Realita a trendy v podnikání: svět a ČR

V poslední době na stránkách časopisů a odborných publikací, ale také v rozpravách top-managerů, vlastníků podniků apod., se objevují témata “Inovuj, nebo nepřežiješ“, “Vedení rychlostí růstu“ apod. Jde tedy o témata související s dynamikou rozvoje podniků a podnikání. V podstatě jde o témata “jak si udržet konkurenceschopnost“ a “jak přežít ve stále náročnějším konkurenčním prostředí“.
Podnikatel (c) profimedia.cz/corbis

Podnikatel (c) profimedia.cz/corbis | foto: Profimedia.cz

V podstatě jde o témata “jak si udržet konkurenceschopnost“ a “jak přežít ve stále náročnějším konkurenčním prostředí“. Na začátek úvah o nových trendech dynamiky rozvoje podniků a podnikání si položme několik otázek. Jaká je realita? Je současná doba něčím typická? Jsou podmínky podnikání rovné, nepřehlížíme nové trendy? Je současný svět podnikání skutečně “vícerychlostním“ procesem!?

Pokusme se tedy o nalezení, případně jen o poodhalení faktů a trendů dávajících reálný obraz o současnosti v podnikání.

Statistická fakta, interpretace a argumenty

Odpověď na výše položené otázky lze shrnou do jedné věty… Typickým znakem současného světa podnikání v globálním nazírání je selekce a diferenciace podnikatelských subjektů!

Pokusme se o prokázání tohoto velmi razantního tvrzení, které do značné míry zpochybňuje ideály řady teorií a mnoha vágních politických tvrzení. Podle některých odborníků je klíčovým prvkem konkurenceschopnosti intelektuální kapitál. Citace těchto autorů je možné do značné míry potvrdit čísly uvedenými v níže uvedené tabulce. Jde o výsledky šetření v roce 2000 ve skupině zemí Europe 19. Je to skupina zemí tvořená členy EU a dále Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Výsledky jsou prezentovány za soukromý podnikatelský sektor bez primární sféry (tzn. zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, rybolov ap.).

 Tyto výsledky jsou potvrzeny v řadě případů obdobnými daty ze zemí, které jsou novými členy EU nebo kandidují na členství v EU (tzn. 10 nových členů a dále Rumunsko, Bulharsko a Turecko).

Na prvý pohled je zřejmé, že statistické rozložení firem podle počtu zaměstnanců je zcela nerovnoměrné. Pouze 2 firmy z tisíce patří do skupiny velkých podniků. Velké podnikatelské subjekty zaměstnávají cca 33,6 % zaměstnanců ze všech sledovaných firem a vytvářejí na jednoho pracovníka 115 tisíc EUR přidané hodnoty za rok. Na protilehlé straně pomyslného žebříčku stojí drobné firmy, kterých je v uvedených 19 zemích okolo 93 %, zaměstnávající zhruba 34,3 % pracovníků ze všech zkoumaných firem. Přidaná hodnota na pracovníka v roce 2000 je pouze 40 tisíc EUR. Nutno však poznamenat, že v této skupině výrazně převažují firmy bez zaměstnanců (od 60 % do 85 % z celkového počtu všech podnikatelských subjektů, v ČR podíl firem bez zaměstnanců přesahuje 82 %).

Porovnání podnikatelských subjektů ve skupině EUROPE 19 naleznete ZDE.

Jakou kartu k firemnímu účtu?  
Čtěte ZDE.

Na výkonnost firem má často vliv také vlastnická struktura firem, zejména v zemích s probíhající politicko-ekonomickou transformací. V ČR v roce 2003 2 firmy s počtem zaměstnanců nad 100 pracovníků vyprodukovaly přidanou hodnotu na jednoho pracovníka v tomto objemu:

- české veřejné firmy (vlastněné státem a místní samosprávou) 455 tis. Kč,
- české soukromé firmy 459 tis. Kč,
- firmy s cizí účastí 761 tis. Kč.

Uvedené údaje naznačují nejen to, jaká je výkonnost firem dle vlastnické struktury, ale také i to, jakou výkonnost má česká ekonomika v mezinárodním srovnání. Z přibližného přepočtu uvedených údajů z Kč na eura plyne, že výkonnost uvedených firem se pohybuje v intervalu cca 15–25 tisíc EUR, což je zhruba 13–23 % průměrné úrovně dosahované skupinou zemí Europe 19 v roce 2000.

