Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Realita a trendy v podnikání: svět a ČR

aktualizováno 
V poslední době na stránkách časopisů a odborných publikací, ale také v rozpravách top-managerů, vlastníků podniků apod., se objevují témata “Inovuj, nebo nepřežiješ“, “Vedení rychlostí růstu“ apod. Jde tedy o témata související s dynamikou rozvoje podniků a podnikání. V podstatě jde o témata “jak si udržet konkurenceschopnost“ a “jak přežít ve stále náročnějším konkurenčním prostředí“.
Podnikatel (c) profimedia.cz/corbis

Podnikatel (c) profimedia.cz/corbis | foto: Profimedia.cz

V podstatě jde o témata “jak si udržet konkurenceschopnost“ a “jak přežít ve stále náročnějším konkurenčním prostředí“. Na začátek úvah o nových trendech dynamiky rozvoje podniků a podnikání si položme několik otázek. Jaká je realita? Je současná doba něčím typická? Jsou podmínky podnikání rovné, nepřehlížíme nové trendy? Je současný svět podnikání skutečně “vícerychlostním“ procesem!?

Pokusme se tedy o nalezení, případně jen o poodhalení faktů a trendů dávajících reálný obraz o současnosti v podnikání.

Statistická fakta, interpretace a argumenty

Odpověď na výše položené otázky lze shrnou do jedné věty… Typickým znakem současného světa podnikání v globálním nazírání je selekce a diferenciace podnikatelských subjektů!

Pokusme se o prokázání tohoto velmi razantního tvrzení, které do značné míry zpochybňuje ideály řady teorií a mnoha vágních politických tvrzení. Podle některých odborníků je klíčovým prvkem konkurenceschopnosti intelektuální kapitál. Citace těchto autorů je možné do značné míry potvrdit čísly uvedenými v níže uvedené tabulce. Jde o výsledky šetření v roce 2000 ve skupině zemí Europe 19. Je to skupina zemí tvořená členy EU a dále Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Výsledky jsou prezentovány za soukromý podnikatelský sektor bez primární sféry (tzn. zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, rybolov ap.).

 Tyto výsledky jsou potvrzeny v řadě případů obdobnými daty ze zemí, které jsou novými členy EU nebo kandidují na členství v EU (tzn. 10 nových členů a dále Rumunsko, Bulharsko a Turecko).

Na prvý pohled je zřejmé, že statistické rozložení firem podle počtu zaměstnanců je zcela nerovnoměrné. Pouze 2 firmy z tisíce patří do skupiny velkých podniků. Velké podnikatelské subjekty zaměstnávají cca 33,6 % zaměstnanců ze všech sledovaných firem a vytvářejí na jednoho pracovníka 115 tisíc EUR přidané hodnoty za rok. Na protilehlé straně pomyslného žebříčku stojí drobné firmy, kterých je v uvedených 19 zemích okolo 93 %, zaměstnávající zhruba 34,3 % pracovníků ze všech zkoumaných firem. Přidaná hodnota na pracovníka v roce 2000 je pouze 40 tisíc EUR. Nutno však poznamenat, že v této skupině výrazně převažují firmy bez zaměstnanců (od 60 % do 85 % z celkového počtu všech podnikatelských subjektů, v ČR podíl firem bez zaměstnanců přesahuje 82 %).

Porovnání podnikatelských subjektů ve skupině EUROPE 19 naleznete ZDE.

Jakou kartu k firemnímu účtu?  
Čtěte ZDE.

Na výkonnost firem má často vliv také vlastnická struktura firem, zejména v zemích s probíhající politicko-ekonomickou transformací. V ČR v roce 2003 2 firmy s počtem zaměstnanců nad 100 pracovníků vyprodukovaly přidanou hodnotu na jednoho pracovníka v tomto objemu:

- české veřejné firmy (vlastněné státem a místní samosprávou) 455 tis. Kč,
- české soukromé firmy 459 tis. Kč,
- firmy s cizí účastí 761 tis. Kč.

