Kdy a jak vás vůbec napadlo založit šnečí farmu?
To byla naprostá náhoda. Před pěti lety jsme chtěli dětem pořídit nějaké relativně nenáročné domácí mazlíčky a naše volba padla na terarijní šneky. Pořídili jsme tři kusy, a ti se po čase začali množit geometrickou řadou. Přemýšleli jsme, co s nakladenými vajíčky, žena pátrala na internetu, a tam narazila na šnečí kaviár vyráběný z vajíček šneků afrických. No a bylo rozhodnuto, do týdne jsme si domů přivezli náš první chov tohoto druhu hlemýždě a vznikla šnečí farma.
To je asi jednoduché podnikání, šnekům stačí jen voda a tráva, nepotřebují žádnou zvláštní péči. Nebo se pletu?
V podstatě máte pravdu, ale není to tak snadné. K přežití šnekům stačí opravdu jen tráva a voda. Ale pokud chcete mít efektivní chov, tak to chce každodenní péči, šneky musíte dokrmovat a kontrolovat reprodukci.
Radek Koňárek (41)
Vystudoval policejní akademii a fakultu sociálních věd. Od roku 2008 podniká spolu se svou partnerkou Barborou Jurkovou, oba jsou ve firmě společníky i jednateli. Mají šnečí farmu BARKONA SNAILS s.r.o.
|
Takže byly začátky těžké?
Začátky jsou vždy těžké, a když to tak vezmu, i když chováme šneky již pátým rokem, na začátku jsme stále. Samotný chov je sice relativně jednoduchý, ale jako ve všem, výsledek vždy odpovídá práci a péči. Měli jsme obrovskou výhodu v tom, že máme u domu velkou zahradu, takže jsme měli vlastní prostory. Investovali jsme do takzvaných šnekárií, což jsou ohrazené prostory pro chov šneků. Ale protože jsme chtěli vyrábět právě šnečí kaviár, museli jsme vybudovat zpracovnu šnečích produktů.
Kde a jak jste ji budovali?
Opět ve vlastních prostorách, ale to už bylo finančně docela náročné. A protože jsme se nechtěli zadlužit, rozhodli jsme se zpracovnu budovat svépomocí. To se nakonec podařilo, ale trvalo to dva roky, než jsme vůbec mohli zahájit výrobu.
Jak dlouho to tedy trvalo, než jste prodali první výrobek?
Od doby, kdy jsme domů přinesli první chov hlemýžďů, to trvalo tři roky. A první výrobky jsme prodali na vánočních trzích.
Právě na vánočních trzích jsem si vaší firmy všimla. Na stánku byl nápis Tradiční vánoční šneci. Neříkejte mi, že šnek patří k českým Vánocům.
Opravdu, šneci patří mezi tradiční české postní jídlo. Hojně se na ně chodilo již za první republiky na Štědrý den. Šnečí maso totiž nebylo považováno za klasické maso, a proto jej bylo možné konzumovat právě i v době půstu.
Jaké byly reakce návštěvníků? Nebáli se ochutnat?
Reakce návštěvníků byly v podstatě trojí. První byla naprosto odmítavá, lidé, kteří by šneka nevzali do úst. Druhá byla naprosto pozitivní, u lidí, kteří šneky již někdy v životě jedli a přišli si dopřát tuto výtečnou pochoutku. No a třetí a asi nejčetnější, byla nejprve zdrženlivá. Lidé nevěděli, zda vůbec šneka ochutnat či ne, když ale nakonec překonali ostych a obavy, byli velmi příjemně překvapeni, že je to opravdu velmi skvostná lahůdka.
Kdo vaří a vymýšlí recepty?
Vařím já, některé recepty jsou převzaté, například šneci po burgundsku jsou jasná klasika. Inspiroval jsem se starými i moderními kuchařkami, rád experimentuji s chutěmi a kořením, takže vařím, ochutnávám, vylepšuji. Mimochodem, i kvůli tomu jsem se před rokem vyučil kuchařem.
Na trzích jste poměrně často, vydělává to?
Určitě každý podnikatel podniká primárně za účelem zisku. Naším cílem bylo, abychom na trzích neprodělali, což se nám podařilo. Nicméně naše účinkování na vánočních nebo farmářských trzích by se dalo charakterizovat ve dvou rovinách. Ta první představovala jakýsi průzkum trhu. Na základě našich znalostí a zkušeností se šneky a s přesvědčením, že šnečí pokrmy jsou chutné, jsme návštěvníky testovali, jak vůbec budou reagovat.
Ta druhá představovala propagaci a osvětu. Téměř neustále jsme návštěvníkům vysvětlovali tradici vánočních šneků a popisovali způsob zpracování a úpravy šneků, než se dostanou na talíř. Reagovali jsme zejména na výroky typu: „Jé, to si udělám radši doma sám!“. Když jsme lidem ale popsali, jak je pracné šneky zpracovat, většina od této myšlenky upustila.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. |
Vaše farma je rodinná. Myslíte si, že je lepší zapojit do podnikání vlastní rodinu?
Zapojení rodiny do šnečího farmaření tak nějak vyplynulo ze situace. Zatím máme tu zkušenost, že všechno si nejlíp uděláme sami, ale určitě nastane doba, kdy budeme nuceni zapojit i další nerodinné příslušníky.
Co všechno vyrábíte a kde se vaše produkty dají koupit?
Vyrábíme šnečí maso, šnečí kaviár, šnečí paštiku, sortiment se ale samozřejmě snažíme neustále rozšiřovat. Nejjednodušší forma nákupu je prostřednictvím e-shopu, ale naše výrobky se také dají koupit na pravidelných i nepravidelných farmářských a kulinářských akcích.
Kdo je vaším nejčastějším zákazníkem? Spíše restaurace nebo „normální“ zákazník?
Úplně nejčastějšími zákazníky jsou u nás v poslední době „normální“ lidi. Je to samozřejmě dáno akcemi, kterých se účastníme. Postupně začínáme naše výrobky dodávat i do prodejen s delikatesami a do restaurací, které se osmělují a zařazují šneky do svých jídelníčků i mimo vánoční čas. Šneci totiž chutnají výborně po celý rok, nejen o Vánocích. Plno lidí se o nás dozvědělo na vánočních nebo farmářských trzích. A jelikož není nad osobní zkušenost, tak většinou díky ochutnávce došlo i k navázání obchodní spolupráce.
Dá se na šnecích zbohatnout?
Rozhodně jsme bohatší o obrovské množství zkušeností a poznatků, které jsme za dobu práce se šneky získali. Co se týká firmy, tak ta velmi pomalu začíná vydělávat na sebe. Ale všechny peníze se zatím vrací do investic zaměřených na rozvoj firmy.
Co považujete za svůj největší úspěch?
Největší úspěch nás, doufám, teprve čeká, ale můj osobní dílčí úspěch je dobudování zpracovny a uvedení produktů na trh. A taky to, že jsme to dosud nevzdali a vytrvali.
