Srážková daň pro odbytné, respektive odkupné u penzijního připojištění a životního pojištění se snižuje z 25 % na 15 %.

Srážková daň pro odbytné, respektive odkupné u penzijního připojištění a životního pojištění se snižuje z 25 % na 15 %.

Reforma postihne i příspěvky zaměstnavatelů na penzi

  • 21
Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nebo životní pojištění patří mezi nejrozšířenější formy benefitů pro zaměstnance. Zaměstnavatel si peníze, kterými zaměstnanci přispěje, převádí do nákladů, zaměstnanec je nemusí danit. Jsou však určité limity, které nelze překročit. Tyto limity se od příštího roku změní.

Podívejme se na příkladu, jak proběhne reforma v praxi. Josef Král žije a soukromě podniká ve Žďáru nad Sázavou. Vlastní malou počítačovou firmu, ve které pracuje pět zaměstnanců středního věku. Firma se zabývá poskytováním internetu a další činností spojenou s počítači. Pan Král by rád své zaměstnance více motivoval a nechce prosté zvýšení platů. Dostal nabídku na zavedení příspěvku na penzijní připojištění zaměstnanců. Navštívil ho také zástupce pojišťovny a nabídl mu příspěvek i na životní pojištění. Pan Král teď řeší, která z nabídek je lepší a co bude znamenat pro jeho firmu v roce 2008. Jaké budou podmínky, až vejde v platnost reforma veřejných financí?

Před a po reformě
Reforma veřejných financí byla schválena Poslaneckou sněmovnou i Senátem. Přestože některé skupiny poslanců podaly stížnost k Ústavnímu soudu, začne reforma platit už od prvního ledna 2008.

Nejprve začněme daňovými odvody, kde si uvedeme jednotlivé sazby daní platné v letošním roce, v roce 2008 a 2009.

Současné sazby daně z příjmu fyzických osob pro rok 2007 činí 12, 19, 25, nebo 32 procent. V roce 2008 bude tato hranice 15 % z tzv. velehrubé mzdy. Velehrubá mzda znamená součet hrubé mzdy a odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (dále jen sociální a zdravotní pojištění) placené zaměstnavatelem, což znamená plus 35 %. V roce 2009 bude daňová sazba 12,5 % z velehrubé mzdy.

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci navýší mzdu, toto navýšení se automaticky projeví i ve výši odvodu daně z příjmu fyzických osob, stejně tak i v odvodu sociálního a zdravotního pojištění. V případě příspěvku zaměstnavatele do penzijního připojištění nebo životního pojištění není tento příjem při dodržení určitých limitů zatížen žádnými daněmi ani odvody. A právě reformou veřejných financí dochází ke změně těchto limitů.

Tabulky limitů pro osvobození od daní a odvodů v roce 2007 a v roce 2008:

2007 Daň z příjmu Sociální
a zdravotní
pojištění
Penzijní
připojištění
Životní
pojištění
Penzijní
připojištění
Životní
pojištění
Zaměstnanec 5 %  MVZ 12 000 Kč  R 5%  MVZ 12 000 Kč  R
Zaměstnavatel 3 %  RVZ 8 000 Kč R 5%  MVZ 12 000 Kč  R
Fyzická osoba 12 000 Kč  R 12 000 Kč  R    
MVZ = měsíční vyměřovací základ, RVZ = roční vyměřovací základ, R = ročně

2008 Daň z příjmu Sociální
a zdravotní
pojištění
Penzijní
připojištění
Životní
pojištění
Penzijní
připojištění
Životní
pojištění
Zaměstnanec

24 000 Kč  R

24 000 Kč  R

Zaměstnavatel

neomezeně

24 000 Kč  R

Fyzická osoba 12 000 Kč  R 12 000 Kč  R    
R = ročně

Z uvedených tabulek je zřejmé, že byly odstraněny velmi složité a leckdy nepřehledné limity především u penzijního připojištění. Zaměstnavatel tak může zaměstnanci přispívat celkově až 24 000 Kč ročně. Není tedy podstatné, zda připspívá na penzijní připojištění, nebo na životní pojištění. Především u penzijního připojištění odpadá nutnost sledování vztahu k vyměřovacímu základu, který byl problematický například při nemoci zaměstnance.

