Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řekněte si v práci o maximum

aktualizováno 
Zvýšení platu není jedinou cestou k vyšší odměně za vykonanou práci v rámci zaměstnaneckého poměru. Naše legislativa nabízí stále pestřejší paletu forem odměňování zaměstnanců, které se přímo neodrazí na výplatní pásce. Tyto zaměstnanecké výhody mohou mít peněžní či nepeněžní formu.

Mzdové náklady jsou stále palčivějším problémem většiny tuzemských podniků. S obecně rostoucí cenou práce bývají jednání o zvyšování mezd stále obtížnější. Jednou z cest, jak snížit náklady na pracovní sílu, je přesunutí odměn do rozmanitějších forem odměňování. Některé méně tradiční formy odměňování sníží daňovou povinnost zaměstnavatele i zaměstnance a navíc posílí loajalitu zaměstnance k podniku. Pojďme se podívat na tyto méně tradiční formy odměňování a sami porovnejte, zda je ve vaší firmě uplatňujete.

Na stravenky si nečastěji připlatíme 45 procent hodnoty

Asi nejčastější zaměstnaneckou výhodou aplikovanou na všechny zaměstnance bez ohledu na postavení ve firmě jsou poukázky na stravování. Výhoda tohoto produktu je přitom na obou stranách. Pro zaměstnavatele je 55 procent hodnoty poukázky daňově uznatelným nákladem a v případě zaměstnanců jde o příjem osvobozený nejen od daně z příjmů, nýbrž i od odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Půjčujete peníze? Nezapomeňte zdanit úroky!
Čtěte ZDE.

Drtivá většina zaměstnavatelů v České republice této výhody využívá ze zmiňovaných 55 procent hodnoty stravenky. Zbývajících 45 procent si platí zaměstnanec. Zaměstnavatel by samozřejmě mohl kupovat a následně rozdělovat zaměstnancům poukázky zdarma, avšak je to pro něj daňově nevýhodné. Právě těch 45 procent by musel platit z čistého, což nebývá racionální. Zákon stanovuje hodnotu jednoho oběda na 87 korun, což v podstatě omezuje výši podpory zaměstnavatele shora. Není tedy možné, aby poskytoval zaměstnanci denně poukázky v hodnotě dvou set korun a obě strany realizovaly zmiňované daňové výhody.

Služební auto pro soukromé účely, zdaníme jedno procento vstupní ceny vozidla

Všechny náklady související s provozem vozidla hrají významnou roli v rodinných financích. Možnost používat služební automobil i k soukromým účelům patří mezi výhody, které se rozhodně nedostanou každému zaměstnanci. Asi si všichni dokážeme spočítat, kolik peněz dotyčný zaměstnanec ušetří, nemusí-li pořizovat a provozovat svůj vlastní automobil.

Používá-li zaměstnanec služební vozidlo i k soukromým účelům, pak mu mzdová účtárna je povinna upravit základ daně směrem vzhůru o jedno procento ze vstupní ceny vozidla měsíčně. Z půlmiliónové služební Octavie poskytnuté k soukromým účelům je tedy zaměstnanci navýšen základ daně o pět tisíc korun. Zdá se to sice jako poměrně vysoká částka (zejména jde-li o poplatníka pohybující se ve vyšších daňových pásmech – ti se služebními auty v nich většinou jsou), avšak i tak jde o věc, která se zpravidla neodmítá. Navíc tento nepeněžní příjem nevstupuje do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnance.

Penzijní připojištění a životní pojištění také sníží daně

Stavební spoření ponese méně.
Co změní nový zákon o stavebním spoření?
Vice ZDE.

Rozebírat oba produkty a porovnávat jejich výhodnost na Fincentru by bylo nošením dříví do lesa. Stručně k daňovým výhodám. Přispívá-li zaměstnavatel na penzijní připojištění, pak je tento příspěvek daňově uznatelným nákladem až do tří procent z vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Na straně zaměstnance (příjemce příspěvku) je tento příspěvek osvobozen od daně z příjmu až do pěti procent z vyměřovacího základu a zároveň se z něj neplatí zdravotní ani sociální pojištění.

V případě příspěvků zaměstnavatele na životní pojištění je princip podobný. Na straně zaměstnavatele jde o daňově uznatelný výdaj až do osmi tisíc korun ročně. Na straně zaměstnance se jedná o osvobozený příjem od daně z příjmů až do dvanácti tisíc korun ročně a neodvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění.