Uvedené údaje naznačují nejen to, jaká je výkonnost firem dle vlastnické struktury, ale také i to, jakou výkonnost má česká ekonomika v mezinárodním srovnání. Z přibližného přepočtu uvedených údajů z Kč na eura plyne, že výkonnost uvedených firem se pohybuje v intervalu cca 15–25 tisíc EUR, což je zhruba 13–23 % průměrné úrovně dosahované skupinou zemí Europe 19 v roce 2000.

Velmi zajímavé výsledky nabízí ukazatel podílu osobních nákladů na přidané hodnotě firmy (v %) – podíl v drobných firmách činí 66 % a ve velkých podnicích jen 49 %, což svědčí o charakteru a typu profilu výroby a služeb a především o produktivitě práce zcela diferencované podle velikosti firem.

Zcela pozoruhodné výsledky nabízí srovnání průměrné velikosti firem dle počtu zaměstnanců ve skupině zemí Europe 19:

- drobné firmy zaměstnávají v průměru 2 zaměstnance,
- malé a střední firmy zaměstnávají v průměru 4 zaměstnance,
- a průměr za všechny firmy je pouze 6 zaměstnanců.

Nejde o nějaké zkreslení průměru výsledků – výsledky z jednotlivých zemí oscilují kolem čísla 6, např. průměrná velikost firem v Rakousku, Lucembursku, Holandsku a na Islandu je 10 zaměstnanců, naopak nejmenší firmy se nacházejí v Itálii (3 zaměstnanci v průměru) a v Řecku (průměrně 2 zaměstnanci ve firmě). Z nových členských zemí a “čekatelů“ na vstup do EU dosáhly největší průměrné velikosti firmy (v roce 1999) v Lotyšsku (15 zaměstnanců) a v Litvě (11 zaměstnanců). Celkově nejmenší velikost firem v průměru z těchto zemí mají Kypr, Malta a Slovinsko, a to v průměru 4 zaměstnance na jednu firmu.

Na základě těchto faktů zřejmě není třeba snášet další argumenty, aby byla pochopena sociální role malých a především drobných firem. Na druhé straně nutno vidět jejich velmi nízkou konkurenceschopnost oproti velkým firmám – slovy P. Kotlera bychom mohli zobecněně říci, že jde o typické “výklenkáře“, resp. firmy “řemeslného“ charakteru.

Navíc je nutno poznamenat, že konkurenční tlak na malé a střední podnikání je tak velký, že se průměrná velikost firem zmenšuje, zejména ve skupině 0 až 9 zaměstnanců. Tento trend není typický jen pro ČR (trend zde trvá již pátým rokem), ale rovněž pro západní Evropu. Na základě šetření Gallupova ústavu v roce 2002 by pouze 45 % podnikatelů “samozaměstnavatelů“ (v terminologii ČR jde o tzv. osoby samostatně výdělečně činné, resp. OSVČ) znovu podnikalo jako samozaměstnavatel (v roce 2001 to bylo cca 48 %). A 50 % z těchto podnikatelů by chtělo získat statut zaměstnance (v roce 2001 48 %).

Hypotéky začínají být pro podnikatele dostupnější.
Čtěte ZDE.

K podnikání jsou nakloněni podnikatelé v Portugalsku (71 %), Irsku (61 %), Itálii (57 %) a v Lichtenštejnsku (53 %). Od podnikání se “odklánějí“ podnikatele hlavně ve Finsku (znovu k podnikání tíhne jen 26%), v Holandsku (30 %), Švédsku (32 %), Belgii (34 %) a Německu (35 %). Pravý opak existuje v USA. K podnikání by se vrátilo 67 % samozaměstnavatelů (v roce 2001 59 %) a o statut zaměstnance usiluje jen 29 % podnikatelů (v roce 2001 35 %). To svědčí o opačných trendech v podnikání a vytváření vhodného konkurenčního klimatu.