Další změnou je snížení srážkové daně pro odbytné, respektive odkupné (při předčasném zrušení smlouvy) u penzijního připojištění a životního pojištění z dosavadních 25 % na 15 %.

Pro vlastní vklady platí stejné podmínky
Kdy je životní pojištění a penzijní připojištění pro samotného účastníka daňově uznatelné?
V tomto případě ke změně nedochází, přesto je potřeba to uvést. Smlouva o životním pojištění je pro každou fyzickou osobu daňově uznatelná, pokud se jedná o pojištění pro případ dožití, smrti nebo dožití, nebo důchodové pojištění. Pojistník musí být zároveň pojištěným a výplata pojistného plnění je nejdříve za 60 měsíců a při dovršení 60 let věku. Je-li sjednána pojistná částka pro případ dožití, musí být tato částka u daňově uznatelných smluv, sjednaných na dobu 5 až 15 let minimálně 40 000 Kč, a nad 15 let minimálně 70 000 Kč. U penzijního připojištění je tato situace jednodušší, protože tady je daňově uznatelná každá smlouva.

Jak vysoký je daňový odpočet u výše uvedených produktů?
U životního pojištění lze uplatnit jako odpočitatelnou položku ze základu daně až    12 000 Kč ročně. Je však nutné zdůraznit, že se v tomto případě jedná o vlastní vklad účastníka. U penzijního připojištění je touto odpočitatelnou položkou ze základu daně také 12 000 Kč, ale za podmínky, že vlastní příspěvek účastníka převýší v ročním součtu 6 000 Kč. Pro zisk maximální slevy na dani musí tedy účastník vložit v průběhu kalendářního roku 18 000 Kč.

Uplatněný daňový odpočet musí být v obou případech naopak dodaněn (nezdanitelná část základu daně je uvedena jako příjem), a to u předčasně ukončené smlouvy při výplatě odbytného. U životního pojištění k tomu dojde při současném nedodržení podmínek uvedených v předchozím odstavci, u penzijního připojištění pokud zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání.

Rady a tipy

· Při rozhodování mezi produkty je nutné posoudit nejen argumenty hovořící o výhodách jednotlivých produktů, ale i fakta, o kterých se běžně nehovoří.

· Poradenské společnosti se dělí podle kvality a rozsahu poskytovaných služeb.

· Přispívat lze do různých společností současně a příspěvky lze kombinovat.

Pan Král porovnává možnosti příspěvku zaměstnancům. Řeší hlavně, zda přispět zaměstnancům na penzijní připojištění nebo na životní pojištění. Vzhledem k tomu, že se mu jedná o motivaci zaměstnanců, potřebuje řešení, které mu nezpůsobí komplikace a přitom tím přilepší i zaměstnancům. Je si totiž vědom toho, že benefit, který zaměstnancům nic nepřinese, je k ničemu.

Zda přispívat na penzijní připojištění nebo na životní pojištění je nutné opravdu zvážit. Hraje zde roli především jednoduchost pro zaměstnavatele, ale na druhé straně přínos pro zaměstnance. Pro starší  zaměstnance je nejlepší penzijní připojištění. U mladších zaměstnanců nemůže být tato odpověď úplně jednoznačná. Pokud by totiž zaměstnavatel přispěl zaměstnanci na životní pojistku v době, kdy řeší potřebu pojištění, například při hypotéce, bude zaměstnanec spokojenější.

U penzijního připojištění může účastník po roce placení příspěvků požádat o odbytné. Na rozdíl od životního pojištění mu jsou vyplaceny vlastní příspěvky v plné výši a příspěvky zaměstnavatele a výnos jsou kráceny pouze srážkovou daní (od roku 2008 pouze 15 %). Pořád se však jedná pro zaměstnance o vyšší výnos finančních prostředků, než kdyby tuto částku obdržel ve své mzdě. Podle pravidel platných do konce roku 2007 bylo životní pojištění výhodnější především pro mladší zaměstnance nebo pro ty, kteří mají nižší příjem. Od roku 2008 se tento rozdíl díky upraveným omezením u penzijního připojištění stírá.

Pokud se tedy pan Král rozhodne pro příspěvky formou finančních programů, bude dobré ještě zvážit vlastní potřeby samotných zaměstnanců. Výhodou je, že příspěvky do jednotlivých programů lze kombinovat.