Velmi zajímavé výsledky nabízí ukazatel podílu osobních nákladů na přidané hodnotě firmy (v %) – podíl v drobných firmách činí 66 % a ve velkých podnicích jen 49 %, což svědčí o charakteru a typu profilu výroby a služeb a především o produktivitě práce zcela diferencované podle velikosti firem.

Zcela pozoruhodné výsledky nabízí srovnání průměrné velikosti firem dle počtu zaměstnanců ve skupině zemí Europe 19:

- drobné firmy zaměstnávají v průměru 2 zaměstnance,
- malé a střední firmy zaměstnávají v průměru 4 zaměstnance,
- a průměr za všechny firmy je pouze 6 zaměstnanců.

Nejde o nějaké zkreslení průměru výsledků – výsledky z jednotlivých zemí oscilují kolem čísla 6, např. průměrná velikost firem v Rakousku, Lucembursku, Holandsku a na Islandu je 10 zaměstnanců, naopak nejmenší firmy se nacházejí v Itálii (3 zaměstnanci v průměru) a v Řecku (průměrně 2 zaměstnanci ve firmě). Z nových členských zemí a “čekatelů“ na vstup do EU dosáhly největší průměrné velikosti firmy (v roce 1999) v Lotyšsku (15 zaměstnanců) a v Litvě (11 zaměstnanců). Celkově nejmenší velikost firem v průměru z těchto zemí mají Kypr, Malta a Slovinsko, a to v průměru 4 zaměstnance na jednu firmu.

Na základě těchto faktů zřejmě není třeba snášet další argumenty, aby byla pochopena sociální role malých a především drobných firem. Na druhé straně nutno vidět jejich velmi nízkou konkurenceschopnost oproti velkým firmám – slovy P. Kotlera bychom mohli zobecněně říci, že jde o typické “výklenkáře“, resp. firmy “řemeslného“ charakteru.

Navíc je nutno poznamenat, že konkurenční tlak na malé a střední podnikání je tak velký, že se průměrná velikost firem zmenšuje, zejména ve skupině 0 až 9 zaměstnanců. Tento trend není typický jen pro ČR (trend zde trvá již pátým rokem), ale rovněž pro západní Evropu. Na základě šetření Gallupova ústavu v roce 2002 by pouze 45 % podnikatelů “samozaměstnavatelů“ (v terminologii ČR jde o tzv. osoby samostatně výdělečně činné, resp. OSVČ) znovu podnikalo jako samozaměstnavatel (v roce 2001 to bylo cca 48 %). A 50 % z těchto podnikatelů by chtělo získat statut zaměstnance (v roce 2001 48 %).

Hypotéky začínají být pro podnikatele dostupnější.
Čtěte ZDE.

K podnikání jsou nakloněni podnikatelé v Portugalsku (71 %), Irsku (61 %), Itálii (57 %) a v Lichtenštejnsku (53 %). Od podnikání se “odklánějí“ podnikatele hlavně ve Finsku (znovu k podnikání tíhne jen 26%), v Holandsku (30 %), Švédsku (32 %), Belgii (34 %) a Německu (35 %). Pravý opak existuje v USA. K podnikání by se vrátilo 67 % samozaměstnavatelů (v roce 2001 59 %) a o statut zaměstnance usiluje jen 29 % podnikatelů (v roce 2001 35 %). To svědčí o opačných trendech v podnikání a vytváření vhodného konkurenčního klimatu.

Současně si musíme uvědomit, že v USA (a také v Japonsku) zřejmě podnikatelská sféra zareagovala na globalizační trendy, o čemž svědčí i průměrná velikost firem v USA, resp. v Japonsku. V USA průměrná firma zaměstnává 19 zaměstnanců, v Japonsku 10, a jak bylo uvedeno, v Evropě je to přibližně 6 zaměstnanců. Porovnáme-li výkonnost firem podle přidané hodnoty a jejich velikosti podle počtu zaměstnanců, zjišťujeme, že průměrná západoevropská drobná firma vyprodukovala v roce 2000 cca 80 tisíc EUR a průměrná velká západoevropská firma v tomtéž roce vyprodukovala 117 300 tisíc EUR.

