Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč se v práci necítím dobře

aktualizováno 
Je většinou na zaměstnavatelích, zda svým zaměstnancům vytvoří na pracovišti takové podmínky, aby se do práce těšili, nebyli stresováni hlukem, nepříjemnými zápachy, obtěžováni kouřem a nevraceli se domů zbytečně unaveni, s bolavými zády a třeštící hlavou. Je více věcí, které v kanceláři narušují pohodu či způsobují, že pracovníci trpí různými zdravotními poruchami, že jsou přetažení, méně výkonní, často zdánlivě bez příčiny.

Takové "newsroomy", to je podle mnohých přímo děsivé prostředí pro zaměstnance. Neustálý hluk, zvonění telefonů, vyřizování hovorů, pobíhání zaměstnanců sem a tam po rozlehlé místnosti má obrovské negativní dopady na zdraví. Vše se podepíše na snížení pracovní výkonnosti lidí. I když hlučení v místnosti přestaneme časem vnímat, náš mozek o něm ví a zpracovává jej, čili je přetížený a kvalita práce klesá. Psycholog Andrew Urbiš říká: "Existují speciální poradci, kteří patří ve světě k uznávaným a dobře placeným odborníkům. Jejich služeb využívají nejen významné světové firmy, ale i politici a státníci. Tito lidé pracují podle čínské metody Feng Shuej, složité vědy, která se zabývá prostorem a prouděním energie. " Firmy konzultují s poradci výběr pozemků, prostorové rozložení staveb, zařizování kanceláří nebo místností k projednávání důležitých záležitostí.

Zářivky vytvářejí napětí

"Nedávno mě jedna firma požádala o posouzení pracovního prostředí. Jakmile jsem vstoupil do objektu a viděl, že všude svítí zářivky, řekl jsem mu, ať je vymění za klasické žárovky," říká Urbiš. "Ostatní změny v tu chvíli ztrácely smysl. Zářivkové světlo totiž vytváří v prostoru stálé napětí. Výměnu zářivek samozřejmě odmítl, protože by se zvýšila spotřeba elektrické energie," uvádí Urbiš a dodává, že v místnostech, kde nekmitají jen zářivky, ale i monitory počítačů, se u lidí může projevovat únava, zpomalení reakcí na různé podněty a nervozita. Zářivky kmitají na vyšší frekvenci než 24 Hz. Přitom při kmitočtu nad 14 Hz se automaticky aktivují mozková centra tělesné motoriky, stav nad 22 až 24 Hz vyvolá u většiny lidí stresové reakce, zpomalení mozkových a motorických funkcí. Majitel firmy, o níž psycholog mluví, konstatuje: "Zářivkami je dnes vybavena většina kanceláří, provozů i obchodních domů právě kvůli úspoře elektrické energie. U nás máme osvětlené velké plochy, takže cestu vidím v tom, že tuto újmu vynahradím svým zaměstnancům jiným způsobem.

Člověk potřebuje prostor

Značnou úlohu sehrává i barevné ladění stěn, stropů, podlah a rozmístění nábytku v místnosti. Nepříznivě působí na člověka místnosti ve tvaru L. Když už musíme takový prostor využít, stačí jej opticky vyrušit. Například jinou podlahovou krytinou, odlišnou barvou stěn. Stejně tak pracovní stoly, skříně a jiné části zařízení s ostrými hranami je lepší si nepořizovat. Působí negativně na organismus. Řada firem podle psychologa Urbiše neprosperuje tak, jak by mohly proto, že v detailech zařízení místností vládne nesoulad. Člověk má zachované intuitivní pudy ještě z dávných dob, kdy například střežil vchod do jeskyně. Určitě k němu kvůli bezpečí neseděl zády. Stejný pocit ohrožení tak pocítí, když jej v práci posadí na židli zády ke dveřím. Každé vrznutí jej znervózní, špatně se soustředí. Ani stůl, který je umístěn v jedné rovině se vstupními dveřmi, není správnou volbou. Jednak zaměstnance ohrožuje průvan a jednak velký únik energie. Další z důležitých faktorů je osobní prostor. Nikdo nebude v pohodě, když se bude mačkat na malé ploše s dalšími kolegy.

Hluk a málo vzduchu

"Sluch je vodivý orgán. Zatímco mezi sluchovým vjemem a reakcí na něj uplyne pouze 0,11 až 0,14 sekundy, mezi zrakovým vjemem a reakcí uplyne až 0,18 sekundy. Zvuk upozorňuje člověka na neviditelné nebezpečí, proto musí reagovat dřív, než je uvidí. Delší pobyt v prostředí, jehož hlučnost převyšuje 85 decibelů, působí poruchy sluchu," popisuje lékař František Švec, který o vlivu prostředí na člověka vydal knihu. Hluk, který proniká do budov zvenčí, nemá překročit hodnotu 40 decibelů.

Velice důležitý je i vzduch. V ovzduší by měla být rovnováha záporných a kladných iontů. Záporné ionty se však vybíjejí na obrazovkách počítačů, elektrických spotřebičích, ničí je klimatizace, proto jich bývá v kancelářích nedostatek. Přebytek kladných iontů snižuje mozkovou aktivitu, způsobuje bolesti hlavy a značně se podepisuje na zdraví i psychice. Lidé obvykle říkají, jak dobře se cítí po letní bouřce. Je to právě proto, že v té chvíli je v ovzduší dostatek záporných iontů. Pokud chceme docílit vyrovnaného stavu v místnostech, mohou nám pomoci ionizátory. Lékařka Marta Tuřeníková radí: "Jednou z možností, jak zlepšit vzduch v kancelářích, jsou solné lampy. Díky pozvolnému odpařování soli mají schopnost vyrovnávat poměr kladných a záporných iontů v prostoru. Zaměstnanci se tak cítí méně unaveni."

Kolega nám nevoní

Nepříjemně se cítí pracovník, který sdílí kancelář s kolegou, jehož pot má silně agresivní zápach. Ale najde se jen málo odvážlivců, kteří jsou schopni to dotyčnému šetrně sdělit. "Tuto záležitost považuji za obrovský problém. V každém případě spolupracovník, který svým nepříjemným zápachem znepříjemňuje prostředí ostatním, to většinou netuší. Sám se totiž necítí. Kolegové by mu to měli říct. Specifický zápach u člověka totiž může signalizovat nějaké onemocnění. V mnoha případech se dá potlačit různými prostředky tlumícími činnost potních žláz a péčí o tělo," vysvětluje psycholog Andrew Urbiš.

Sex na pracovišti? Návrat do původních kolegiálních vztahů bývá po skončení milostného románku velmi složitý. Čtěte ZDE.

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Alex Craffonara
Byl u nás Murdoch či princ Albert, říká šéf luxusní horské restaurace

V nadmořské výšce dvou tisíc metrů servírují mořské plody, zvou ty nejznámější DJ a zdejší večírky jsou vyhlášené tak, že sem jezdí celebrity z celého světa....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.