Zatímco dříve byl mistr čalouník a dekoratér v každé vesnici, dnes je situace zcela opačná. Čalouník je nedostatková profese. A pokud se vám podaří nějakého najít, bude se spíše zabývat renovací historického nábytku než výrobou či opravou moderních kousků. Musí totiž znát dnešní materiály a technologie a zároveň mít k dispozici specializované šicí, prošívací stroje.
Seriál o řemeslnícíchV seriálu Řemeslo žije představujeme vybrané řemeslnické profese. Čtěte příběh floristy: Řemeslo žije: florista žije se svým zákazníkem od svatby až po pohřeb  Seriál vychází v rámci Roku řemesel 2016, který pořádá AMSP ČR |
Výrobu nebo opravu moderního nábytku je proto lepší zadat čalounickým podnikům, které tyto stroje mají a jejichž zaměstnanci je dobře ovládají. Některé firmy se specializují na výrobu matrací či židlí, pro které jsou potřebné další speciální stroje. „Pokud toho má zájemce k čalounění více, je dobré se obrátit na dekoratérská studia. Ta spolupracují s designéry a kvalitními čalouníky a dokážou upravit kompletně interiér,“ říká Helena Prokopová, cechmistr Cechu čalouníků a dekoratérů.
Kvalitu komplikuje volná živnost
A jak si vybrat dobrého čalouníka? „Nejlepší jsou samozřejmě reference spokojených zákazníků, ale záleží na zaměření firmy. Proto je nutné se domluvit, co očekávám a zda je schopen řemeslník můj požadavek splnit. Je dobré si prohlédnout fotky výrobků a také to, jak je strojově vybavena dílna,“ radí žena, která je i soudní znalkyní v oboru.
Výběr šikovného čalouníka může komplikovat fakt, že řemeslo může dělat každý. