Vyplynulo to z průzkumu KPMG Česká republika, který společnost udělala napříč republikou mezi několika stovkami zaměstnanců. Toto číslo se rok od roku zvyšuje, zřejmě úměrně se zvyšujícím se počtem nezaměstnaných, kterých je nyní už přes 550 tisíc. Loni ochotu přestěhovat se potvrdilo jen přes padesát procent dotázaných.
Bezmála třetina respondentů se nebrání ani nabídce ze zahraničí. Změnit bydliště za žádných okolností naopak nechce 30 procent oslovených. "Zdá se, že začínáme bořit jeden z největších národních mýtů o nízké pracovní mobilitě Čechů. Ačkoli u nás panuje povědomí, že se stěhování za prací bráníme, náš průzkum naznačuje pravý opak. Na konci ekonomické recese si totiž dobře uvědomujeme finanční rizika spojená s přehnaným patriotismem a začínáme být otevření nabídkám z jiných pracovních trhů," komentuje výsledky průzkumu Otakar Hora, partner KPMG Česká republika.
Stěhování brání rodina nebo hypotéka
Ochota Čechů stěhovat se za prací klesá podle očekávání s věkem. Zatímco lidé do 30 let by se odstěhovali v 75 procentech, starší věkové kategorie by přesídlily jen ve více než 60 procentech případů.
Může se hoditNajděte si práci, která vás bude opravdu bavit. Potřebujete poradit? Vstupte do stálé poradny jobDNES.cz o trhu práce a hledání zaměstnání. |
"Jakmile přijde rodina, budujeme si zázemí a stáváme se závislejší na našem okolí i lokalitě. Naše rozpočty jsou navíc často zatíženy hypotékami, které nám v stěhování brání," upozorňuje Otakar Hora.
Z průzkumu překvapivě vyplývá, že o něco flexibilnější jsou v tomto směru ženy – svůj domov by kvůli práci, na rozdíl od 67 procent mužů, dokázalo opustit 75 procent z nich. Výsledky naznačují, že ženy se začínají čím dál více na pracovním trhu prosazovat, jsou ambicióznější, a logicky tedy i ochotnější se přizpůsobit požadavkům svého zaměstnavatele.
Za hranice odjíždějí hlavně vysokoškoláci
Vžitý předpoklad, že čím vyšší vzdělání, tím větší otevřenost vůči pracovní mobilitě, přestává platit. Rozdíly dnes panují především v motivaci. Nabídka dělnických profesí bývá v místě bydliště malá, proto jsou lidé s nižším vzděláním, tedy obvykle bez maturity, za prací nuceni dojíždět. Vysokoškoláci naopak vidí v práci mimo své bydliště především příležitost získat nové zkušenosti a lepší platové ohodnocení.
Lidé se základním vzděláním nebo vyučení se častěji stěhují jen po dobu pracovního týdne, na víkendy se vrací domů. Kompletně se přestěhovat je podle průzkumu ochotna necelá polovina z nich. Naopak tři čtvrtiny vysokoškoláků by se přestěhovaly trvale, 48 procent dokonce i do zahraničí. "Vůbec nejkonzervativnější odpovědi jsme získali od maturantů, kteří se zaměřují na pracovní nabídky pouze v České republice," uzavírá výsledky průzkumu Otakar Hora.
