosahují reálné úroky z vkladů nejvyšší hodnoty od konce roku 1999.
Úrokové sazby z krátkodobých vkladů
Zdroj: ČNB, ČSÚ
Pro drobného klienta má však graf jisté omezení. Zatímco inflace je zde uváděna jako meziroční nárůst cen (CPI) na měsíční bázi, průměrné úroky z vkladů představují vážený aritmetický průměr, kde vahou jsou objemy přijatých vkladů. Vysoké vklady institucí a firem proto mají v takovém ukazateli větší váhu, než vklady mnoha malých klientů bank (byť ve stejném objemu). Pro depozita pak platí přímá úměrnost mezi výší vkladu a úrokovou sazbou. Hodnoty ukazatele jsou proto nadhodnoceny.
Přes toto omezení graf dobře popisuje trend a lze s jeho pomocí srovnávat výši úroků v čase. Reálné úroky by tak měly být nejvyšší za dva a půl roku.
Termínované vklady, spořící účty, směnky,...
Obliba termínovaných vkladů stále klesá. Jenom za březen poklesl objem korunových termínovaných vkladů o 12,1 mld. Kč. Vysvětlení nabízí následující tabulka. Pokud bance půjčíte 50 tisíc korun, nedostanete úrok ani jedno procento. Pokud od úroků v tabulce odečteme ještě 15% daň (nemluvě o poplatcích banky), dostáváme hodnotu, nad kterou můžeme opravdu jenom „kroutit hlavou“.
|
Termínovaný vklad 50 000 Kč: roční úroková sazba v % | |||
| Banka | Splatnost | ||
| 3 měsíce | 6 měsíců | 1 rok | |
| Raiffeisenbank | 0,45 | 0,50 | 0,55 |
| Komerční banka | 0,60 | 0,57 | 0,52 |
| Česká spořitelna | 0,50 | 0,50 | 0,50 |
| GE Capital Bank | 0,80 | 0,80 | 0,80 |
| ČSOB | 0,70 | 0,70 | 0,70 |
| HVB | 0,54 | 0,55 | 0,55 |
Banky si jsou vědomy nemotivujících úrokových sazeb na termínovaných vkladech, a proto se snaží udržet si přízeň (a peníze) klientů jinými způsoby. Jedním z nich jsou různé spořící účty, které zpravidla nabízejí vyšší zhodnocení než běžné účty. Pokud se však podíváme na výši úroků (opět neočištěnou o 15% daň) vidíme, že ani zde banky namohou lákat klienty na výši úrokových sazeb. Nejlépe ze spořících účtů vychází ING Oranžové konto, které již stabilně vítězí ve srovnání úrokových sazeb z depozit (jak uvidíme i z dalších srovnání).
| Spořící účet, vloženo 50 000 Kč: roční úroková sazba v % | |
| Banka | |
| Raiffeisenbank Efektkonto | 0,65 |
| Raiffeisenbank Kompletkonto | 1,35 |
| Komerční banka Sporoúčet | 0,58 |
| GE Capital Bank | 0,50 |
| Česká spořitelna | 0,50 |
| ČSOB Spořící účet | 0,80 |
| HVB Spořící účet PLUS | 0,92 |
| HVB S-konto | 1,20 |
| ING Oranžové konto | 2,00 |
Další možností jsou vkladní knížky. Také jejich doba však již minula. Prakticky jedinou výhodou vkladních knížek je jejich podoba, na kterou jsou lidé zvyklí z dřívějších dob. Stále zůstává mnoho střadatelů, kteří chtějí „vidět ten úrok připsaný“ na listu uvnitř vkladní knížky. Pokus se zavedením depozitních certifikátů, které měly nahradit vkladní knížky, ztroskotal právě na tomto faktoru.
| Vkladní knížka, vloženo 50 000 Kč: roční úroková sazba v % | |||
| Banka | Výpovědní lhůta | ||
| 3 měsíce | 6 měsíců | 1 rok | |
| Raiffeisenbank | 0,25 | 0,30 | 0,35 |
| Poštovní spořitelna | 0,60 | 0,70 | 0,90 |
| Česká spořitelna | 0,50 | 0,50 | 0,60 |
| GE Capital Bank | 0,50 | 0,50 | 0,50 |
| ČSOB | 0,70 | 0,70 | 0,70 |
| HVB | 0,85 | 0,85 | x |
Z klasických bankovních depozitních produktů nám tak pro uložení přebytečných prostředků zbývá jedině depozitní směnka. Její výhodou je snadná převoditelnost rubopisem, naopak její nevýhodou je vysoký minimální vklad. U Komerční banky je dokonce na 500 000 Kč. Vyšší úrokové sazby vyplývají z horších možností, jak získat peníze zpět před splatností bez vysokých dodatečných nákladů.
