Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Propad příjmu ohrožuje kvůli malým úsporám přes milion rodin

aktualizováno 
Řada českých domácností má nízké finanční rezervy. Při ztrátě zaměstnání pak nemohou pokrýt životní náklady a pocítí razantní pokles životní úrovně. Není z čeho šetřit, říkají Češi. Je za tím i nízká finanční gramotnost, varují výzkumy.
Řada rodin nevydrží při ztrátě příjmu pokrýt své životní náklady ani měsíc.

Řada rodin nevydrží při ztrátě příjmu pokrýt své životní náklady ani měsíc. | foto: Profimedia.cz

Češi k penězům moc obezřetní nejsou a domácí rozpočet neberou vážně. Odhalil to celorepublikový výzkum, který v závěru roku 2010 představilo ministerstvo financí a Česká národní banka.

Rodinný rozpočet podceňují tři čtvrtiny populace

Vést si rodinný rozpočet považuje za zbytečné 54 procent populace. Dalších 21 procent Čechů tvrdí, že na to nemá čas. Rozpočet, ve kterém rodina v měsíčních nebo například čtvrtletních intervalech pravidelně sleduje své příjmy a výdaje, přitom může odkrýt zbytečné útraty za zboží a služby.

Ušetřit prakticky okamžitě lze za jídlo a pití. Měsíčně za ně průměrná rodina utratí na každého člena 1 877 korun. Chytrým nakupováním je ale podle odborníků možné část peněz ušetřit a odložit pro případ nečekaných událostí (jak se krotit při nakupování a ušetřit tisíce čtěte ).

Výdaje průměrné rodiny

Jaká jsou peněžní vydání v průměrné české domácnosti
( na osobu v korunách za měsíc)
Spotřební vydání: 9 743
Z toho:
• Potraviny a nealkoholické nápoje: 1 877
• Alkoholické nápoje, tabák: 276
• Odívání a obuv: 447
• Bydlení, voda, energie, paliva: 2 149
• Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy: 581
• Zdraví: 250
• Doprava: 1 010
• Pošty a telekomunikace: 438
• Rekreace a kultura: 1075
• Vzdělání: 74
• Stravování a ubytování: 546
• Ostatní zboží a služby: 1 020
Ostatní nespotřební vydání (pořízení, rekonstrukce domu či bytu, dary): 998
Čistá peněžní vydání celkem: 10 741

Zdroj: Statistika rodinných účtů, 3. čtvrtletí 2010

Rezervu při ztrátě příjmů nemá polovina rodin

Kvůli nízkým úsporám může být pro řadu českých rodin citelná především ztráta pravidelného výdělku. Rezervu si pro tento případ vytváří jen 35 procent Čechů, polovina populace ji vůbec nemá.

Průzkum zároveň odhalil, že přes půl milionu rodin, tedy 14 procent z celkového počtu 4,1 milionu domácností, nevydrží při ztrátě příjmu pokrýt své životní náklady ani měsíc. Dalších zhruba 800 tisíc domácností má pro tento případ finanční rezervu jen na méně než tři měsíce.

Při ztrátě zaměstnání a dlouhodobějším hledání nové pracovní příležitosti tak může pocítit razantní snížení životní úrovně, na jakou jsou dosud zvyklí, přes milion českých rodin.

Úvěr nezbytný nákup prodraží a rozpočet zatíží

Třetina Čechů nemá žádnou rezervu ani na nečekané výdaje, kdy je potřeba vyměnit doslouženou pračku, lednici nebo porouchané rodinné auto. Lidé se základním vzděláním jsou na tom nejhůře, finanční rezervu nevytváří pro tento případ 45 procent z nich a většina argumentuje, že není z čeho.

Nečekanou situaci řeší tyto rodiny zpravidla půjčkou, což koupi nového domácího spotřebiče značně prodraží a finančně slabou domácnost může dovést až do dluhové pasti a k osobnímu bankrotu (jaký je život v osobním bankrotu čtěte ).

Alarmující přitom je, že 23 procent Čechů si pročte úvěrovou smlouvu před podpisem jen zběžně. Další čtyři procenta lidí ji podepíšou bez jakéhokoliv čtení, protože věří, že je ve smlouvě vše v pořádku (o tristní finanční gramotnosti čtěte i ).

Počty lidí, kteří se dostávají kvůli spotřebitelským úvěrům do finančních pastí, přitom stále narůstají. Podle společnosti Creditreform, která pravidelně analyzuje vývoj insolvence, požádalo loni o povolení osobního bankrotu celkem 9 399 dlužníků, což je o 5 712 více než v roce 2009.

Nejlépe se Češi vyznají v makroekonomice

Před nízkou finanční gramotností Čechů varují i další výzkumy. ČSOB spolu s výzkumnou agenturou STEM/MARK například loni otestovala, jak se lidé vyznají v úvěrech, spořicích, investičních a pojišťovacích produktech, účtech i v makroekonomice. Překvapivým zjištěním je, že nejlepší znalosti máme v makroekonomice a nejhorší ve spořicích a investičních produktech.

Test celkových znalostí zároveň ukázal, že pro osm procent české populace je svět financí naprostou neznámou a jsou na úrovni "finančních batolat". Jen základní znalosti má 31 procent lidí, které tvoří druhou nejpočetnější skupinu nazvanou "finanční žáci". Celkem 39 procent Čechů jsou "finančními gymnazisty", dalších 14 procent "finanční bakaláři" a jen osm procent populace lze označit za "finanční profesory".

Co odhalil průzkum

Podle celkových finančních znalostí lze Čechy rozdělit do pěti skupin:
Finanční batolata (8 procent populace): Po ztrátě pravidelného příjmu by třetina z nich nedokázala pokrýt své životní výdaje ani měsíc. Kdyby se dostali do finanční tísně, nevěděli by, co mají dělat. Neodkládají si část svých příjmů stranou.
Finanční školáci (31 procent populace): Neodkládají část pravidelného příjmu a ve finanční tísni by byli bezradní. Dvě pětiny z nich by při ztrátě příjmu nedokázaly pokrýt své výdaje ani měsíc. Nevedou si přehled příjmů a výdajů, nesestavují rodinný rozpočet.
Finanční gymnazisté (39 procent populace): Čtyři pětiny z nich by bez hlavního příjmu vydržely alespoň dva měsíce. Častěji si sestavují pravidelný rodinný rozpočet.
Finanční bakaláři (14 procent populace): Po ztrátě pravidelného příjmu by více než polovina vydržela pokrýt své životní náklady déle než tři měsíce. Pravidelně odkládají část příjmu stranou. Mají představu, co by dělali, kdyby ztratili příjem.
Finanční profesoři (8 procent populace): Odkládají si část peněz z pravidelného příjmu a věděli by, co dělat ve finanční tísni. Rodinný rozpočet sestavují pouze tehdy, když plánují větší výdaje.

Zdroj: Výzkum finanční gramotnosti Čechů 2010, ČSOB, STEM/MARK

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky zdražují, sazby překonaly dvě procenta

Úrokové sazby u hypotečních úvěrů pokračují v pozvolném růstu. Průměrná úroková sazba v dubnu stoupla na 2,01 procenta. Na této úrovni byly sazby naposledy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.