Rektor není neomezený pán

Rektor vysoké školy se stovkami zaměstnanců musí být především zdatným manažerem. V prosinci přestane být profesor Vlastimil Růžička rektorem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT).

Na konci druhého funkčního období bilancuje a popisuje, v čem je pozice šéfa veřejné vysoké školy specifická oproti soukromému sektoru.

V čem se liší řízení vysoké školy a běžné firmy?
Řízení veřejných vysokých škol stojí na třech pilířích: na rektorovi, na akademickém senátu a na správní radě. A jejich pravomoci a zodpovědnosti jsou nevyvážené. Začíná to už tím, že rektor je volen akademickým senátem, tedy vlastně zaměstnanci školy a studenty. To nemá obdobu v žádném podniku. Druhá věc je, že jednotlivé fakulty jsou podle zákona velmi samostatné. Jestliže rektor nemá možnost, ani kdyby to považoval za nezbytné, ovlivnit skladbu a náplň jejich studijních programů, ani jejich výzkumnou činnost či pracovněprávní vztahy, řízení takového celku je komplikované.

Jste poměrně skeptický k akademickému senátu. Neměli by studenti vůbec mluvit do řízení školy?
Neberte to tak, že zamítám akademický senát jako takový. Ani podíl studentů v žádném případě neodmítám, ale myslím si, že by se měli vyjadřovat jen k věcem, které se jich bezprostředně týkají. Například k ubytování, stravování, studentským aktivitám. Ale jsem na pochybách, zda se mají vyjadřovat k náplni studijních programů či k rozpočtu.

Proč?
Kandidát na rektora musí volit své cíle a vystupovat s ohledem na to, že mu právě oni budou dávat hlasy. Těžko se pak prosazují potřebné a často bolestivé změny. Chci, aby vysoké školy fungovaly efektivněji, aby byly konkurenceschopné i v evropském měřítku.

Naznačil jste, že nemůžete rozhodovat o personálních otázkách na fakultách. Kdy vám tato pravomoc chyběla?
Podle zákona jsou pracovněprávní záležitosti v pravomoci děkanů fakult. Jestliže rektor chce uplatňovat svou personální politiku na fakultách, nemůže, pokud s tím děkani nesouhlasí. Dám příklad. Jestliže má škola několik fakult a jedna z nich je výrazně slabší než ostatní, má výrazně horší výkon, jaké je přirozené řešení? Redukce počtu pracovníků této fakulty. Ale to rektor nemůže udělat.

Po odchodu z funkce chcete setrvat na škole, nemáte strach, že bude obtížné být řadovým zaměstnancem, když dnes vedete celou školu?
Tradice VŠCHT Praha, a vlastně všech českých vysokých škol, je trochu jiná, než je obvyklé v zahraničí. Akademičtí funkcionáři se tu po skončení funkčního období zpravidla vracejí ke své původní pedagogické a vědecké práci. Školu budeme předávat v dobré kondici, nemám proto ze svého setrvání na ní obavy.

Místo nahoře: Vlastimil Růžička
Narozen: 16. března 1949
Vzdělání: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Cesta vzhůru: Začínal jako vědecký pracovník na Ústavu fyzikální chemie VŠCHT. Od roku 1993 předsedal akademickému senátu. Roku 1996 se stal prorektorem, v roce 2002 byl zvolen rektorem.

, ,