Před rokem padla investiční banka Lehman Brothers, do té doby symbol investičních úspěchů a příklad stability. Její krach otřásl základy důvěry v bankovní systém a vyslal čitelný signál o nelichotivém stavu finančních trhů. Mnohé do té doby "bezpečné a ziskové" investiční produkty se změnily v hromádky bezcenného prachu a eroze se postupně přelila i do reálné ekonomiky.
České finanční instituce ale jako by stály stranou světového dění. Do neprůhledných investičních nástrojů neinvestovaly, a tak se jim první vlna negativních dopadů vyhnula. Zasáhla je až druhá, způsobená poklesem zahraniční poptávky, v jejímž důsledku ztratily firmy zakázky a lidé práci. Jak se s krizí české finanční instituce vypořádaly?
Banky v České republice jsou zdravé
České banky se vyhnuly potížím, které jejich zahraničním kolegyním způsobila "toxická aktiva". Investiční bankovnictví v Česku není příliš rozvinuté a banky se soustředí především na klienta - firmy a občany. A tak není divu, že české banky patří mezi nejzdravější a relativně nejsnáze proplouvající útesy rozbouřené světové ekonomiky.
Česká národní banka po vzoru svých zahraničních protějšků začala na podzim loňského roku snižovat úrokové sazby s cílem vlít do ekonomiky likviditu a podpořit tím poskytování úvěrů. Banky ale navzdory poklesu úrokových sazeb jak centrální banky, tak na mezibankovním trhu úvěry více poskytovat nezačaly. Mezibankovní trh se téměř zastavil a vykazovaná mezibankovní úroková sazba se stala spíše formální veličinou než skutečnou cenou peněz.
Vklady domácností rostly
Vklady v bankách navzdory zhoršující se situaci domácností potýkajících se s nejistotou a propouštěním rostly. Domácnosti stahovaly své prostředky z jiných forem uložení úspor, zejména investic, a obracely se na tradiční - a především snadno dostupné - bankovní vklady.
Na druhé straně banky snižovaly úrokové sazby. Zatímco před rokem nabízely spořicí účty bez omezení s úročením 3,5 procenta ročně, nyní se pohybují řádově o jeden procentní bod níže a klient nemá mnoho příležitostí získat více než 2,5 procenta. Na druhou stranu ale inflace klesla výrazně více, a tak reálné zhodnocení vzrostlo.
Úvěry: půjčuje se méně
Banky si nepřestaly půjčovat jen mezi sebou. Omezily též úvěry svým klientům - jak firemním, tak domácnostem. Je to pochopitelný a naprosto racionální krok. Se zhoršenou ekonomickou situací lze očekávat vyšší míru delikvence (nesplácení úvěrů), a tak si banky alespoň nové klienty pečlivěji vybírají. Ke zhoršení platební morálky sice skutečně dochází, ale zatím se zdá být pod kontrolou.
Úrokové sazby úvěrových produktů ale navzdory snížení sazeb centrální banky i na mezibankovním trhu neklesají. Banky jsou obezřetné a počítají s vyšší rizikovou prémií.
Stavební spořitelny: zrušení státní podpory je stále ve hře
Stavební spoření se zpočátku zdálo být imunním vůči veškerým projevům krize. Lidé dál čerpali úvěry a uzavírali smlouvy, spořili. Příznaky zhoršeného zdraví ekonomiky se ale začaly projevovat i zde - byť více než na statistikách stavebních spořitelen, na nejistotě střadatelů.
Kolikrát byla jen za uplynulý rok otevřena diskuse o možném snížení státní podpory stavebního spoření, nelze snad ani spočítat. Zatím byla vždy ukončena rázným provoláním politiků, že oni pro něco takového ruku nezvednou. Stát ale šetřit musí a zde je ve hře 14 miliard korun.
Pojišťovny: na krizi s pojištěním schopnosti splácet
Krize se nevyhnula ani pojišťovnictví. Nejhlučnější odezvu měla pojišťovna AIG, jejíž dceřiné společnosti působí i v České republice a na Slovensku. Navzdory potížím americké matky, která se účastnila šílenství kolem pochybných derivátových produktů, byly její "československé" příbuzné zdravé, změnily svého majitele a nyní i své jméno.
Předepsané pojistné pojišťoven vzrostlo. Sice řádově o jedno procento, ale přeci. Podnětem mohly být i nové či nově upravované produkty reagující na palčivé problémy domácností i firem souvisejících s krizí. V nabídce pojišťoven se v průběhu roku například objevovaly nové produkty na pojištění schopnosti splácet úvěry, které bankovní i nebankovní instituce přibalovaly mnohdy k úvěrům "zdarma", nebo pojištění pro případ ztráty zaměstnání.
Penzijní fondy: jistota za cenu minimálních výnosů
Penzijní fondy jsou bezpečné přístavy pro klienty. Jejich prostředky nesmějí být znehodnoceny poklesem a nesmějí být zatíženy přímými poplatky. Bezpečí ale není zadarmo - výnosy penzijních fondů jsou minimální a odpovídají krátkodobým produktům, které ostatně v převážné většině nakupují do svých portfolií. Jinak je tomu pro akcionáře fondů, kteří musí případné ztráty dorovnat z vlastní peněženky. A v loňském roce řada penzijních fondů prostředky potřebovala.
Již za minulý rok penzijní fondy v převážné většině připisovaly klientům nulu - tedy žádné výnosy. Výjimku tvořily dva fondy, z nichž jeden vysoký výnos dotoval. Také způsob získávání klientů.
Investiční společnosti
Krize začala investicemi, a tak není divu, že se podepsala i na investičních společnostech. Zejména akciové podílové fondy od pádu Lehman Brothers do jara letošního roku ztrácely. Od jara rozkvétá i investiční klima a akcie korigovaly polovinu svého propadu. Otázkou zůstává, zda na podzim opět neopadají.
Klienti z podílových fondů v první polovině letošního roku utíkali. Jediné fondy, které klienti i v těžkých dobách vyhledávali, byly akciové. Nakupovat v dobách poklesu se zpravidla vyplatí.
Krize... už končí?
Světová i česká ekonomika zažily krušný rok. První náznaky začínajících potíží se projevovaly sice už na podzim roku 2007, naplno se finanční krize přelila do reálné ekonomiky před rokem. Výhled je ale optimistický. Stejně jako věčně netrvá žádný růst, není věčný ani pokles. A náznaky oživení, byť s varováním, se objevují stále častěji.
Nejčastějším termínem pro odeznění hospodářské recese ve světové ekonomice je první polovina příštího roku. A s oživením ve světě se můžeme těšit i na český domácí růst.
