Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Profil současného podvodníka: důvěryhodný muž z vedení firmy

aktualizováno 
Jak vypadá typický podvodník dnešního světa? Nejčastěji je jím muž ve věku 36 až 45 let. Je zaměstnanec, nosí bílý límeček, působí ve firmě přes 10 let a těší se velké důvěře. Letošní analýza 348 podvodů a defraudací v 69 zemí světa včetně Česka přinesla i další překvapivá zjištění.
Firmy o zpronevěrách raději mlčí, chtějí si navenek udržet glanc a pověst důvěryhodné společnosti. Ilustrační snímek

Firmy o zpronevěrách raději mlčí, chtějí si navenek udržet glanc a pověst důvěryhodné společnosti. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Líhní celosvětových defraudantů jsou hlavně finanční oddělení, v Česku se podvádí většinou v odděleních prodeje a nákupu. Zarážející je, že přibývá pachatelů, kteří pracují na vrcholových postech.

"Podobnou mezinárodní analýzu odhalených podvodů jsme prováděli v roce 2007. Procento případů, na kterých se podíleli generální ředitelé stoupl během čtyř let z 11 na 26 procent," upozorňuje na závažné zjištění Maroš Holodňák z oddělení forenzního šetření společnosti KPMG Česká republika.

Většina podvodníků se těší důvěře firmy

Podvody a defraudace peněz dokážou pachatelé velmi dlouho tajit, protože se většinou těší ve firmě velké důvěře. "Od počátku podvodného jednání do okamžiku jeho odhalení uplynou v průměru tři roky," dodává Holodňák. Typický podvodník přitom nikdy nepracuje sám, v 61 procentech případů má k ruce komplice. "Nečastěji se jedná o dodavatele a zákazníky," poznamenává Holodňák.

Škody, které defraudanti stihli v prošetřovaných případech napáchat, dosáhly podle odhadů více než 300 milionů dolarů, což je v přepočtu zhruba 5,8 miliard korun. V České republice se jednalo o šest výrazných podvodů se škodou odhadnutou na osm milionů dolarů, tedy zhruba 155 milionů korun.

Kdo páchá ve firmách podvody (podíl na prošetřovaných případech v %)
20112007
Člen vyššího managementu3549
Generální ředitel2611
Člen statutárního orgánu1811
Zaměstnanec na nižší než managerské pozici1814
Zdroj: Celosvětová analýza mezinárodní poradenské společnosti KPMG, 2011

Profil současného podvodníka

Průzkum se snažil také vytvořit profil současného podvodníka. Výsledek byl překvapivý. Kromě důvěryhodnosti mají pachatelé i další osobnostní a profesní rysy, které by mohly být varovným znamením. "Zpravidla nestojí o povýšení a nemají pro to rozumné vysvětlení. Zřídkakdy si také berou dovolenou a doklady či záznamy předkládají jen na požádání," přibližuje forenzní expert.

Jejich životní styl je přitom v nepoměru k jejich platu. A často se o nich začnou šířit zvěsti, že mají řadu neřestí, zlozvyků a působí poněkud sebestředně. Defraudanti z řad šéfů se obklopují svými oblíbenci nebo lidmi, kteří jim málokdy odporují. Některé zaměstnance řídí příliš detailně, jiné si naopak drží od těla. Přijímají pozornosti, které jsou nepřiměřené nebo v přímém rozporu s firemními pravidly.

Varovná znamení firmy nevnímají

Tato varovná znamení ale v převážné většině firem zůstávají bez povšimnutí. "Fakt, že odhalit podvod trvalo u více než poloviny případů déle než tři roky, naznačuje, že společnosti nemají dostatečné kontrolní mechanismy," poznamenává Holodňák.

Jak dodává, zodpovědnost za ekonomické toky ve firmě se přesunula na konkrétní jednotlivce, což v kombinaci s obecným přehlížením varovných signálů vytváří dokonalé prostředí k páchání podvodů. "V letošním roce tak dramaticky vzrostl podíl zneužití interních kontrolních mechanismů, a to ze 49 procent v roce 2007 na 74 procent."

Obejít interní obranné mechanismy firmy dokážou podle studie zejména vedoucí pracovníci firem, což jim v kombinaci s důvěrou, které se ve firmě těší, vytváří dokonalé podmínky pro spáchání podvodu.

Zveřejněny jsou jen některé případy

Firmy o zpronevěrách ale raději mlčí, chtějí si navenek udržet glanc a pověst důvěryhodné společnosti. Podvodná jednání zpravidla zveřejňují jen tehdy, když jim to ukládá zákon, nebo když je ztráta tak vysoká, že ji nelze utajit.

Celosvětová analýza ukázala, že pouze 23 procent zjištěných podvodů bylo oznámeno veřejně a 46 procent uvnitř organizace. Ve střední a východní Evropě je situace ještě horší, zveřejněno bylo pouze 11 procent podvodů a zhruba ve 30 procentech případů o nich byli informování alespoň zaměstnanci.

A jak byli pachatelé za své podvody postiženi? Zjištění je rovněž šokující. Ve 33 procentech případů se podvedené společnosti rozhodly pouze pro disciplinární opatření a jen ve 24 procentech podvodů museli pachatelé rezignovat na svou funkci a z firmy odejít. Nicméně právní kroky firma podnikla pouze v 17 procentech případů a civilní náhrada škody následovala pouze ve dvou procentech.

Setkali jste se ve svém okolí s nečekaným podvodníkem?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 12. ledna 2012. Anketa je uzavřena.

Již ano 1694
Zatím ne 343
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.