Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Expert: Tvrdé zdanění akcií i fondů zavalí lidi evidencí a papírováním

aktualizováno 
Kdo prodá cenné papíry po půl roce od jejich nákupu, nemusí si v současné době lámat hlavu s daní z příjmu. Brzy se ale situace může dramaticky změnit. Ministerstvo financí tlačí parlamentem novelu, jež zdaní příjem ze všech investic, které budou kratší než pět let.
Jestli návrh na prodloužení časového testu schválí, bude se potýkat s daňovým přiznáním daleko více lidí. Ilustrační snímek

Jestli návrh na prodloužení časového testu schválí, bude se potýkat s daňovým přiznáním daleko více lidí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Veškerý zisk z prodeje akcií, podílových fondů či jiných investic budete už za kalendářní rok 2013 muset uvést v daňovém přiznání a zdanit, v té době už pravděpodobně 19 procenty. To vše samozřejmě za předpokladu, že bude návrh schválen. Zatím prošel prvním čtením poslaneckou sněmovnou. Na otázky, co to může "dát" či "vzít" drobným investorům, odpovídá analytik Tomáš Tyl z poradenské společnosti Fichtner.

Časový test se týká investic do:

  • podílových fondů peněžního trhu, dluhopisových, akciových
  • dluhopisů
  • akcií
  • ostatních cenných papírů

Koho se změny v časovém testu nejvíce dotknou?
Z citací úředníků ministerstva, které jsou k dispozici, to vypadá, že by se novela měla týkat spekulantů a investorů do akcií. Navrhovatelé si však patrně neuvědomili, že cenné papíry nejsou jen akcie. Jsou to například podíly v otevřených podílových a v zajištěných fondech. A to jsou přesně ty instrumenty, které využívají drobní investoři. 

Takže by návrh uškodil víc drobným investorům?
Určitě. Zatímco investorů do akcií jsou jen desítky tisíc, těch co investují do fondů, je více než milion. Přitom nejoblíbenější a nejčastější jsou mezi lidmi právě fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy a zajištěné fondy, jejichž investiční horizont, čili minimální doporučená doba investice, je rok až pět let. Tedy méně, než kolik je navrhovaný daňový test.

A co to bude pro lidi znamenat konkrétně?
Samotné zaplacení daně nebude to nejhorší. V mnoha případech bude daň v řádu stokorun za rok. Skutečný problém je složitost. Pro správné odvedení daně bude potřeba vést evidenci, která se podobá evidenci zásob v podnikání.

Jak se to bude počítat? Existují už nějaká pravidla, nebo se to bude řešit až v případě schválení?
Pravidla jsou zatím daná. Již nyní podle nich daň odvádí ti, kdo prodají cenné papíry před uplynutím daňového testu. Současné návrhy nepočítají s tím, že by došlo ve způsobu výpočtu a přiznávání daně ke změně. Rozdíl oproti současnosti by ale byl v tom, že pokud by pouze došlo k prodloužení testu, více lidí by muselo řešit daňové přiznání.

Jaké budu mít povinnosti, když koupím letos podílové listy a prodám je v roce 2013? A pošle mi fond nějaký výpis, nebo daň vypočítá?
Povinnost vyřešit daně je na straně poplatníka, který musí odvést daň z výnosu. Není povinností fondu, nebo brokera něco vypočítat. Vy jako investor si můžete tak maximálně vyžádat nějaké podklady, jako jsou údaje o cenách, počtu nakoupených kusů a tak dále.

Vyplňování daňového přiznání se tedy nevyhnu.
Ano, protože investice nejsou daněny srážkovou daní jako v případě dividend, úroků, nebo v případě pojištění, kde daň odvede banka, nebo pojišťovna. Důvodem je především možnost ztráty. Pokud třeba nakoupím dvě akcie a jednu prodám se ziskem 15 tisíc korun a druhou naopak se ztrátou 15 tisíc korun, tak je můj příjem nula. Ovšem investiční společnost nebo fond neví, jestli jsem někde jinde neměl ještě jinou ztrátu či zisk. Abych mohl započítat výnosy i ztráty, musím si daň spočítat sám a uvést ji v daňovém přiznání.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?
Vezměme si třeba pana Nováka, který si odkládá peníze jako rezervu. Dává každý měsíc tisíc korun do fondu peněžního trhu. Po třech letech, kdy má na účtu 36 850 korun, se mu porouchá lednička. Pan Novák potřebuje peníze na novou, a tak vybere z fondu 10 tisíc korun. A nastanou mu povinnosti. Musí si totiž sám spočítat, jak velkou daň má zaplatit. Nejprve se samozřejmě musí naučit, jak zdanění funguje a jaká jsou pravidla. To znamená, že si musí vést evidenci, za jaké ceny podíly nakoupil a porovnat to s konečnou hodnotou. Poté, co zjistí, že příjem je 530 korun, musí podat daňové přiznání, které by za něj jinak mohl vypořádat zaměstnavatel. Pan Novák by měl částku 530 korun uvést do patřičné kolonky a zaplatit daň 100 korun (19 procent z 530 korun). To celé pak bude muset řešit úředník na finančním úřadě. Pokud si to pan Novák nedokáže spočítat sám a osloví daňového poradce, zaplatí mu pravděpodobně více, než kolik vůbec vydělá. A navíc pan Novák není žádný spekulant, ale konzervativní investor. Výnos z daně, kterou zaplatí, pravděpodobně ani nepokryje náklady finančního úřadu s odvodem daně spojené.  

