Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Málo sexu a spánku. Může za to možná i šéf, tvrdí průzkum

aktualizováno 
Téměř 70 procent zaměstnanců se setkává u nadřízených s projevy drsného chování. Většině se pak hádky s šéfem odrážejí na zdravotním stavu. Výsledky průzkumu „Jací jsou čeští šéfové“, kterou zveřejnila společnost McGuffin, má upozornit na špatné vedení lidí a vyzvat manažery k jemnosti.

Nejvíc vadí zaměstnancům, když jejich šéf lže, manipuluje s nimi a ponižuje je. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Průzkumu se zúčastnilo tisíc respondentů. Přesně 68 procent z nich si stěžovalo na drsné chování šéfa, 48 procent dokonce uvedlo, že jejich nadřízený je hodně despotický a 78 procent dotázaných přiznalo, že se problémy s necitlivým šéfem odrážejí v jejich osobním životě i na zdravotním stavu.

„Silné emoce a stres mají určitou setrvačnost a jen málokdo umí takzvaně vypnout a nenosit si je s sebou domů. Každodenní život pak kvůli tomu může znepříjemnit například migréna, žaludeční potíže, bolesti kloubů a jiné zdravotní potíže,“ uvádí Filip Lepier, ředitel společnosti McGuffi

Ani v posteli na práci nezapomínají

Zaměstnanci, kteří jsou vedeni drsným způsobem, se cítí o 18 % méně atraktivní pro své okolí a téměř polovina z nich uvažuje o změně zaměstnání. Takoví pracující nemohou na práci zapomenout ani v posteli a poruchy spánku jsou pro ně standardem. Dokonce mají v porovnání se zaměstnanci jemných šéfů o 12 % menší chuť na sex. Kromě ruinování osobního života pracovníků, šéfové-drsňáci přicházejí o loajalitu svých podřízených s firmou, což přináší řadu interních problémů.

Nejvíc vadí zaměstnancům, když jejich šéf lže, manipuluje s nimi a ponižuje je. „Na obhajobu nadřízených je třeba zmínit, že často nejsou hodnoceni spravedlivě. Ženám-šéfkám jsou častěji než mužům přičítány drsné vlastnosti související s emocionální nestabilitou. Podobné je to se staršími šéfy, kteří v očích podřízených s věkem hrubnou,“ doplňuje Filip Lepier.

Co je příčina a co následek, ptá se psycholog

Ač je špatné vedení týmu podle psychologa Dalibora Špoka velký problém, čísla z průzkumu považuje za přehnaná. “Aniž bych chtěl bagatelizovat problém šikany či drsného zacházení ze strany nadřízených, nevíme přesně, co respondenti chápou jako „projevy drsného chování“. Tedy zda za něj považují občasný razantní nesouhlas, otevřenou kritiku, či každodenní neutuchající řev. Nevíme, zda za „pravidelně“ považují jednou měsíčně či pětkrát denně,“ upozorňuje psycholog.

Čtěte také

Problém vidí Dalibor Špok také v tom, že se jedná o korelační studii, tudíž není jasné, co je příčina a co následek. Emočně labilní, vyčerpaní jedinci nebo lidé s větší mírou psychických obtíží mohou vnímat stejné jednání šéfa jako daleko drsnější než jejich kolegové. „I to může vysvětlit větší poruchy spánku či emoční potíže těch, kteří se setkají s drsným zacházením častěji, nejedná se o příčinnost, ale o další událost, která zvýšila jejich emoční problémy. I jiné situace, přeplněný autobus, zavřený obchod, může u těchto lidí způsobit podobnou emoční nespokojenost, nespavost, byť na stejné situace jiní lidé reagují jinak,“ vysvětluje psycholog Špok.

Špatné chování nadřízeného může podle něj způsobit řadu problémů, dokonce mohou v individuálních případech ústit až ve zkratkovité jednání zaměstnance. „Ale z populačního hlediska se jedná spíše o výjimky. V žádném případě ne o většinu zaměstnanců,“ dodává Dalibor Špok.

Zaměstnanci byli jen roboti

Průzkum si objednala značka Milka, která se rozhodla ve svém projektu „#zjemnišéfe“ apelovat na české zaměstnavatele, aby s manažery na vedoucích pozicích lépe pracovali. Jedním z ambasadorů tohoto projektu je Jan Velek. Býval drsným šéfem, už ale není. O své zkušenosti a změně vedení lidí otevřeně promluvil.

Jan Velek byl konzultant v jedné poradenské firmě, stratégem v Českém Telecomu a působil jako manažer ve společnosti Hennlich. „Firmu jsem vnímal jako souhrn robotů, jejichž výkon se dá přesně plánovat a zdokonalovat. Věřil jsem, že čím studenější, neosobnější, racionálnější, tedy drsnější přístup, tím lépe, tím bude větší šance na úspěch. A až přijde úspěch, bude i uznání. Vnitřně jsem cítil, že jdu proti sobě, ale jinak jsem nevěděl a neuměl,“ říká muž, podle něhož to byla nevědomost namíchaná s vlastní nízkou sebedůvěrou spojenou s nehezkými zážitky z dětství, co ho k takovému jednání vedlo.

Úspěšný ale byl. „Měl jsem perfektně vystavěný systém ukazatelů a propracované strategie rozvoje. Všechny cíle, dění, procesy, směřování a úsilí týmu jsem převedl do tabulek a grafů s pěknými barvami. Zdálo se, že lidé v mém týmu můj systém přijímali, a pokud ne, pak jsem si s nimi pohovořil, a pokud opět ne, pak jsem se s nimi loučil. Přesto úspěchy přišly. Pro jednoho klíčového výrobce jsme se v naší malé zemi stali celosvětově největšími distributory. Slavili jsme i jiné úspěchy. Vše tedy jakoby potvrzovalo správnost drsného přístupu řízení,“ vypráví Jan Velek.

Pak ale přišel zásadní životní zvrat. Rozvod po třináctiletém vztahu. Vyhoření po desetiletém působení v roli šéfa týmu. Rozpad persony, identity, osobnosti. To ho přimělo změnit přístup k sobě samému i k podřízeným. Nyní platí za „hodného šéfa“. Díky změně v přístupu získala jeho firma řadu ocenění v managementu a HR. Díky tomu dokonce koučuje ostatní šéfy po Evropě, aby změnili svůj styl a přístup k lidem.

„Přijde mi smysluplné nabídnout lidem a tedy firmám znalosti, které jsem nabyl. Nemusejí tak dramaticky procházet tím, čím jsem si prošel já. Ke své velikosti a integritě mohou jít zkratkou, přímo, nikoli bolestně se ztrátami.“ dodává Jan Velek.

Máte drsného šéfa?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 1. listopadu 2015. Anketa je uzavřena.

NE 263
ANO 212
Autor:

ASE, s.r.o.
Technik řídících systémů

ASE, s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj, Plzeňský kraj
nabízený plat: 30 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.