Půjčka na bytové účely od zaměstnavatele až do sto tisíc korun

Zaměstnavatel paradoxně může suplovat i úlohu finančních institucí a půjčovat svým zaměstnancům peníze. Jde o poskytnutí bezúročné či nízkoúročené půjčky zaměstnanci až do sto tisíc korun. Tato půjčka je poskytována na bytové účely a zaměstnanec je povinen finanční prostředky na tento účel použít. Zároveň musí jít o půjčku návratnou. Tento příjem zaměstnance je také od daně z příjmů osvobozen. Ovšem pozor! Finanční úřad se může uchýlit ke kontrole účelu použití prostředků z půjčky. Neprokáže-li příjemce, že ji skutečně použil na bytové účely, pak bývá zle.

Jak pojišťovny zhodnotí 100 000 Kč?
Spoření s pojišťovnou: sliby, chyby.
Více ZDE.

Praxe nabízí velmi širokou paletu peněžních či nepeněžních příjmů, které si někdy ani neuvědomujeme. Stále více pracovníků používá k práci služební mobilní telefon. Jeho pořízení a veškeré náklady platí zaměstnavatel. Je logické, že takový telefon nepoužije pracovník výhradně k plnění pracovních povinností, ale čas od času zavolá manželce či synovi. Tato forma nepeněžního plnění je přitom běžně tolerována ze strany finančních úřadů.

Mezi další nepeněžní příjmy můžeme zařadit kupříkladu permanentky na návštěvu sportovišť či vstupenky na nejrůznější kulturní a společenské akce. Pokud je zaměstnavatel platí ze zisku po zdanění, pak jsou na straně zaměstnance osvobozeny jak od daně z příjmů, tak se z nich neplatí sociální a zdravotní pojištění. Principy zdanění nejběžnějších zaměstnaneckých výhod nabízí následující tabulka.

Forma odměny Zdaněno u zaměstnance Zdravotní pojištění zaměstnance Sociální pojištění zaměstnance Daňový náklad zaměstnavatele
Poukázky na stravování Ne Ne Ne Ano, ale do limitu (viz článek)
Služební auto k soukromým účelům Ano, 1 procento ze vstupní ceny vozu měsíčně Ne Ne Ano
Příspěvek na penzijní připojištění Ne, do 5 procent z vyměřovacího základu Ne Ne Ano, ale pouze do tří procent z vyměřovacího základu
Příspěvek na kapitálové životní pojištění Ne, do 12 tisíc ročně Ne Ne Ano, pouze do osmi tisíc ročně
Půjčka na bytové účely Ne, pokud je na bytové účely Ne Ne Ne
Vstupenky na kulturní akce Ne Ne Ne Ne
Permanentky na sportoviště Ne Ne Ne Ne

Zdroj: Fincentrum

Více o finančních zaměstnaneckých výhodách naleznete ZDE.

Jak je vidět, tak odměna v podobě mzdy není jedinou možností.

Není-li zaměstnavatel ochotný zvýšit mzdy zaměstnanců, pak bude možná průchodnější cesta právě přes alternativní formy odměňování.

Jaké jsou alternativní formy odměňování ve vašem podniku? Inspirujte ostatní zaměstnance méně obvyklými formami odměňování. Těšíme se na vaše příspěvky.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Povinné ručení pro cyklisty neexistuje, škody vyřeší jiné pojistky

Když způsobí nehodu na silnici řidič auta, uhradí škody pojišťovna z jeho povinného ručení. Na cyklisty se ale nic takového nevztahuje. Přitom jsou cyklisté...  celý článek

Ilustrační snímek
Pojistku změnil v pravý čas. Na boj s nemocí bude mít milion korun

Martinovi je 33 let a pracoval jako skladník. Teď je na rodičovské dovolené s malým synem. Zda se do práce vrátí, je nejisté. Jeho život totiž zkomplikovala...  celý článek

Ilustrační snímek
O kolik peněz přijdete na nemocenské a jak finanční ztrátu zvládnout

Onemocnění nebo úraz jsou nepříjemné záležitosti. A když se jejich léčba prodlouží, situace se ještě víc komplikuje, a to po finanční stránce. Jak se připravit...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Trhy jsou na prahu obratu dolů, shodují se BoA, Citi, SocGen i Morgan Stanley
Trhy jsou na prahu obratu dolů, shodují se BoA, Citi, SocGen i Morgan Stanley

Globální finanční trhy jsou v poslední fázi své rally před obratem v cyklu. Shodují se na tom stratégové bank na Wall S... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.