Současně si musíme uvědomit, že v USA (a také v Japonsku) zřejmě podnikatelská sféra zareagovala na globalizační trendy, o čemž svědčí i průměrná velikost firem v USA, resp. v Japonsku. V USA průměrná firma zaměstnává 19 zaměstnanců, v Japonsku 10, a jak bylo uvedeno, v Evropě je to přibližně 6 zaměstnanců. Porovnáme-li výkonnost firem podle přidané hodnoty a jejich velikosti podle počtu zaměstnanců, zjišťujeme, že průměrná západoevropská drobná firma vyprodukovala v roce 2000 cca 80 tisíc EUR a průměrná velká západoevropská firma v tomtéž roce vyprodukovala 117 300 tisíc EUR.

Aby nebylo otevřených otázek dost, v následující tabulce je uvedeno další “varovné“ srovnání. Jde o zjištění OSN z roku 2000. Největší korporace na světě Exxon Mobil vyprodukovala napříkladu více přidané hodnoty než Česká republika.

Porovnání Exxon Mobil a ČR dle přidané hodnoty
Přidaná hodnota vytvořená v… Exxon Mobil Česká republika Rozdíl v neprospěch ČR
[v 1000 $] 63000000 51000000 –12 000 000

Z uvedeného vyplývá, že stát přibližně s deseti miliony obyvatel (např. ČR vyprodukuje méně přidané hodnoty za jeden rok než velká transnacionální korporace. Přibližně 540 velkých podniků (průměrné velikosti) v EU vyprodukuje stejný objem přidané hodnoty jako nejvýkonnější světová korporace. V čem to tedy je, že na jedné straně stojí firmy, kterých je přes 93 % z celkového počtu, které mají v průměru dva pracovníky a vyprodukují za rok 80 tisíc EUR přidané hodnoty, a na druhé straně stojí “hyperpodnik“ s desítkami miliard $ přidané hodnoty? Proč tedy EU zaostává v produktivitě a konkurenceschopnosti za USA, Japonskem a dalšími zeměmi?

Lze vyslovit názor, že jde o rozdíl v globální mobilitě firem, resp. o rozdíl v dynamice rozvoje podniků. Jde o nový a podstatný trend v rozvoji podniků a podnikání všeobecně, který EU stěží zvládá (a navíc ČR řádově zaostává za EU). Co je třeba chápat pod pojmem mobilita firmy (podniku), resp. podnikatelská mobilita?

Podnikatelskou mobilitou je schopnost a možnost firmy (resp. podnikatelského subjektu) reagovat na vnější a vnitřní podněty, je to schopnost a možnost měnit se, měnit své chování, rozvíjet se apod. Jinými slovy řečeno: mobilita je soudobou formou potenciálu firmy, je soudobým projevem konkurenceschopnosti! Ten, kdo aktivně ovládá čas a prostor, je globálním konkurentem a získává mimořádné kladné synergické efekty z konkurenčního souboje.

Globalizace není abstraktní pojem, je zcela konkrétním projevem konkurence. Projevuje se ve formě glokalizace, tzn. konkrétními razantními projevy v konkrétních lokalitách, a v selektivnosti (“vylučování ze sféry zájmu a přímé soutěže“) jak firem, tak regionů, tak států a jejich seskupení. Soudobá konkurence je značně diferencovaná, jak v rozsahu – od globální konkurence až po lokální, tak do forem – od ekonomické až po politickou či vojenskou. Každá firma si v prvé řadě musí najít prostor, kam směřovat svůj konkurenční potenciál. Praktici říkají, že je lepší hrát na prvých místech v druhé lize, než na sestupových pozicích v extralize, protože obvykle platí, že vítěz “bere vše“. Experti tvrdí, že současnou světovou ekonomiku zásadně ovlivňuje pouze asi 3 tisíce firem přímo nebo nepřímo ovládajících několik milionů pracovních míst (navíc ovládaných často jen několika fyzickými osobami!).


Úryvek je z knihy "Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého, 5.vydání

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.