Aby nebylo otevřených otázek dost, v následující tabulce je uvedeno další “varovné“ srovnání. Jde o zjištění OSN z roku 2000. Největší korporace na světě Exxon Mobil vyprodukovala napříkladu více přidané hodnoty než Česká republika.

Porovnání Exxon Mobil a ČR dle přidané hodnoty
Přidaná hodnota vytvořená v… Exxon Mobil Česká republika Rozdíl v neprospěch ČR
[v 1000 $] 63000000 51000000 –12 000 000

Z uvedeného vyplývá, že stát přibližně s deseti miliony obyvatel (např. ČR vyprodukuje méně přidané hodnoty za jeden rok než velká transnacionální korporace. Přibližně 540 velkých podniků (průměrné velikosti) v EU vyprodukuje stejný objem přidané hodnoty jako nejvýkonnější světová korporace. V čem to tedy je, že na jedné straně stojí firmy, kterých je přes 93 % z celkového počtu, které mají v průměru dva pracovníky a vyprodukují za rok 80 tisíc EUR přidané hodnoty, a na druhé straně stojí “hyperpodnik“ s desítkami miliard $ přidané hodnoty? Proč tedy EU zaostává v produktivitě a konkurenceschopnosti za USA, Japonskem a dalšími zeměmi?

Lze vyslovit názor, že jde o rozdíl v globální mobilitě firem, resp. o rozdíl v dynamice rozvoje podniků. Jde o nový a podstatný trend v rozvoji podniků a podnikání všeobecně, který EU stěží zvládá (a navíc ČR řádově zaostává za EU). Co je třeba chápat pod pojmem mobilita firmy (podniku), resp. podnikatelská mobilita?

Podnikatelskou mobilitou je schopnost a možnost firmy (resp. podnikatelského subjektu) reagovat na vnější a vnitřní podněty, je to schopnost a možnost měnit se, měnit své chování, rozvíjet se apod. Jinými slovy řečeno: mobilita je soudobou formou potenciálu firmy, je soudobým projevem konkurenceschopnosti! Ten, kdo aktivně ovládá čas a prostor, je globálním konkurentem a získává mimořádné kladné synergické efekty z konkurenčního souboje.

Globalizace není abstraktní pojem, je zcela konkrétním projevem konkurence. Projevuje se ve formě glokalizace, tzn. konkrétními razantními projevy v konkrétních lokalitách, a v selektivnosti (“vylučování ze sféry zájmu a přímé soutěže“) jak firem, tak regionů, tak států a jejich seskupení. Soudobá konkurence je značně diferencovaná, jak v rozsahu – od globální konkurence až po lokální, tak do forem – od ekonomické až po politickou či vojenskou. Každá firma si v prvé řadě musí najít prostor, kam směřovat svůj konkurenční potenciál. Praktici říkají, že je lepší hrát na prvých místech v druhé lize, než na sestupových pozicích v extralize, protože obvykle platí, že vítěz “bere vše“. Experti tvrdí, že současnou světovou ekonomiku zásadně ovlivňuje pouze asi 3 tisíce firem přímo nebo nepřímo ovládajících několik milionů pracovních míst (navíc ovládaných často jen několika fyzickými osobami!).


Úryvek je z knihy "Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého, 5.vydání

Autor:
  • Nejčtenější

Podnikání střídaly chyby i ztráty. V Babicích dnes mají úspěšné České tropy

23. března 2024

Podnikatelský příběh Pavlíny Molkové začal před více než třicet lety ve Švýcarsku. „Všimli jsme si...

Auto nabourané na parkovišti. Kdo uhradí škodu?

29. března 2024

Poškozená vozidla na parkovištích v sídlištích, u obchodních domů, sportovních center či v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se mění. K lepšímu, či horšímu?

22. března 2024

Stěhování, rozvod, vážná nemoc nebo jen možnost ušetřit na splátkách, to jsou důvody, proč se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Auto nabourané na parkovišti. Kdo uhradí škodu?

29. března 2024

Poškozená vozidla na parkovištích v sídlištích, u obchodních domů, sportovních center či v...

Nákup stavebního pozemku na úvěr a bez zástavy? Pomůže stavební spořitelna

28. března 2024

Pořízení stavebního pozemku je dobrá investice. Ať už jako startovací pozice pro děti, pro uchování...

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Přípravář staveb/rozpočtář

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...