Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Průzkum: mladí lidé znají cenu iPhonu, ale chleba ne

  • 38
Průzkum České spořitelny potvrdil, že finanční gramotnost roste s věkem. Ale pozor, jen do zhruba 40 let. Pak už lidé postupně ztrácejí zájem se v této oblasti vzdělávat. Pozitivní zpráva je, že se ve srovnání z minulými roky zlepšilo finanční myšlení mládeže. Jak?

“Mladí lidé umí lépe hospodařit s penězi a také se více orientují v bankovních pojmech než v roce 2013. Zodpovědnému hospodaření se děti učí rychle. Hlavním zdrojem informací jsou pro ně stále rodiče, ale na důležitosti výrazně nabývá škola a významnou roli začíná hrát i Facebook,“ říká Lenka Korečková, manažerka výzkumu České spořitelny.

Rodiče i nadále zůstávají hlavním zdrojem financí pro mladé do 18 let. Pak si začínají vydělávat v zaměstnání či na brigádách. „Oproti minulým rokům si přivydělávají dříve. Brigády a zaměstnáni se stávají hlavním zdrojem příjmu už pro osmnáctileté, zatímco v roce 2013 to bylo až pro jednadvacetileté,“ upřesňuje Lenka Korečková.

Nepřehlédněte

Znalost cen je u mladých na relativně vysoké úrovni, ale liší se podle oblasti zájmu. „Ve větší míře než v roce 2013 děti znají cenu nejnovějšího iPhonu, ale netuší, kolik stojí chleba,“ upozorňuje Lenka Korečková. Podobný problém existuje i u znalosti finančních pojmů. Mladí, stejně jako dospělí, mají dlouhodobě potíže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Zhruba polovina lidí neumí vysvětlit ani pojmy jako hypotéka, kontokorent či jaké důsledky má inflace na výdaje nebo krach banky na uložené peníze.

OSVČ bývají zdatnějšími finančníky než zaměstnanci

Z průzkumu, který pro Českou spořitelnu provedla v létě letošního roku společnost Millward Brown, také vyplývá, že míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání. Vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním. Podobně i lidé s příjmy přesahujícími 40 tisíc korun měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, jejichž příjmy nepřesahují 15 tisíc.

„Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ dodává Lenka Korečková, podle níž však například velikost města či vesnice, ve které lidé bydlí, míru finanční gramotnosti téměř neovlivňuje.