Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neberte se v práci i životě příliš vážně. Proč to škodí?

aktualizováno 
Vážnost má své místo v práci i mimo ni. Existuje však podstatný rozdíl mezi sklonem brát se vážně jen čas od času a sklonem brát se vážně téměř neustále. Vůbec nejhorší je, když pocit vlastní vážnosti a důležitosti trvale přeháníme. Proč se nebrat příliš vážně a proč si tím škodíme, vysvětluje psycholog Jan Urban.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Sklon brát se občas příliš vážně je součástí lidské povahy. Souvisí s naší potřebou příznivého či dokonce vysokého sebehodnocení. Je však i sklonem, který je nejen pro nás, ale i naše okolí, často zbytečně stresující. Velmi častým vedlejším důsledkem tendence brát sebe sama i svůj okolní svět příliš vážně je totiž sklon vnímat tento svět - vzhledem k jeho nedokonalostem - i příliš negativně. A být proto téměř trvale mrzutý či nabručený.

Vážnost jako snaha působit na ostatní

Tendence brát se příliš vážně nemusí navíc souviset jen se snahou působit na sebe sama. Má i své vnější „důvody“. Především u osob sociálně exponovaných je mnohdy spojena s představou, že lidé, kteří jsou vážnější, vypadají ve srovnání se svým okolím zralejší, odpovědnější či dokonce schopnější. Možná vyhlížejí i jako lidé, kteří se lépe ovládají.

Jan Urban (1953)

  • Autor publikací Přestaňte se v práci stresovat a Jak lépe naložit s časem.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filosofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.
„Platy některých státních úředníků, především těch vedoucích, u nás patří k...

Osoby, které této představě podléhají, ji proto záměrně využívají jako jeden z nástrojů, kterými se snaží působit na ostatní. Usilují, obrazně řečeno, o to, aby vzbudili dojem, že právě na jejich bedrech spočívá váha světa. Vážnosti, kterou staví na odiv, však postupně samy propadají a z masky, kterou si dobrovolně nasadily, se během času stává jejich trvalá, a to ne zrovna příjemná vlastnost.

Vážnost a důležitost, kterou se snaží zapůsobit na své okolí, totiž toto okolí - nebo alespoň jeho rozumnější část – většinou nijak neoslňuje. Mnohdy je spíše obtěžuje nebo je dokonce činí směšnými.

Jak poznat, že se berete příliš vážně

Sklon brát se příliš vážně nám především brání v možnosti vést spokojený život. Nejen proto, že plodí nepříznivé pocity, ale i z toho důvodu, že stojí v cestě schopnosti své problémy úspěšně řešit. Často i proto, že brání schopnosti vnímat sebe sama realisticky.

Navíc vytváří i nebezpečný začarovaný kruh. Narůstá totiž v situacích, kdy jsme ve stresu. Často i proto, že jsme rozzlobeni nebo se něčeho bojíme. Jsme-li uvolněnější, pak naopak klesá. Dosáhnout uvolněnosti, a tím i vyšší schopnosti své problémy řešit, předpokládá však zpravidla schopnost přestat brát sebe sama příliš vážně.

Čtěte také

Pokud jsme však tomuto sklonu ještě příliš nepropadli, nemusí být na jeho změnu pozdě. Většinou totiž skutečně jde jen o více či méně vědomý zvyk, který lze poměrně snadno překonat.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je ohlédnout se občas zpátky v čase a zamyslet se nad tím, zda situace, kdy jsme se v minulosti brali velmi vážně, vidíme i s časovým odstupem stejně. A zda jsme tedy i s odstupem času rádi, že jsme určité věci včetně sebe sama brali natolik vážně, nebo zda bychom svůj tehdejší postoj, kdybychom měli tu možnost, naopak raději změnili. Vyjádřeno jinak, zda bychom se brali stejně vážně, i kdybychom věděli to, co víme dnes.

Provedeme-li toto cvičení opakovaně, dojdeme s velkou pravděpodobností k závěru, že náš sklon brát se příliš vážně vypadá s odstupem určité doby spíše absurdně či komicky.

Co nám změna přinese

Přestaneme-li se brát příliš vážně, budeme nejen méně podráždění, nervózní nebo upjatí, ale začneme i věci kolem sebe vidět v příznivějším světle. Přestaneme si stěžovat a uvidíme, že řada problémů, které jsme doposud měli sklon přičítat vnějším okolnostem, často chybám druhých, pramení ve skutečnosti spíše v nás samotných.

Naše problémy se tak mnohdy stanou nejen méně vážné, ale i jednodušší a snadněji řešitelné.

Vyvarovat se sklonu brát se příliš vážně vyžaduje většinou nejen schopnost podívat se na své minulé i současné jednání z jiné perspektivy, ale zapojit do něj i trochu smyslu pro humor. Tedy schopnosti se nad ním občas zasmát.

Tato schopnost nás možná přivede k údivu, že jsme se v určité minulé situaci chovali skutečně tak, jak jsme se chovali. Schopnost zasmát se nám současně zlepší náladu. A to nemluvíme o dalších přínosech smíchu, především jeho schopnostech uvolnit svaly, zlepšit krevní oběh a snížit hladinu stresových hormonů.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.