Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 22 dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Ten se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by byl zřejmě dosáhl. Při zjišťování průměrného výdělku je třeba vzít v úvahu: rozhodné období, kterým je vždy předchozí čtvrtletí, hrubá mzda dosažená v rozhodném období, odpracovaná doba v rozhodném období.
Pokud se stane, že zaměstnanec z jakéhokoli důvodu neodpracuje v rozhodném období alespoň 22 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Má-li zaměstnanec měsíční výdělek, který se nemění, lze použít případně i předchozí průměrný výdělek jako pravděpodobný v následujícím rozhodném období, když by počet pracovních dnů byl v obou čtvrtletích stejný.
To však neplatí obecně, protože například došlo-li by v období, v němž zaměstnanec neodpracoval 22 dnů, ke změně jeho výdělku nebo ke změně pohyblivé části výdělku, nebo k změně v počtu hodin nebo dnů, které měl zaměstnanec odpracovat, nelze použít předchozí průměrný výdělek jako pravděpodobný v následujícím období. Rovněž takto nelze postupovat u zaměstnanců, kteří dosahují v jednotlivých měsících různé výše výdělku.
V takových případech je třeba určit, jakého výdělku by zaměstnanec dosáhl porovnáním výdělku, které ho dosáhl v kratším období, s možností výdělku, kterého by dosáhl celém rozhodném období, nebo z výdělku, jakého dosahují zaměstnanci, kteří konají stejnou nebo obdobnou práci.