| Depozitní směnka, vloženo 500 000 Kč: roční úroková sazba v % | ||
| Banka | Splatnost 1 rok | min. objem v Kč |
| Raiffeisenbank | 1,05 | od 100 000 |
| Komerční banka | 1,07 | od 500 000 |
| ČSOB | 1,20 | od 50 000 |
| HVB | 1,12 | od 50 000 |
| Poštovní spořitelna | 1,20 | od 50 000 |
Pokud odhlédneme od depozitních produktů, které nabízejí banky a podíváme se na širší peněžní trh, další možností, jak zhodnotit krátkodobé peníze jsou podílové fondy peněžního trhu. Tyto fondy nabízejí za minimálního rizika vyšší výnos než bankovní depozita. Výnos je závislý na vývoji sazeb na peněžním trhu, nicméně se obvykle pohybuje okolo dvou procent nad inflací. To potvrzuje i následující tabulka, která na rozdíl od předešlých neuvádí roční výnos, ale absolutní výnos za uvedené období. V případě prvního sloupce jde o výnos za posledních 6 měsíců, za posledních 12 měsíců u druhého.
| Fondy peněžního trhu | ||
| Název fondu | 6 měsíců | 12 měsíců |
| IKS Peněžní trh | 1,39% | 2,91% |
| KBC Multi Cash CZK ČSOB | 1,20% | 2,89% |
| ING český fond peněžního trhu | 1,17% | 1,72% |
| ČSOB český peněžní trh | 1,00% | 3,20% |
| ISČS Sporoinvest | 0,97% | 2,50% |
| 1.IN Fond peněžního trhu | 0,73% | 3,02% |
| ČP Invest Fond peněžního trhu | 0,63% | 1,28% |
| ABN AMRO Interest Growth F. CZK | 0,60% | 2,07% |
| Živnobanka Sporokonto | 0,57% | 2,10% |
| CitiMoney Czech Crown Fund | 0,54% | 1,62% |
| J&T AM PERSPEKTIVA P | 0,51% | 3,23% |
| AKRO Obligace | -0,46% | 5,03% |
Kam tedy máme uložit své volné finanční prostředky? Nejvýnosnější variantou zůstávají fondy peněžního trhu. Musíme však počítat s možností kolísání kurzů podílových listů. Volatilita u nejméně rizikových fondů peněžního trhu je však natolik nízká, že minimální investiční horizont dosahuje pouhých 6 měsíců. Tato hodnota je navíc podpořena daňovým zvýhodněním, kdy jsou výnosy z prodeje cenných papírů osvobozeny od daně z příjmů, pokud k prodeji dojde za více než šest měsíců od
|
Podrobné informace o podílových fondech |
Alternativou by mohly být ještě jiné investiční instrumenty, například hypoteční zástavní listy (HZL). U nich je však problém v jejich delší době do splatnosti a nízké, lépe řečeno nulové, likviditě registrovaných HZL. I když se dnes snaží banky prodávat HZL i retailovým klientům, jejich využití je pouze omezené. Majitel sice většinou může nabídnout HZL k prodeji zpět emitující bance, avšak ten, kdo by si chtěl HZL pořídit později než v době emise, neuspěje. Na RM SYSTÉMU je sice registrováno několik HZL, avšak jejich likvidita je minimální a tudíž ani nemůžeme mluvit o tržním kurzu.
Pokud se podíváme na HZL vhodná pro retailového klienta ke krátkodobému uložení peněz, budeme zklamáni. HZL s nominální hodnotu 10 000 Kč a splatností v roce 2004 nebo 2005 jsou registrovány, ale prakticky u nich neexistuje nabídka ani poptávka. Např.: poslední obchod s HZL Komerční banky s kupónem 8 % byl učiněn v roce 2001, emise HZL ČMHB s kupónem 6,4 % se splatností v roce 2005 se naposledy zobchodovala v květnu 2002,... Jediného HZL ČMHB s kupónem 8,9 % a splatností v roce 2004 se v červnu tohoto roku prodaly dva kusy s výnosem do splatnosti okolo 1,5 %. Pokud bychom vzali dnešní „kurz“ a alikvotní úrokový výnos, bude výnos do splatnosti pouhých 0,3 %. HZL tak u nás slouží výhradně k držení do splatnosti a tedy k investici (převážně) na pětiletém horizontu.
Pro konzervativní střadatele, kteří se obávají podílových fondů vychází stále nejlépe Oranžové konto s 2 % p.a. Srovnání konta ING a podílových fondů peněžního trhu naleznete v tomto článku.
|
|
|
Kdy a o kolik ČNB snižovala úrokové sazby, se dozvíte v sekci Makro a měny ZDE |
To přinese radost těm, kteří si chtějí vzít např. hypoteční úvěr. Naopak střadatelé opět pocítí nižší výnos z vkladů. Ani inflace pro ně nebude tak příznivá, jako doposud. Zatímco v minulých několika měsících jsme byli svědky deflace, v květnu index spotřebitelských cen stagnoval a nejnovější data za červen hovoří o 0,3% meziročním nárůstu cen. Reálný výnos tak opět nabírá klesající trend.
Kam ukládáte své volné finanční prostředky? Využíváte nabídky bank a ukládáte peníze na termínované vklady a spořící účty? Myslíte si, že jsou dnes (reálné) úrokové sazby uspokojivé?