Dlouhodobých investorů, kteří si ponechají investice déle než pět let, se daňový test netýká?
Kdo si ponechá investici déle, než je daňový test, tak nemusí nic řešit. Otevřené podílové fondy je možné držet libovolně dlouho. Výjimku tvoří zajištěné fondy a strukturované dluhopisy s kratší splatností. Těch by se zdanění týkalo. 

Nenahrává ale tahle situace tak trochu bankám? Lidé budou spořit déle a banky budou mít tak k dispozici více peněz. Pro banku je přece výhodné mít peníze, na které klient určitou dobu nemůže.
Nejvíce by to nahrávalo pojišťovnám, což osobně považuji za tragedii. Spoření a investování přes pojišťovny je celkově méně výhodné z celé řady důvodů, než přímá investice do fondů. Právě komplikovanost může být důvodem, proč řada lidí raději zvolí spořicí nebo investiční pojistku než třeba podílový fond. Díky tomu pak skončí s dražším a méně transparentním produktem.

Je tu ještě podle vás prostor na změnu, i když je návrh součástí zákona o jednotném inkasním místě, se kterým v podstatě souhlasí i opozice?
Každopádně takto důležitá změna by rozhodně neměla proběhnout jako přílepek k návrhu zákona, o kterém jinak panuje shoda. Návrh v jakékoliv podobě by měl mít podobu samostatné novely, která by standardně prošla patřičným legislativním procesem. Ministerstvo by také mělo mít zpracovanou analýzu aktuální situace. Jinak je velká pravděpodobnost, že úprava bude mít nezamýšlené důsledky a přinese více problémů než užitku. Navíc si myslím, že se u řady výjimek a osvobození daní z příjmu fyzických osob ukázalo, že daně nekomplikují, ale naopak zjednodušují. Pokud je totiž něco vyjmuto, znamená to, že někdo nemusí podávat daňové přiznání, nebo vést komplikované záznamy kvůli zanedbatelným částkám. Nemusí se tím zabývat ani finanční úřad ani občan.

Prý už ministerští odborníci trochu couvají a tvrdí, že návrh v této podobě není konečný. 
Vypadá to, že ani samo ministerstvo není jednotné v tom, jak by úprava měla vypadat. Objevují se různé alternativní návrhy, které obsahují kombinaci časového testu a hranici pro osvobození. Nyní je osvobození pro příjem do 15 tisíc korun. To se ale týká celého příjmu, tedy ze zaměstnání, podnikání, pronájmů a výnosů z cenných papírů dohromady. Cílem je zřejmě zavést specifickou hranici pro osvobození u cenných papírů.

Pan Kalousek hovořil o hranici sto tisíc, pomohlo by to?
V principu by toto řešení mohlo fungovat. Drobní investoři by zůstali nezasažení díky stropu. Daně by pak platili jen opravdu velcí investoři. Samozřejmě účinnost takového opatření záleží na finální podobě. A je tu riziko, že ve výsledku se i velcí investoři zdanění vyhnou díky daňové optimalizaci.



Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust
Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své prostředky na finančních trzích. Co je...  celý článek

Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust
Zažijí akciové trhy pád? Trocha statistiky potvrzuje známá pravidla

Na akciových trzích se žádné výrazné veletoče nyní nekonají. Rozkolísanost trhu je na historickém minimu a především americké akciové indexy jsou na svých...  celý článek

JOSEF ŠÍMA: ATELIÉR 1934, olej na plátně, 99 x 144 cm  Cena 28,8 milionů korun...
Rekordní rok na českých aukcích: investoři utratili přes miliardu

Sběratelé a investoři loni utratili na aukcích 1,26 miliardy korun, padl historický rekord za obraz vydražený za nejvyšší cenu a řada umělců dosáhla nových...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.