Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Adresáře na prodej: kvetoucí byznys, kterému nahrávají sami Češi

aktualizováno 
Paní Hana Musilová podniká a ve své e-mailové poště našla nabídku, která ji pořádně rozčílila. Jistá společnost jí chtěla odprodat 200 tisíc aktuálních a ověřených e-mailových adres na fyzické osoby žijící v České republice.

E-mailové kontakty na zákazníky jsou artiklem, na kterém se dnes čile vydělává. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V e-mailu mimo jiné stálo: „E-mailové adresy jsme získali od našich zákazníků, a s jejich souhlasem je tedy můžeme dále předat třetím osobám k nabízení zboží nebo služeb. Celou databázi nabízíme za výhodnou cenu dva tisíce korun. V případě zájmu vám můžeme na ukázku zaslat zdarma vzorek.“

„Domnívám se, že takové jednaní není zcela v souladu s naším právním řádem. A pokud je, tak je to ostuda. Samozřejmě nemáme zájem využívat takové ani podobné nabídky, ale patrně nějaká poptávka je, jinak by nabídka nevznikla,“ napsala do redakce iDNES.cz paní Hana Musilová.

Osobní údaje jsou velmi cenným artiklem

Nabídka, kterou dostala, není ojedinělá. Stačí se podívat na internet. K mání jsou zákaznické adresáře za tisícovky i za pár stovek a v diskusích se čile komunikuje, jak adresáře získat. Zkrátka, e-mailové kontakty na zákazníky jsou artiklem, na kterém se dnes čile vydělává. A tento obchod kvete čím dál více, protože si řada lidí neuvědomuje, jak cenné jsou naše osobní údaje a kolik se na nich dá vydělat korun. Takže paní Hana má pravdu: kde je poptávka, tam zákonitě existuje nabídka.

Má tento byznys nějaká pravidla? Co se smí, co ne a na co si dát pozor? O vysvětlení jsme požádali Lukáše Zeleného, vedoucí právního oddělení dTestu.

Je nabídka, kterou dostala paní Hana, legální?
Musíme bohužel tazatelku zklamat. Je to možné a děje se tak zcela běžně. S osobními údaji se u nás obchoduje a zvláště oblíbené jsou e-mailové adresy zákazníků. Za účelem obchodních nabídek je v Česku možné získané údaje předat dál. Avšak ten, kdo je takto z druhé ruky získá, už je dál předávat nesmí.

Jakým způsobem smí podnikatelé kontakty legálně získávat?
Zásadní podmínkou pro využití osobních údajů fyzické osoby k činění obchodních nabídek obchodníkem nebo tím, komu byly postoupeny, je jejich získání z veřejného seznamu, tedy z telefonních seznamů a veřejných rejstříků. A rovněž je možné získávat kontakty v souvislosti s podnikatelkou činností, tedy v souvislosti s prodejem zboží či poskytováním služeb.

Na co by si měli lidé dávat pozor, aby se nedostali do takových prodejních adresářů?
Především si musí uvědomit, že jejich jméno, adresa, telefonní číslo a e-mail jsou dnes velice žádanou komoditou na trhu a jsou cenným úlovkem každého obchodníka. Jakmile tyto osobní údaje jednou vypustíte do světa vyplněním objednávky v e-shopu, poskytnutím v různých soutěžních anketách nebo oproti získání slevy či zákaznické karty se souhlasem jejich dalšího šíření pro účely obchodních nabídek, už těžko budete dohledávat, kam všude se dostaly. Přece jen se nedá úplně zabránit neoprávněnému nakládání s nimi nepovolanými osobami, proto je lepší rozdávat své kontakty uvážlivě.

Co říká zákon

101/2000 Sb., § 5 odst. 5.
Provádí-li správce nebo zpracovatel zpracování osobních údajů za účelem nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů, lze pro tento účel použít jméno, příjmení a adresu subjektu údajů, pokud tyto údaje byly získány z veřejného seznamu nebo v souvislosti se svojí činností jakožto správce nebo zpracovatele. Správce nebo zpracovatel však nesmí uvedené údaje dále zpracovávat, pokud s tím subjekt údajů vyslovil nesouhlas. Nesouhlas se zpracováním je nutné vyjádřit písemně. Bez souhlasu subjektu údajů nelze k uvedeným údajům přiřazovat další osobní údaje.

Pokud se nechám ulovit a kontakty předám, jak se dá z takové databáze dostat?
Většina smluv a jiných formulářů v sobě obsahuje vyslovený souhlas s obchodními nabídkami a bez tohoto souhlasu vám nikdo zboží neprodá a službu či slevu neposkytne. Pak je jedinou možností bezprostředně poté, co smlouvu či jiný formulář podepíšete či odešlete, vzít písemně souhlas zpět. Toto právo dává každému zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, a to v § 5 odst. 5.

Jak se však bránit v případě, když zjistím, že mi začínají chodit obchodní nabídky od firmy, které jsem žádný souhlas nepodepsala?
Pokud vás osloví jiní než vaši smluvní partneři, pak je třeba se u nich dotázat na to, jaké údaje o vás vedou a za jakým účelem. Právo na sdělení těchto skutečností opět garantuje zákon o ochraně osobních údajů v § 12. A i v tomto případě máte právo souhlas odvolat. Ustanovení § 21 poskytuje subjektu údajů ochranu před zpracováváním jeho osobních údajů v případě pochybností o jejich získání nebo dokonce při nakládání s nimi v rozporu se zákonem. V takovém případě je právem fyzické osoby požadovat výmaz svých údajů z takové podezřelé databáze.

A co když budou obchodní nabídky přicházet dál a obchodník bude mou žádost ignorovat?
V takovém případě je možné obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů, který může provést kontrolu a daný subjekt postihnout.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.