Úhrada za vedení a správu účtu patří mezi jedny z nejvíce kritizovaných bankovních poplatků. Jednak se jí žádný klient nevyhne (až na případné speciální zvýhodněné programy a akce) a navíc ještě není úplně zřejmé, k čemu že má vlastně sloužit. K této úhradě si navíc stavební spořitelna může účtovat ještě další podobné poplatky, a to úhradu za výpis z účtu a úhradu za vedení úrokového zvýhodnění.
Výše poplatku za vedení účtu se v současnosti pohybuje kolem 300 korun ročně, což znamená 25 korun měsíčně. To jistě není částka, která by výrazně zatěžovala rodinný rozpočet. Jde spíše o to, že je tak trochu neopodstatněná. Spíše než úhrada za vedení účtu by se měla uvádět jako poplatek za obdržené úroky. Z konstrukce a z historie vývoje těchto poplatků je zcela zřejmé, že stavebním spořitelnám slouží jako částečná kompenzace vysokých úrokových nákladů. Nutno ale říci, že spořitelny se tím příliš netají. Až na to, že když se snaží obhajovat, jaké že náklady by tento poplatek měl vlastně pokrývat, jejich argumenty nejsou příliš silné.
Historický vývoj neoblíbených poplatků
Hlavní důvod: pokles úrokových sazeb
Pokles úrokových sazeb, ke kterému dochází v několika posledních letech, způsobuje samozřejmě stavebním spořitelnám problémy. Ještě stále je mnoho klientů, kteří mají starší smlouvy s úročením vkladů nad 4 % či dokonce nad 5 %. Pro srovnání – v současnosti se sjednávají smlouvy se sazbou z vkladů 1 % či 2 %. Proto je samozřejmé, že se spořitelny snaží starších smluv zbavit. Před několika lety tedy nejprve začaly tím, že u těchto smluv odmítaly navyšovat cílové částky. Pokud ji chtěl klient zvýšit, musel přejít na právě platné obchodní podmínky a smířit se s tím, že přijde o část připsaných úroků. Sníženy byly zároveň i sazby z úvěru, což je v případě jeho čerpání samozřejmě výhodné. Tento postup se stále používá i v současnosti.
Tvorba nových diskriminačních poplatků
Dále následovalo znevýhodňování starších smluv, které spořitelnám kompenzovalo úrokové náklady, prostřednictvím poplatků za vedení účtu. Od ledna roku 2003 HYPO spořitelna a Spořitelna ČS nasadily různou výši poplatků pro nové klienty a pro stávající klienty s lépe úročenými smlouvami. SS ČS tehdy klientům s vyšším úročením vkladů účtovala poplatek ve dvojnásobné výši než ostatním klientům. Prezentovat to však lze i naopak a vypadá to lépe: místo přirážky ke starším smlouvám poskytovala SS ČS novým klientům slevu na poplatku.
Přibližně v polovině roku 2003 „vynalezla“ nový poplatek Modrá pyramida. Nazvala jej poplatek za správu úrokového zvýhodnění, činil 180 korun (při základním poplatku za vedení účtu 240 korun) a byl účtován klientům, kteří měli ve své smlouvě nárok na úrokové zvýhodnění. Ani ne za půl roku poté si takový poplatek začaly účtovat také ČMSS a Raiffeisen – ta jej nezrušila dodnes. Je zřejmé, že spořitelny od sebe rády opisují a nemusí snad jít ani o žádné kartelové dohody. Rozlišování výše poplatku za vedení účtu u klientů s rozdílnou výší úrokových sazeb nikdy nepoužila pouze stavební spořitelna Wüstenrot.
Nespokojení klienti
Kromě toho, že byly zaváděny tyto nové poplatky, standardní úhrady za vedení účtu se samozřejmě v čase průběžně také zvyšovaly. Klienti se tomu nijak nemohli bránit, jelikož výše účtovaných poplatků nebyla (až na pár speciálních výjimek) ve smlouvě nijak upravena. Navíc není možné přejít k jiné spořitelně a předčasné ukončení smlouvy znamená ztrátu státní podpory. Stížnosti klientů nakonec vedly k tomu, že stavební spořitelny byly obviněny z kartelu - a především pak k tomu, že loni na podzim byla přijata novela zákona o stavebním spoření.
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFONovela zákona o stavebním spoření
Tato novela řeší především právě poplatek za vedení účtu. Stavební spořitelny mají povinnost ve smlouvě jasně stanovit buď konkrétní výši poplatku, nebo způsob, jakým se bude v dalších letech trvání smlouvy navyšovat. Klient tak předem ví, kolik bude v budoucnu za vedení účtu platit. Zákon však toto ochranné opatření stanovuje pouze pro prvních šest let spoření. V dalších letech je to již jen na rozhodnutí stavební spořitelny.
Kromě poplatku za vedení účtu novela ještě řeší připisování úroků ze zálohy státní podpory. Ty klientovi náleží ode dne následujícího po dni, kdy spořitelna obdrží zálohu od ministerstva. Dříve na to měly spořitelny celý měsíc a mohly se tak obohacovat na penězích svých klientů.
Toto je tedy stručné shrnutí toho, jak se výše poplatků za vedení účtu vyvíjela v několika posledních letech a jaké k tomu byly důvody. K tomuto tématu se ještě vrátíme v některém dalším komentáři, protože stavební spořitelny jïž opět aktualizují své sazebníky a vymýšlejí si nové poplatky.
Co říkáte poplatkové politice stavebních spořitelen? Dotkly se tyto změny poplatků také vaší smlouvy?
