Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Půjčujete peníze? Nezapomeňte zdanit úroky!

aktualizováno 
Pokud náležíte do skupiny lidí ochotných půjčovat známým či příbuzným, pak vězte, že i na přijaté úroky z vašich velkorysých činů má stát políčeno. Víte, kdy musíte z přijatých úroků z půjček zaplatit daň a jakým způsobem?

Jste-li si skutečně jisti, že se vám vyplatí půjčit někomu peníze, tak neváhejte uzavřít Smlouvu o půjčce. Tento smluvní vztah je upraven výlučně Občanským zákoníkem, konkrétně v paragrafech 657 a 658. Jiný právní pramen tento smluvní vztah neupravuje a podle Občanského zákoníku se jím řídí i právnické osoby, pokud do tohoto vztahu vstupují. Smlouvu o půjčce uzavírá věřitel s dlužníkem, kterému přenechává věci stejného druhu (jde v drtivé většině vždy o peníze). Dlužník se zavazuje mu po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu (peníze) vrátit. Ve smlouvě si mohou smluvní strany dohodnout úroky, které je dlužník povinen v dohodnutých termínech věřiteli zaplatit. Na druhou stranu toto ustanovení není povinné a smlouva o půjčce může být i smlouvou bezúročnou.

Je dobré připomenout, že vedle Smlouvy o půjčce existuje Smlouva o výpůjčce, která je upravena také v Občanském zákoníku. Tuto smlouvu uzavírá půjčitel s vypůjčitelem. Na rozdíl od Smlouvy o půjčce je obsahem smlouvy přesně vymezená věc, kterou může vypůjčitel po dohodnutou dobu užívat. Po skončení této doby je povinen tuto věc půjčiteli vrátit. Podobně jako v případě Smlouvy o půjčce může jít buď o smlouvu úplatnou nebo bezúplatnou.

U zaměstnanců se nezdaňují přijaté úroky až do výše čtyř tisíc korun

Úrokové sazby hypoték začaly růst. Více ZDE

Pokud tedy skutečně s někým uzavřete obdobnou smlouvu o půjčce a z ní pobíráte úroky, tak si musíte uvědomit hned několik následujících souvislostí. Předpokládejme, že zaměstnanec poskytl svému známému půjčku, z které obdržel v letošním roce úrok ve výši tři tisíce korun. Musí tyto úroky zdaňovat či nikoli? Zde platí následující podmínka: pokud tento poplatník má pouze příjmy ze závislé činnosti a podepsal prohlášení k dani podle paragrafu 38 ZDP, pak jsou všechny ostatní příjmy poplatníka osvobozeny od daňových povinnosti v případě, že nepřekročí hodnotu čtyř tisíc korun. V tomto případě tedy může sledovaný poplatník tyto úroky přijmout a není povinen podávat přiznání k dani z příjmů ani je nemusí zahrnovat do ročního zúčtování záloh na daň prováděné jeho zaměstnavatelem.

Zmiňovaný poplatník si může položit otázku, zda povinnost zdaňovat úroky plynoucí z uzavřené smlouvy o půjčce není ovlivněna faktem, že během zdaňovacího období získal od svého peněžního ústavu úroky z termínového vkladu ve výši pět tisíc korun. Kromě toho mu stavební spořitelna připsala na účet stavebního spoření úrok ve výši dvou tisíc korun. V této situaci si poplatník musí uvědomit, že jde o příjmy podléhající odlišnému režimu, které neovlivňují mezní hladinu čtyř tisíc korun.

V případě termínovaného vkladu (stejně jsou zdaňovány kupříkladu úroky ze spořicích účtů u občanů) je úrokový příjem zdaňován srážkou u zdroje ve výši 15 procent a připsaný úrok již nevstupuje do základu daně poplatníka. Je tedy po sražení pro něj příjmem čistým. Úroky ze stavebního spoření plynoucí poplatníkovi jsou dokonce osvobozeny od daňových povinností a také nevstupují do základu daně.

