Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

S výučním listem vydělávají jako manažeři. Na trhu chybějí řemeslníci

aktualizováno 
Firmy se o ně perou a nabízejí jim mzdy i přes 40 tisíc korun měsíčně. Zkušení svářeči, klempíři, soustružníci, instalatéři nebo specializovaní lakýrníci hravě dosáhnou na plat srovnatelný s odměnou manažera. Mladí lidé ale o takovou práci nestojí.

I přes lákavé nabídky mnoha firem, řemeslo mladé Čechy příliš netáhne. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pan Jan pracuje jako svářeč u jedné českolipské firmy. Bere téměř 40 tisíc korun hrubého měsíčně. S příplatky a přesčasy se jeho mzda navíc zvyšuje o další čtyři tisíce. Původně se vyučil automechanikem, dva roky v oboru pracoval, ale pak si udělal svářečský kurz a profesi změnil. „Automechanika dělám už jen ve volném čase, je to takový můj koníček. A jako svářeč jsem spokojený, platově i jinak,“ dodává mladý muž.

I přes lákavé nabídky mnoha firem řemeslo mladé Čechy příliš netáhne. I velká část učňů sní o tom, že manuální práci vymění za kancelář. A tak některé žádané specializace, jako je slévač, kovář, sklenář, tesař či lakýrník, dokonce mizí z nabídky učebních oborů.

Kolik si vydělají?

  • Operátor výroby: 14 500 - 18 tis. Kč
  • Zámečník: 25 - 27 tis. Kč
  • Svářeč: 32 - 41 tis. Kč
  • Soustružník: 22 - 26 tis. Kč
  • Obráběč CNC: 35 tis. Kč
  • Brusič: 28 - 31 tis. Kč
  • Elektrikář s vyhláškou: 25 - 31 tis. Kč

Zdroj: Wincott People, hrubá mzda bez příplatků, pořadí podle nejžádanějších pozic

Nerovnováha mezi představami učňů, školstvím a potřebami firem vede k vážnému nedostatku řady profesí. Analýza personální agentury Wincott People, která se specializuje na dělnické pozice v automobilovém a strojírenském průmyslu, proto odhaduje, že výdělky u žádaných řemesel ještě dál porostou.

Šikovný řemeslník může na mzdu kolem 30 tisíc dosáhnout už za tři až čtyři roky po vyučení. A navíc s významně nižší finanční investicí do vzdělávání. Naopak například odborníci v technických profesích se připravují na své povolání čtyřletým středoškolským a následným pětiletým vysokoškolským studiem. Na takovou odměnu dosáhnou jako například linioví manažeři o šest sedm let později než vyučení kolegové.

Mladým se nechce pracovat rukama

V tuto chvíli nabízí Wincott People pět set pozic pro kvalifikované řemeslníky. „K momentálně nejžádanějším profesím patří zámečníci, svářeči, soustružníci, obráběči kovů, brusiči a elektrikáři. Věk nehraje roli, šikovný řemeslník dostane bez potíží práci i po pětapadesátce,“ říká Adrian Suchánek z Wincott People, podle něho je dalších sedm stovek volných míst otevřeno pro nekvalifikované pracovníky na pozici operátor výroby. Najít vhodné kandidáty je ale hodně těžké.

Agentura se proto snaží spolupracovat s učilišti, kde přesvědčuje studenty, aby v oboru zůstali a upozorňuje je na výhody jejich povolání. „Velká část učňů nemá představu o tom, jaká je poptávka a výdělky v řemeslnických profesích, nebo mají nereálná očekávání. Řada z nich chce vycestovat za prací do zahraničí, ale neumí jazyk,“ říká Adrian Suchánek.

Řemeslo žije

Seriál o zajímavých řemeslech čtěte v rubrice Finance. Vychází v rámci Roku řemesel 2016, který pořádá AMSP ČR.

Velké rozdíly mezi požadavky firem a plány mladých lidí potvrdil také průzkum Francouzsko-české obchodní komory. Zatímco největší poptávka ze strany průmyslových firem je po kvalifikovaných zaměstnancích se středním odborným vzděláním či vyučením, na trhu práce jsou volní lidé se základním a pak středním všeobecným vzděláním s maturitou. A také vysokoškoláci.

V minulosti přijímaly firmy především zaměstnance s alespoň tříletou praxí, dnes už více než tři čtvrtiny firem běžně zaměstnávají čerstvé absolventy z učilišť a středních odborných škol. Nevadí jim, že kromě praxe také často postrádají sociální dovednosti, flexibilitu a právě jazykovou vybavenost.

Nutná je popularizace tradičních průmyslových profesí

Podle Constantina Kinského, předsedy Francouzsko-české obchodní komory, se situace v následujících letech rozhodně nezlepší, naopak se spíše bude zhoršovat. „Česká republika patří historicky k zemím s vysokým podílem průmyslu na celkovém HDP. V posledních dvaceti letech dochází k postupnému poklesu zájmu o průmyslové profese a řemesla a přesunu mladší generace do oblasti služeb. Má-li si Česká republika dlouhodobě udržet vysokou konkurenceschopnost průmyslové výroby a nadále ji rozvíjet, je nutné usilovat o propagaci a popularizaci tradičních průmyslových profesí,“ říká Kinský.

Podle něj je nutné, aby stát stále pracoval na zvýšení atraktivity technických oborů, a to především v jejich propagaci či v podpoře odborných škol formou dotací a stipendií. Zároveň musí pomoci zaměstnavatelé. Někteří z nich už mají vlastní vzdělávací programy a podporují konkrétní studenty nebo financují specifický obor na existující škole. Stále to ale nestačí.



Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.