Z. Kolouch, Přerov Pracovnice z personálního oddělení firmy, pro niž pracujete, samožřejmě nemá pravdu.
Pokud někdo porušení jeho práva na ochranu osobních údajů, má právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Tam smí požadovat, aby se jeho zaměstnavatel či jeho kolegové zdrželi takového jednání, které jeho právo porušují. Zároveň se smí domáhat odstranění vzniklého stavu, omluvy nebo jiného zadostiučinění - záleží na povaze věci. Mezi další vaše práva jako poškozeného patří i právo na zaplacení peněžité náhrady za způsobenou újmu, a to v tom případě, že jednáním pracovnice z personálního oddělení bylo porušeno vaše právo na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst či právo na ochranu jména.Jakou oporu v legislativě máte? Daný případ řeší zákon o ochraně osobních údajů.
Tento zákon definuje pojem osobní údaj jako jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu. Vztahuje se i na fyzické a právnické osoby, které zpracovávají osobní údaje občanů. Jsou proto povinni ho respektovat všichni zaměstnavatelé i jejich zaměstnanci. Z toho jasně vyplývá, že pokud tedy zaměstnanci přicházejí do styku s osobními údaji jiných osob, jsou povinni o nich zachovávat mlčenlivost, stejně tak i o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů.
Povinnost mlčenlivosti navíc trvá i po skončení zaměstnání. Chránit osobní údaje jiných zaměstnanců, pokud s nimi některý ze zaměstnanců přichází do styku, patří mezi pracovní povinnosti. Porušení mlčenlivosti je proto porušením pracovní kázně a zaměstnavatel může proti takovému zaměstnanci použít sankcí dle zákoníku práce.
