Zdálo se, že to je to pravé, informace na webu byly plné fotek krásných spokojených štěňat, informací o jejich péči i zpráv o úspěších na výstavách. Majitelka chovné stanice byla vždy milá a ochotná.
A tak Monika Pavlásková štěně koupila. Fenku Biewer Yorkšírského teriéra Jessicu za 35 tisíc. Dárek měl u rodičů úspěch, krátce po koupi však nastaly první problémy. „Pes byl neklidný, pořád se drbal, veterináři pak zjistil, že se jedná o ušní svrab,“ popisuje Zdeněk Pavlásek. Bál se, jaké další nemoci se mohou přidat, a chtěl psa vrátit. Když majitelce chovné stanice Veronice Kopecké zavolal, uklidnila jej, že pes je zdravý a přislíbila, že ošetření zaplatí. Nezaplatila. Částku Pavláskovi oželeli.
O rok později nastal větší problém, fenka se motala a doma narážela do skříní. Veterinář zjistil šedý zákal a byla nutná operace, jinak by Jessica oslepla. Operace včetně následné péče stála 17 tisíc. Soudní znalec potvrdil, že se jedná o vrozenou vadu a že pes má hodnotu domácího mazlíčka, nemůže se účastnit výstav a hlavně, nesmí mít štěňata.
Pavláskovi tedy chtěli slevu z kupní ceny. „Od té doby paní Kopecká nereaguje, jediná změna je, že matka Jessicy už není na webových stránkách chovné stanice,“ stěžuje si Pavlásek a dodává: „Chápu, že se to stát může, ale očekával bych alespoň nějaké řešení, jenže paní Kopecká s námi vůbec nekomunikuje.“
Majitelka chovné stanice pochybení neuznává
Když jsme požádali majitelku chovné stanice Veroniku Kopeckou o vyjádření, e-mail s obsáhlou odpovědí přišel do redakce obratem.
„Před prodejem štěňat dochází vždy k jejich řádnému očkování, kdy součástí vakcinace je i vyšetření štěňat, a následné potvrzení od veterináře, že štěně je zdravé. Je tedy zjevné, že již před prodejem štěňat se snažím o to, aby byl řádně zjištěn jejich zdravotní stav,“ uvádí Veronika Kopecká.
O tom, že má štěně vrozenou oční vadu, se prý dozvěděla až z předžalobní upomínky, kterou jí zaslala právní zástupkyně zákaznice. I ona se tedy obrátila na svého právníka a jeho názor je jednoznačný, na reklamaci Pavláskovi nemají nárok.
Pavláskovi totiž štěně kupovali v roce 2013, kdy platil starý občanský zákoník. A podle jeho ustanovení bylo možné vady zvířat uplatnit pouze do šesti týdnů ode dne převzetí zvířete. „V tomto případě uplynutím šestitýdenní lhůty ode dne převzetí štěněte dané právo zaniklo, proto bylo paní Pavláskové sděleno, že její požadavek na úhradu požadované částky je třeba považovat za neoprávněný,“ upřesňuje chovatelka.
Právo versus etika
Právní zástupkyně Pavláskových s tímto názorem však nesouhlasí a případ asi skončí u soudu.
Jak poznat solidního chovatele?
Zdroj:Českomoravská kynologická unie |
„Tady se opravdu jedná o občansko-právní spor a nikdo jiný než soud nemůže chovatelce cokoliv nařídit,“ míní mluvčí Českomoravské kynologické unie Vladimíra Tichá. I podle ní by se případ asi řešil podle starého občanského zákoníku a v něm byla opravdu zakotvena možnost reklamovat zvíře pouze do šesti týdnů po odběru.
„Přístup chovatelky ale určitě není etický a většina chovatelů by postupovala jinak,“ říká Tichá. „Praktická zkušenost učí, že většina chovatelů, pokud se nějaký problém vyskytne a není pochyb o tom, že se jedná o problém vrozený, se s nabyvatelem štěněte domlouvá na formě náhrady. Někdo vrací část poplatku za štěně, někdo si bere štěně zpět nebo nabízí jako kompenzaci jiné štěně,“ upřesňuje. Žádný předpis ale chovatele k podobnému přístupu nenutí.
„Vadí nám hlavně přístup paní Kopecké, kdyby nám třeba dala jiné štěně, měli bychom jedno zdravé a jedno nemocné, na to bychom určitě přistoupili, takhle nám ale asi nezbývá nic jiného, než se soudit,“ uzavírá zklamaně Zdeněk Pavlásek.
Nový občanský zákoník přinesl změny
Pokud by Pavláskovi uzavřeli kupní smlouvu až v roce 2014, tedy za účinnosti nového občanského zákoníku, byla by situace jiná. Podle nového občanského zákoníku zvíře není věc, ale živý tvor, který je nadaný smysly. Zvíře nemůže být exekučně zabaveno ani použito jako zástava, lze ho však reklamovat.
§ 494 nového OZŽivé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. |
Na vady zvířete se uplatní obecný postup reklamace jako na každou jinou věc. „V případě, že zvíře kupuje spotřebitel, vztahují se na takový prodej ustanovení o prodeji zboží v obchodě,“ poznamenává advokát Mojmír Ježek.
Prodávající vždy odpovídá pouze za vady, které má zvíře při převzetí kupujícím. Pokud se vada projeví do šesti měsíců od převzetí, má se za to, že zvíře bylo vadné již při převzetí a je na prodávajícím, aby případně prokázal, že tomu tak nebylo. „Práva z vad je možné uplatnit po dobu dvou let. Po uplynutí šesti měsíční lhůty je však na kupujícím, aby prokázal, že zvíře bylo vadné již při převzetí,“ upřesňuje advokát.
Mezi nároky, které si může spotřebitel při reklamaci zvolit, patří odstranění vady (dodáním nové bezvadné věci či opravou), sleva z ceny (bez odstranění vady), nebo odstoupení od smlouvy (s následným vrácením vzájemných plnění). Výměna zvířete za jiné však kvůli citové vazbě není obvyklá.
