Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

S výučním listem vydělávají jako manažeři. Na trhu chybějí řemeslníci

aktualizováno 
Firmy se o ně perou a nabízejí jim mzdy i přes 40 tisíc korun měsíčně. Zkušení svářeči, klempíři, soustružníci, instalatéři nebo specializovaní lakýrníci hravě dosáhnou na plat srovnatelný s odměnou manažera. Mladí lidé ale o takovou práci nestojí.

I přes lákavé nabídky mnoha firem, řemeslo mladé Čechy příliš netáhne. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pan Jan pracuje jako svářeč u jedné českolipské firmy. Bere téměř 40 tisíc korun hrubého měsíčně. S příplatky a přesčasy se jeho mzda navíc zvyšuje o další čtyři tisíce. Původně se vyučil automechanikem, dva roky v oboru pracoval, ale pak si udělal svářečský kurz a profesi změnil. „Automechanika dělám už jen ve volném čase, je to takový můj koníček. A jako svářeč jsem spokojený, platově i jinak,“ dodává mladý muž.

I přes lákavé nabídky mnoha firem řemeslo mladé Čechy příliš netáhne. I velká část učňů sní o tom, že manuální práci vymění za kancelář. A tak některé žádané specializace, jako je slévač, kovář, sklenář, tesař či lakýrník, dokonce mizí z nabídky učebních oborů.

Kolik si vydělají?

  • Operátor výroby: 14 500 - 18 tis. Kč
  • Zámečník: 25 - 27 tis. Kč
  • Svářeč: 32 - 41 tis. Kč
  • Soustružník: 22 - 26 tis. Kč
  • Obráběč CNC: 35 tis. Kč
  • Brusič: 28 - 31 tis. Kč
  • Elektrikář s vyhláškou: 25 - 31 tis. Kč

Zdroj: Wincott People, hrubá mzda bez příplatků, pořadí podle nejžádanějších pozic

Nerovnováha mezi představami učňů, školstvím a potřebami firem vede k vážnému nedostatku řady profesí. Analýza personální agentury Wincott People, která se specializuje na dělnické pozice v automobilovém a strojírenském průmyslu, proto odhaduje, že výdělky u žádaných řemesel ještě dál porostou.

Šikovný řemeslník může na mzdu kolem 30 tisíc dosáhnout už za tři až čtyři roky po vyučení. A navíc s významně nižší finanční investicí do vzdělávání. Naopak například odborníci v technických profesích se připravují na své povolání čtyřletým středoškolským a následným pětiletým vysokoškolským studiem. Na takovou odměnu dosáhnou jako například linioví manažeři o šest sedm let později než vyučení kolegové.

Mladým se nechce pracovat rukama

V tuto chvíli nabízí Wincott People pět set pozic pro kvalifikované řemeslníky. „K momentálně nejžádanějším profesím patří zámečníci, svářeči, soustružníci, obráběči kovů, brusiči a elektrikáři. Věk nehraje roli, šikovný řemeslník dostane bez potíží práci i po pětapadesátce,“ říká Adrian Suchánek z Wincott People, podle něho je dalších sedm stovek volných míst otevřeno pro nekvalifikované pracovníky na pozici operátor výroby. Najít vhodné kandidáty je ale hodně těžké.

Agentura se proto snaží spolupracovat s učilišti, kde přesvědčuje studenty, aby v oboru zůstali a upozorňuje je na výhody jejich povolání. „Velká část učňů nemá představu o tom, jaká je poptávka a výdělky v řemeslnických profesích, nebo mají nereálná očekávání. Řada z nich chce vycestovat za prací do zahraničí, ale neumí jazyk,“ říká Adrian Suchánek.

Řemeslo žije

Seriál o zajímavých řemeslech čtěte v rubrice Finance. Vychází v rámci Roku řemesel 2016, který pořádá AMSP ČR.

Velké rozdíly mezi požadavky firem a plány mladých lidí potvrdil také průzkum Francouzsko-české obchodní komory. Zatímco největší poptávka ze strany průmyslových firem je po kvalifikovaných zaměstnancích se středním odborným vzděláním či vyučením, na trhu práce jsou volní lidé se základním a pak středním všeobecným vzděláním s maturitou. A také vysokoškoláci.

V minulosti přijímaly firmy především zaměstnance s alespoň tříletou praxí, dnes už více než tři čtvrtiny firem běžně zaměstnávají čerstvé absolventy z učilišť a středních odborných škol. Nevadí jim, že kromě praxe také často postrádají sociální dovednosti, flexibilitu a právě jazykovou vybavenost.

Nutná je popularizace tradičních průmyslových profesí

Podle Constantina Kinského, předsedy Francouzsko-české obchodní komory, se situace v následujících letech rozhodně nezlepší, naopak se spíše bude zhoršovat. „Česká republika patří historicky k zemím s vysokým podílem průmyslu na celkovém HDP. V posledních dvaceti letech dochází k postupnému poklesu zájmu o průmyslové profese a řemesla a přesunu mladší generace do oblasti služeb. Má-li si Česká republika dlouhodobě udržet vysokou konkurenceschopnost průmyslové výroby a nadále ji rozvíjet, je nutné usilovat o propagaci a popularizaci tradičních průmyslových profesí,“ říká Kinský.

Podle něj je nutné, aby stát stále pracoval na zvýšení atraktivity technických oborů, a to především v jejich propagaci či v podpoře odborných škol formou dotací a stipendií. Zároveň musí pomoci zaměstnavatelé. Někteří z nich už mají vlastní vzdělávací programy a podporují konkrétní studenty nebo financují specifický obor na existující škole. Stále to ale nestačí.



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.