Už dnes se rozpoutá mezi politiky v parlamentu velký boj o zákon, který znovu umožní regulované nájemné zvedat. Jisté je zatím jen jedno. Nejpozději v lednu 2005 se regulované nájemné opět vydá vzhůru.
Na složence za činži porostou sumy zhruba o stokoruny ročně, ale různé skoky zažijí lidé podle toho, kde žijí. Podle posledních úvah tvůrců zákona by nejvíc narostly nájmy Pražanům.
Obyvatelé 68metrového 3+1 by museli k měsíční činži přidávat zhruba tři sta korun. V roce 2006 by za takový byt platili zhruba 3350 korun měsíčně. Činže ve stejně velkém bytě v moravském Hodoníně by se přiblížila k 1500 korunám. Dnes tam lidé platí za podobný byt necelých dvanáct stovek. V roce 2006 by si politici znovu začali lámat hlavu, co s regulovanými nájmy dál.
Debata o nájemném se vleče
O nájemném se diskutuje rok a půl a naposledy se v regulovaných bytech zvyšovalo v polovině roku 2002. Pak přišlo rozhodnutí Ústavního soudu a zrušení vyhlášek a výměru ministerstva financí. Soud rozhodl, že oblast nájemného musí upravovat zákon.
Následně se sice strany Špidlovy vlády shodly na tom, že stát by měl nájemníky dál chránit zákonem, ale střet o to nejdůležitější: jak rychle a kam až nechat regulované nájmy růst se odehraje až na horké půdě sněmovny.
Původní vládní návrh, který již prošel prvním čtením, sice připouští jednostranné zvyšování nájemného, ale pouze na úroveň místně obvyklých činží. To by v místech s převahou regulovaných bytů znamenalo praktické zmražení cen na současných úrovních.
Poslední dohoda vládní koalice se minulý týden začala bortit. Navrtaly ji obavy některých sociálních demokratů, že pokud vláda zdraží vodu a zároveň pustí nájmy nahoru, bude to už pro lidi neúnosné.
Dvojí ceny rozdělují nájemníky na dva tábory
Pomalu se také začala měnit situace na trhu. Přibývá lidí, kteří si byt kupují na hypotéku. Odcházejí sice většinou z bytů s tržními nájmy, které jsou dvoj- i trojnásobně vyšší než ty regulované, ale tržní nájemné začalo leckde klesat. Lidé kteří platí vysoké tržní nájmy, nemají šanci se dostat k bytu s regulovaným nájemným a ze svých daní částečně financují to, že města musí opravovat své činžovní domy a nestačí jim na to peníze, které vyberou od nájemníků.
"Je to nemorální a nejvíce na to doplácejí mladí, kteří nezdědili byt či se aktivně stěhují za prací a musí na nájem obětovat drtivou část platu," kritizuje to lidovecký poslanec Tomáš Kvapil.
V asi 1,2 milionu bytů bydlí ti, kteří mají dekrety s regulovanými cenami. Otevřít trh s nájemným avšak nechtějí ochránci sociálně slabších vrstev. "Už dnes řada lidí na nájemné nemá. Bez sociálních kompenzací pustit nájmy nejdou," říká poslanec Stanislav Křeček.
Z pohledu zákonů jsou regulované nájmy už od prosince 2002 zmrazeny. Soukromí majitelé domů, ale i města už ztratili trpělivost a ve skutečnosti se regulované nájmy rozhýbaly. Kupříkladu v Otrokovicích, kde radnice zvýšila nájem o deset procent loni.
"I tak je to městem dotované nájemné. Pokud by potřeba dotace narůstala, zvyšoval by se tlak na to, ztrátové byty prodat. Musíme se řádně starat o majekty a nemůžeme jednu skupinu lidí bezdůvodně zvýhodňovat," myslí si starosta města Stanislav Mišák.
|
Chcete vědět, jak bude růst regulované nájemné v jednotlivých regionech? Podrobnou mapu naleznete ZDE. |
