Špatně se domníváme, že má-li pro nás být něco hodnotné, musí to být drahé. Nebo že pokud se chceme cítit slavnostně, musíme nerozumně utrácet. Nebo že když si chceme něco dopřát, musíme se kvůli tomu zadlužit.
Neuvědomujeme si, že „mít hodnotu“, „cítit se slavnostně“ a „dopřát si potěšení“ jsou prožitky, a ty více souvisejí s naší psychikou než s penězi, které za ně utratíme. Hodnota není něco, co se kupuje. Hodnota se prožívá.
Nadělujte jinak než předměty vyměněné za peníze
Tím, že svým bližním koupíme drahý dárek, chceme dát najevo, že je máme rádi. Znamená to pro nás poselství: „Podívej, kolik jsem do tebe ochoten investovat“. Proč ale musíme takovou investici ukazovat pouze penězi?
„Podaří-li se nám změnit naše tradice a reflektovat je co do rozumnosti i skutečné hodnoty, podaří se nám nejen mnoho financí ušetřit, ale i mnohé hodnoty vybudovat,“ říká Dalibor Špok.  |
Co třeba: „Podívej, kolik jsem do tebe ochoten investovat času, kolik jsem do tebe ochoten investovat pozornosti.“ Nebo: „Půjdeme na celodenní výlet, budeme si jenom povídat, já nebudu navrhovat řešení tvých problémů a budu tě jen poslouchat.“ Proč si nedovolíme takové dárky?
Nejen proto, že darovat je mnohem složitější než vyměnit pár bankovek za zabalenou krabičku. Stojí nás to čas, soustředění, sebekontrolu. A ty jsou pro nás větším nedostatkem než peníze. Ovšem i pokud čas a chuť máme, v kořenech našeho přemrštěného utrácení leží obavy, že nebudeme-li nakupovat dárky, budeme vypadat jako škudlilové nebo chudáci.
Nesrovnávejte se, budete svobodní
Tyto obavy pramení především ze sociálního srovnávání, díky kterému budujeme svou sebehodnotu především na tom, jak nás vidí ostatní nebo jak se s nimi porovnáváme. Cítíme se sebevědomě, pokud máme lepší auto než soused, větší plat než kolega a šikovnější děti než sestra. V podobném duchu se potřebujeme srovnávat, kdo koupí dražší, vtipnější nebo trefnější dárek. To je v našich očích vítěz, ten druhý je pak „chudák“.
Vymanit se z pasti sociálního srovnávání znamená skutečně se osvobodit. Je to začátek naší možnosti jednat svobodně a rozumně.
Mizí střední třídaExpert varuje před průměrností a vyvolenými  |
Druhou příčinou našeho utrácení je zvyk. Dáváme si drahé dárky, protože je to normální. Bylo by „divné“, kdybychom si je najednou dávat přestali. Pokud se chystáte letos poprvé do Afriky, přijde vám tato cesta „divná“ jen proto, že jste tam ještě nebyli? Naopak, nové věci chceme vyzkoušet, protože jsme je ještě nezažili. Tak proč to nezkusit i u zavedených zvyklostí?
Podaří-li se nám změnit naše tradice a reflektovat je co do rozumnosti i skutečné hodnoty, podaří se nám nejen mnoho financí ušetřit, ale i mnohé hodnoty vybudovat.
Více času pro děti, méně spěchu, zapojení rodiny do pečení cukroví, do úklidu domácnosti, dohoda, že si letos budete dávat hlavně vlastnoručně vyrobené dárky. To vše stojí poměrně málo financí. Ale stojí to nesrovnatelně více úsilí, nutnosti zklidnění, pozornosti, času. A právě tyto nelehké investice vytvářejí skutečnou hodnotu.
Čtyřikrát dražší neznamená čtyřikrát více radosti
Co platí o dárcích, platí pro celou oslavu Vánoc. Je přirozené, že si chceme užít „trochu více“. Koupit lepší alkohol a kvalitnější jídlo. Kde je ale strop tohoto „více“? Pochutnáme si dvojnásobně u dvakrát dražšího vína. Ale budeme pětkrát více spokojeni, když koupíme víno pětkrát dražší nebo když ho vypijeme pětkrát více?
Hodnota našeho prožitku není od určité míry vytvářena množstvím, ale spíše kontrastem, kvalitou a uvědoměním. Budu mít větší radost, když schroupám na přejedený žaludek půl kila cukroví, nebo když si po pár hodinách půstu opravdu vychutnám jen pár kousků, s plnou pozorností, s voňavým čajem?
Co s nevhodným dárkemInternetové bazary se po Vánocích plní inzeráty: Prodám nevhodný dárek  |
Věříme falešné představě, že příjemnou emoci lze natahovat donekonečna. Radost z jedné hostiny chceme protáhnout na celé vánoční prázdniny, které tak chápeme jako jednu velkou žranici. Ale emoce je časově omezenou reakcí na změnu. První den nadbytku (obzvláště po několika dnech střídmosti) je velkou radostí. Druhý den je příjemný. Třetí už fádní.
Staňme se více psychology vlastního prožitku. Využívejme kontrast a uvědomění. Vydejme se s rodinou na delší zimní procházku do přírody - bez jídla a bez nápojů. Nebojte, tělo to překvapivě přežije. A po jejím návratu se vám prosté teplo domova a talíř horké polévky ze včerejška bude zdát tím největším luxusem na světě. Radost za pár kaček. K tomu jste si dobře popovídali, užili legrace a udělali něco pro zdraví...
O Vánocích zbytečně neutrácejte, ale raději budujte hodnoty. Budete-li umět slavit tyto svátky jinak než penězi, ušetříte (finančně) i vyděláte (na štěstí).
