Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Život na venkově se proměňuje a začíná bořit mýty

aktualizováno 
Až dosud měli Češi pověst neustálých stěžovatelů. Už to ale neplatí. Aktuální sonda napříč republikou naznačuje, že je se svým životem spokojeno 80 procent Čechů. Pokračuje i stírání rozdílů mezi životem na vesnici a ve městech. Některá tvrzení o těžkostech na venkově už neplatí.

Z průzkumu vyplývá, že na vsi lidé sportují například více než v Praze a 30 procent vesničanů si najde čas na vycházky do přírody, a to několikrát týdně. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„O životě na vsi a ve městě koluje řada mýtů, ale ukazuje se, že mnoho z nich je jen v našich hlavách. Například už není pravda, že autem jezdí zejména lidé z města. Téměř třetina lidí na vesnici a v malých městech používá auto denně, v Praze je to jen 17 procent obyvatel,“ komentuje Vlasta Dolanská, výkonná ředitelka Poštovní spořitelny, aktuální průzkum, který proběhl napříč Českou republikou.

Padl i mýtus, že lidé na vesnicích nemají kde nakoupit. „Celkem 34 procent vesničanů uvádí, že cesta do hypermarketu jim zabere pět až patnáct minut a dalších 43 procent obyvatel malých obcí se do hypermarketu dostane za 16 až 30 minut,“ přibližuje Vlasta Dolanská.

Vesničané mají větší vztah k majetku a k jeho údržbě

Fotogalerie

Lidé z vesnice jsou oproti obyvatelům měst mnohem aktivnější v zálibách a aktivním odpočinku. Z průzkumu vyplývá, že na vsi lidé sportují například více než v Praze a 30 procent vesničanů si najde čas na vycházky do přírody, a to několikrát týdně.

Vesničané mají oproti městským lidem i výrazně větší vztah k majetku a jeho údržbě. Zatímco údržbě domu a bydlení se na venkově pravidelně věnují tři čtvrtiny lidí, do domácích oprav se pravidelně pouští jen 48 procent obyvatel měst,“ poznamenává Dolanská.

Průzkum naznačil, že lidé na vesnicích jsou spořivější než obyvatelé měst a pokud to finanční možnosti dovolí, snaží se vytvářet finanční rezervu na stáří i na nečekané výdaje. „Celkem 21 procent lidí žijících na vesnicích uvádí, že se jim daří spořit zhruba dva až pět tisíc korun měsíčně. Ve velkých městech uspoří takovou částku jen 16 procent domácností,“ přibližuje Dolanská.

Otestujte se

Jste bohatí, nebo chudí? Máte přehled, kde je hranice?

Ilustrační snímek

Možnost vytvářet finanční rezervu ale nemá každý, poměrně významné procento dotazovaných neuspoří nic. „Na vesnici jde o 12 procent, ve městech dokonce 14 procent obyvatel,“ poznamenává Dolanská.

I když postupně dochází ke stírání rozdílů, v některých aspektech se život na vesnici a ve městě pořád liší, například v tom, že se ve městech žije dráž, ale je i víc na útratu, protože výdělky jsou ve městech vyšší. „Na vesnici a v malém městě utratí lidé nejčastěji průměrně 10 až 15 tisíc korun měsíčně. Ve větších městech a Praze je to 15 až 20 tisíc. V Praze najdeme i extrémní hodnoty – více než 75 tisíc korun měsíčně utratí tři procenta lidí,“ říká Vlasta Dolanská.

Stěhování za prací řada Čechů stále odmítá

Napříč Českou republikou však nadále platí tvrzení, že se Češi nechtějí stěhovat za prací. Tento zakořeněný konzervatismus potvrdil další aktuální výzkum, který letos provedla STEM/MARK pro společnost Home Credit. Polovina Čechů odmítá stěhování kvůli tomu, že se nechtějí odloučit od rodiny a známých. A to i v době mobilních telefonů a internetu, kdy videohovory přes internet nejsou rozhodně nic nového.

Co odhalil průzkum:

  • Přes 80 procent lidí je se svým životem spokojeno
  • Lidé jsou si vědomi rozdílů mezi vesnicí a městem, ale snaží se ze svého prostředí vytěžit maximum.
  • Lidé na vesnici mají čistší prostředí, přírodu, klid, méně nároků.
  • Lidé ve městě jsou spokojení s možnostmi kulturního a sportovního vyžití, s pracovními příležitostmi.
  • Pražané mají vyšší náklady na bydlení a dopravu než ostatní, nevěnují ale příliš času domácnosti a častěji si dopřávají dovolenou.
    zdroj: Průzkum Poštovní spořitelny 2015

„Pro spoustu hlavně mladých rodin je důvodem i blízkost rodiny, která může občas vypomoct při hlídání dětí. Rodiče nechtějí brát děti ze současné školy, kde mají své kamarády a přátele. Lpí tak na stávajících vztazích, které nechtějí přetrhat. Sami se tím ale připravují o příležitost – zvlášť v regionech, kde nejsou platy příliš vysoké. Za podobnou práci by Češi mohli o pár desítek kilometrů dál získat daleko vyšší plat,“ říká Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit.

A za jakých podmínek by byli Češi ochotní se přestěhovat za novou prací? Výsledek průzkumu je jednoznačný – jen tehdy, když se tím výrazně zvýší příjem. A o hodně. „Ke změně bydliště v rámci kraje by téměř 30 procent Čechů přesvědčilo zvýšení platu o polovinu a čtvrtina by požadovala dvojnásobně vysokou výplatu. Pokud se jedná o přesun do jiné evropské země, mají Češi jasno – alespoň trojnásobek platu, nebo zůstávají doma. Žádnou jinou variantu nepřipouštějí,“ uzavírá Michal Kozub.

Jaký životní styl vám vyhovuje?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 28. září 2015. Anketa je uzavřena.

vesnický 4753
městský 358
Autor:

ABB s.r.o.
Dělník v elektrotechnice a elektromechanik

ABB s.r.o.
kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.