V podstatě ani jedna z obou stran nepostupovala správně. Podle novely zákona o mzdě platné od l. l. 2000 přísluší zaměstnanci za dobu práce ve svátek dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Proto je neopodstatněný požadavek zaměstnance, který žádá, aby mu zaměstnavatel zaplatil příplatek ve výši sto procent průměrného výdělku místo poskytnutého náhradního volna. V novele se totiž dále praví, že se může zaměstnavatel dohodnout se zaměstnancem na poskytnutí příplatku místo náhradního volna. To znamená, že zaměstnanec se nemůže jednostranně domáhat poskytnutí náhradního volna.
Avšak ne každá práce konaná ve svátek je současně prací přesčas. Protože připadl svátek 1. Máj na jinak pracovní den (na středu), připadá i na tento den pracovní doba, avšak pro zaměstnance, kteří nemusí ve svátek pracovat, tvoří svátek překážku v práci a za odpadlou pracovní dobu dostávají náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud se nejedná o zaměstnance v měsíční mzdě, kteří dostávají svou měsíční mzdu bez ohledu na počet hodin nebo pracovních dnů v měsíci.
Proto v uvedeném případě, kdy pracovní směna v den, na který svátek připadl činila 8 hodin, odpracoval zaměstnanec pouze 2 hodiny přesčas. Protože bylo pracovníkovi za práci ve svátek poskytnuto náhradní volno v plném rozsahu, vzniká mu nárok ještě na doplacení příplatku za práci přesčas ve výši nejméně 25 procent za 2 hodiny práce přesčas, které mu podle znění vašeho dotazu nebyly proplaceny.Poskytnutím náhradního volna byl pokryt nárok zaměstnance za práci ve svátek. Je proto nutné ještě uspokojit i jeho nárok na příplatek za práci přesčas. Tím by měly být nároky zaměstnance za práci v den svátku uspokojeny.