Jiná situace by u našeho zaměstnance nastala v okamžiku, že by kromě příjmu z úroku ve výši tří tisíc korun ještě dosáhl ve zdaňovacím období příjmů ve výši pět tisíc kupříkladu za prodej ovoce ze svojí zahrádky. V takovém případě by již musel podat daňové přiznání, neboť vedle svých příjmů ze zaměstnání dosáhl příjmů z dalších dílčích základů daně úhrnem vyšších než limitní hodnota čtyř tisíc korun. V takovém případě tedy musí podat daňové přiznání.

Úroky se zdaňují podle pásma, v kterém se poplatník nachází 

Stavební spoření ponese méně.
Co změní nový zákon o stavebním spoření?
Vice ZDE.

V případě, že se tedy poplatník dostane do situace, že úroky plynoucí z uzavřené Smlouvy o půjčce musí zdanit, tak postupuje následovně. Příjmy plynoucí z půjčky se dostávají do dílčího základu daně z příjmů z kapitálového majetku (dle paragrafu 8). Ostatní příjmy v našem případě z prodeje ovoce uvede poplatník v dílčím základu daně Ostatní příjmy dle paragrafu 10. V daňovém přiznání mu budou tyto příjmy zdaněny sazbou, ve které se úhrnem všech svých příjmů (včetně příjmů ze zaměstnání) nachází. V závislosti na nich se tedy může dostat do pásma 15 – 32 procent.

Jednoduše tedy vyplývá, že výnos ze smlouvy o půjčce může být zdaněn velmi vysokou sazbou (v případě vysokých příjmů ze zaměstnání) a její efekt výrazně klesá. Kromě toho by si měl věřitel uvědomit, že pro uplatnění daňových povinností je rozhodující období, ve kterém úrok skutečně přijal. Vzhledem k často dlouhodobější povaze smluv o půjčce může dojít k vyplacení úroku třeba až dva roky po uzavření smlouvy.

Pro drobného poplatníka je však rozhodující skutečný příjem a období v němž je realizován. Znalost tohoto faktu totiž dává věřiteli možnost výrazně ovlivnit konečnou daňovou povinnost již při uzavírání smlouvy. Nejlépe to dokumentuje následující příklad: Pokud půjčíte někomu určitou sumu na dva roky a chcete za to celkový úrok ve výši osm tisíc korun, pak je optimální si nechávat úrok vyplatit z poloviny v prvním roce trvání smlouvy a druhou polovinu v druhém roce. V takovém případě totiž bude poplatník – věřitel osvobozen od daňových povinností v obou letech, neboť nepřesáhne limitní hodnotu čtyř tisíc korun na zdaňovací období. To samozřejmě platí v případě, že kromě příjmů ze zaměstnání nerealizuje další příjmy, které by tuto hodnotu v úhrnu překročily.

Ostatní občané mají výhod více a mohou získat až deset tisíc na úrocích

Ruleta místo pojištění. Investiční pojištění známé, neznámé. Čtěte ZDE.

Výše uvedené informace se samozřejmě týkají pouze poplatníků pobírajících příjmy ze závislé činnosti. Pokud patříte do skupiny takzvaných ostatních fyzických osob je situace odlišná. Do skupiny ostatních osob lze zařadit ty občany, kteří nemají příjem ze zaměstnání a ani nepodnikají. Což je třeba takový důchodce, který nepracuje, nepodniká a pouze pobírá starobní důchod.

V takovém případě je poplatník povinen daňové přiznání podat pouze v případě, že roční příjmy podléhající ZDP ve zdaňovacím období přesáhly hodnotu deset tisíc korun. V podstatě je zde aplikován stejný princip jako výše uvedený v případě zaměstnanců. Limitní hodnota je ovšem stanovena ve výši deseti tisíc korun. 

Půjčujete známým peníze nebo je jednoduše odmítnete s tvrzením, že na půjčování peněz tady máme banky? Přiznáváte přijaté úroky? Těšíme se na vaše názory.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

Ilustrační snímek
Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí účet má Sberbank a nejlépe hodnocený...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.