Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ranní, noční, odpolední – pracovní kolotoč dá opravdu zabrat

aktualizováno 
S tvrzením, že práce na směny není vůbec jednoduchá a měla by tím pádem být i lépe ohodnocená, budou souhlasit asi všichni, co s ní mají zkušenosti.

Lidé, kteří odcházejí se svačinou do zaměstnání ráno, odpoledne i večer mají sice příplatky navíc, ale platí za to často svým zdravím kvůli nepravidelnému dennímu režimu, stravování i spánku. Stejně tak jsou obvykle připraveni o čas strávený s dětmi a rodinou, ať už v běžném týdnu nebo o víkendech.

Nejhorší je noční
Čtyřicetiletý Jindřich Kroupa pracoval na směny přes tři roky a jak uvádí, ani za tuto dobu si nezvykl. „Stále jsem měl pocit, že noční je mnohem delší, než ve skutečnosti byla. Ráno jsem domů chodil tak vyčerpaný, že už jsem nemohl usnout. Podařilo se mi to jen na pár hodin k večeru, před odchodem. Zhoršila se mi imunita, začaly problémy se žaludkem. Musel jsem odejít, i když je u nás o pracovní místa nouze,“ vzpomíná Kroupa.

Práce na směny bývá totiž v oblastech s vysokou nezaměstnaností často jediným východiskem, jak mít zaměstnání a vydělat si díky příplatkům i nějakou korunu navíc.

Šička ve fabrice třiatřicetiletá Lenka Hodáková tvrdí, že kolotoč jen ranní, odpolední se dá ještě zvládnout, ale ubíjející jsou pro všechny hlavně noční. „Ženy by vůbec noční neměly dělat. Jsou jedinci, kterým to nevadí, ale těch, druhých, kteří si nikdy zcela nezvyknou, bude určitě víc,“ dodává žena.

Někomu se směny podepíšou na zdraví
Bohužel jsou lidé, jejichž organismus se s nepravidelným režimem nedokáže vyrovnat. „Někdo je skřivan, jiný sova a právě spíše u skřivanů, kteří rádi brzo vstávají a brzo chodí spát, bývají problémy větší,“ říká psycholožka Hana Součková.

„Pokud dotyčný cítí, že se mu zhoršuje zdraví, a prostě se za žádnou cenu se směnným provozem nemůže vyrovnat, měl by opravdu odejít a zkusit štěstí jinde mimo něj. Jinak se může stát, že mu to organismus vrátí v podobě závažnějšího onemocnění nebo psychických problémů.“

V mnoha případech pracují na směny oba manželé, což znamená, že se často doma ani nepotkají. A i když se jedná třeba jen o otce, rodina přichází o společně trávené víkendy, komplikovanější je i chod domácnosti s dětmi v běžném týdnu.

Druhy kolotočů jsou různé
Druhů směnných provozů je celá řada. Někdy je to jen ranní odpolední, jinde i noční. V mnoha případech se dělají dvanáctihodinové směny. Zaměstnanci v případě nepřetržitého pracovního režimu pracují ve směnném režimu dvousměnném 2 x 12 hodin, třísměnném 3 x 8 hodin či čtyřsměnném 4 x 6 hodin. U nás je asi nejrozšířenější  čtyřsměnný provoz.

Zaměstnanec pracuje v pondělí od šesti do osmnácti hodin, v úterý od osmnácti do šesti hodin a potom má ve středu a ve čtvrtek volno a v pátek jde zase na šest do práce. Délka pracovní doby v České republice je u osob starších patnácti let nejvýše čtyřicet hodin týdně, u zaměstnanců pracujících například v podzemí při těžbě uhlí pak nejvýše 37,5 hodin týdně.

Jen na ranní funguje hlavně státní sféra
V posledních letech v Evropě, a to především východní, počet lidí, kteří dělají na směny vzrostl. Podle nedávných průzkumů je to dokonce každý sedmý občan. Ve větší míře se jedná o muže, ale ženy za nimi v tomto směru zase tak pozadu nejsou. Nejvíce na směny pracují zaměstnanci ve strojírenství, stavebnictví a službách, zábavním průmyslu a samozřejmě také ve zdravotnictví. Na odpolední a noční se nechodí téměř nikde ve státní sféře. Ze zemí, kde je směnný provoz nejčastější, se dá uvést Polsko, Slovinsko, za ním pak následuje Česko a Slovensko.

