Prognózy a jejich využití

Ať už pracujeme jako investiční profesionálové, nebo se jen staráme o své vlastní peníze, vždy musíme mít alespoň velmi hrubou představu o tom, co nám mohou v budoucnosti poskytnout výnosy z cenných papírů či z jiných typů investic – navzdory skeptickým názorům Dona Phillipse a Lao-c’. Některé finanční instituce, zejména pojišťovny a penzijní fondy, musí na rozdíl od podílových fondů předpovídat dlouhodobé výnosy cenných papírů ve svých portfoliích, aby mohly plnit své závazky vůči klientům.

Mnohem důležitější však je předpovídání rizik, abychom věděli, o kolik můžeme v nejhorším případě přijít. Předpovídat tedy musíme, ať už chceme nebo ne. Podívejme se nyní na tuto problematiku z ryze praktického hlediska: zajímá nás spíše robustnost než přesnost předpovědí a také nechceme trávit touto činností zbytečně mnoho času. Čas, který ušetříme na předpovídání výnosů, budeme věnovat předpovídání rizik. Předpovídat rizika je za prvé užitečnější, a za druhé má tato činnost ve srovnání s předpovídáním výnosů mnohem solidnější teoretický i praktický základ.

Soustředíme se na předpovídání v krátkodobém horizontu (do jednoho roku) a v dlouhodobém horizontu (několik let až desetiletí). Než se však pustíme do diskuse o výnosech a rizicích jednotlivých typů investic, měli bychom si uvědomit několik důležitých skutečností.

  • Kapitálový trh se nechová jako počasí. Všichni známe problémy s předpověďmi počasí. Meteorologové „vidí“ pouze několik dní do budoucnosti. Úspěšnost krátkodobých předpovědí se pohybuje kolem 85 %. S rostoucím časovým horizontem rychle klesá spolehlivost: dlouhodobé (měsíční) předpovědi mají již jen asi 65% úspěšnost, předpovídat počasí na delší dobu nemá cenu. Podobně se na kapitálový trh často dívají laikové. „To nemůžete předpovídat kursy akcií ani na dva dny dopředu?“ zní častá udivená otázka. Ne, není to možné. Právě krátkodobé (i velmi krátkodobé) předpovědi chování kapitálových trhů nemají žádnou cenu. Jistou platnost mohou mít jen ve speciálních případech: například na nelikvidních trzích, kde se projevují časté převisy poptávky nebo nabídky. Na takovýchto trzích však bývá obtížné realizovat z úspěšných předpovědí nějaký zisk.
  • Čím vyspělejší trh, tím je předpovídání obtížnější. Občas se objevuje názor, že český kapitálový trh se chová nepředvídatelně, protože ještě není dostatečně vyspělý. Pravý opak je ovšem pravdou. Čím vyspělejší a efektivnější je trh, tím hůře lze předpovídat jeho chování v blízké budoucnosti. Tímto zdánlivě paradoxním zjištěním byl překvapen již slavný britský statistik sir Maurice Kendall, když v 50. letech zjistil nepředvídatelné chování cen na chicagské komoditní burze. Sir Maurice byl svým zjištěním překvapen tím spíše, že (jak poznamenal ve své práci): „Chicago není žádný zapadákov a tamní burza je velmi vyspělá.“ Dnes už víme, že nešlo o výjimku, nýbrž o pravidlo.
  • Dlouhodobé odhady bývají někdy spolehlivější než krátkodobé. Skutečně neexistuje seriózní možnost, jak předpovídat vývoj kursů cenných papírů (zejména akcií) na měsíc či na rok dopředu. Kupodivu se výnosy akcií chovají mnohem pravidelněji v dlouhém časovém horizontu než v krátkém. Jakékoli krátkodobé předpovědi výnosů cenných papírů jsou v lepším případě podezřelé, v horším případě úmyslně zavádějící. V žádném případě však krátkodobé předpovědi výnosů akcií nepředstavují seriózní nástroj pro investiční rozhodování.