Již tři týdny v řadě slábne evropská měna, která se jen v minulém týdnu propadla na páru s dolarem o 1,60 % až pod hranici ceny 1,44 dolaru za euro, kde se naposledy pohybovala začátkem letošního září.
Pod prodejní tlak se euro dostalo díky dalším špatným zprávám, které v minulých dnech přišly z eurozóny. Důvěra v klub šestnácti zemí využívajících jednotnou měnu totiž byla opět otřesena poté, co další ratingová agentura (Standard & Poor's) snížila rating Řecku, které je nyní jedinou členskou zemí eurozóny s ratingem nižším než A.
Snížení ratingu odůvodnila stejně, jako před dvěma týdny agentura Fitch, tedy zejména negativním trendem ve vývoji veřejných financí a rychle rostoucím zadlužením, které by mohlo již za dva roky přesahovat 135 % HDP.
Její rozhodnutí však bylo o to překvapivější, že teprve před dvěma týdny oficiálně vyhlásila, že řecký rating podrobí přezkoumání. To většinou trvá i několik měsíců, a proto tak rychlé snížení ratigu vzbudilo u řady obchodníků podezření, že by se helénská republika mohla dočkat dalšího snížení již v první polovině příštího roku.
Z Řecka se v posledních týdnech stal jednoznačně nejslabší článek eurozóny, o čemž jasně vypovídají také výnosy státních dluhopisů. Zatímco výnos z desetiletých německých dluhopisů dosahuje 3,14 %, v případě Řecka výnos vystoupal až na 5,68 %.
O osamocení Řecka na pozici nejslabšího článku pak nejlépe vypovídá skutečnost, že výnos z irských státních cenných papírů, které byly ještě začátkem roku investory považovány za rizikovější než řecké, díky věrohodným plánům irské vlády na boj s krizí dosahuje nyní pouze 4,71 %.
Žalostný stav veřejných financí a vágní plán jak zamezit bobtnajícím rozpočtovým schodkům, proto vedou k tomu, že se nad Řeckem stále vznáší obavy z bankrotu, což velmi negativně doléhá na celou eurozónu. Pokud se tyto obavy nepodaří brzy rozehnat, může se řecké vládě v příštím roce velmi prodražit emise dluhopisů ve výši 50 miliard eur, kterou stát potřebuje zalátat díry v rozpočtu, což by jeho celkovou situaci ještě více zhoršilo.
Přestože je řecká ekonomika v porovnání s německou desetkrát menší, jsou to právě obavy z jejího bankrotu, které nyní nejvíce hýbou s cenou evropské měny. Nikdo totiž přesně neví, jak by se vrcholní představitelé zemí využívajících euro zachovali, pokud by jednomu z členů klubu začalo téct opravdu do bot.
Postupy k řešení těchto problémů totiž neexistují a ECB nedisponuje mandátem k tomu, aby zachraňovala členské státy, což důvěře ve společnou evropskou měnu rozhodně nepřidává. Bankrot Řecka by přitom mohl vyvolat dominový efekt napříč celým finančním sektorem eurozóny, vzhledem k tomu, že řada evropských bank drží v knihách řecké státní dluhopisy.
Euro tak opět po delší době začíná doplácet na svou Achillovu patu, kterou je nesourodost jednotlivých členských států eurozóny. Ta je nyní více na očích, než kdykoli před tím od roku 1999 a jen tak z myslí obchodníků v nejbližší době nevymizí.