Advokátka: Ve smlouvě směnný provoz uvedený být nemusí
Navrhovat rozvrh směn, aby byl zajištěn chod pracoviště, hlídat přestávky, počítat odměny za směny a neporušovat tak zákoník práce je náročné i pro samotného zaměstnavatele. Ne vždy se vyhne nějakým pochybením, což může znamenat riziko možných soudních žalob ze strany zaměstnanců, ale i veřejnoprávní postih ze strany inspektorátů práce. Jak se tomu vyhnout a na co vše mají nárok samotní zaměstnanci ve směnném provozu odpovídá brněnská advokátka Eva Grabarczyková.

Musí být informace o práci na směny zahrnuta v pracovní smlouvě nebo se firma může ze dne na den rozhodnout, že ji zavede?
Informace o práci na směny nemusí být v pracovní smlouvě uvedena, neboť není její podstatnou náležitostí, ale v pracovní smlouvě zpravidla bývá. Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaj o týdenní pracovní době a o jejím rozvržení, je zaměstnavatel povinen  zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. To platí i o změnách těchto údajů.

Přesný rozvrh týdenní pracovní doby při nerovnoměrném rozvržení, třeba kteří zaměstnanci mají nastupovat na ranní či odpolední směny, je zaměstnavatel povinen vypracovat písemně a seznámit s ním zaměstnance nejméně dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena.

Kdo může/nemůže pracovat třeba na noční směny a zda dostane příplatek za práci v noci?
V noci nesmějí pracovat především mladiství zaměstnanci. Výjimka platí pouze u těch, kteří jsou starší šestnácti let, a je to potřeba pro jejich výchovu k povolání. Doba práce v noci však u nich nesmí přesáhnout jednu hodinu.

Dále noční provoz není dovolen těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu. Pracovnice, které kojí mohou, pracují-li v noci, požádat o zařazení na denní práci. Takové žádosti je zaměstnavatel povinen vyhovět. Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně deset procent jeho průměrného výdělku, není-li v kolektivní smlouvě sjednáno jinak.

Jak maximálně dlouhá může být jedna směna?
Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout devět hodin. Je-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodnuta jiná úprava pracovní doby, nesmí délka směny přesáhnout dvanáct hodin.

Posledně zmíněné maximum platí i při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Přestávku na jídlo a oddech je zaměstnavatel povinen poskytnout nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce, mladistvému zaměstnanci již po čtyřech a půl hodinách. Přestávky mohou být rozděleny do několika částí v trvání nejméně patnáct minut. Tam, kde nelze práci přerušit, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo, která se do pracovní doby započítává.

Existují v tomto směru nějaké výjimky?
Zvláštní úpravu pracovní doby a doby odpočinku včetně tzv. „bezpečnostních přestávek“ mají zaměstnanci v dopravě. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné měny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň dvanáct hodin během čtyřiadvaceti hodin po sobě jdoucích.

Takovýto odpočinek může být zkrácen až na osm hodin během čtyřiadvaceti hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek bude zaměstnanci prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku a že se jedná o provozy či práce, které zákoník práce výslovně vyjmenovává. Jde například o poskytování služeb ve zdravotnických zařízeních, v telekomunikačních a poštovních službách, v zemědělství, a další. Pro pracovníky, kteří dělají ve ztížených podmínkách, třeba v hutích zvláštní podmínky zákoník práce neupravuje.

Kde lidé mohou zjistit více informací o práci na směny? Třeba pokud si myslí, že jejich vedoucí nepočítá počet odpracovaných hodin, přestávky a odměny správně?
Relevantní základní ustanovení k týdenní pracovní době je obsaženo v § 79 zákoníku práce, rozvržení pracovní doby v §§ 81 až 87 a doba odpočinku v §§ 90, 91 a 92 zákoníku práce.

ŽIVOTOPIS: jak se správně prezentovat, abyste zaujali? 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.