T. Svoboda, Brno
Chce-li zaměstnavatel propustit zaměstnance podle § 46 odst. 1. je jeho povinností, aby před podáním výpovědi nabídl zaměstnanci jiné volné místo, které by mohl vzhledem k svému zdravotnímu stavu zastávat. Jestliže má v době výpovědi zaměstnavatel více vhodných míst, musí nabídnout takové, které nejblíže odpovídá zaměstnancovu zdravotnímu stavu, schopnostem a kvalifikaci. Nabídka musí být konkrétní. Ke splnění výše zmíněné zaměstnavatelovy povinnosti pak postačuje nabídka jednoho místa. Zaměstnanec může nabídku odmítnout a se změnou pracovní smlouvy související s novým místem nesouhlasit. V takovém případě by pak zaměstnavatel mohl dát výpověď zaměstnanci podle § 46 odst.1. písm. c). Nesouhlasí-li zaměstnanec s výpovědí, pak by takovou výpověď musel napadnout u soudu do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit, s tím, že trvá na dalším pokračování pracovního poměru.
Nemá-li zaměstnavatel v době výpovědi žádné volné místo, pak ji může dát, aniž by zaměstnanci místo nabídl. Ale o takové skutečnosti by ho měl předem informovat. Výše odstupného při skončení pracovního poměru pro nadbytečnost se stanoví nejméně ve výši dvojnásobku průměrného výdělku (není-li v kolektivní smlouvě sjednán vyšší násobek). Průměrný výdělek se stanoví jednotně podle § 17 zákona o mzdě z hrubého výdělku dosaženého v rozhodném období, kterým je vždy předcházející čtvrtletí. Pokud by pracovní poměr měl například končit k 31. 7., je rozhodným obdobím hrubý výdělek dosažený v druhém čtvrtletí.
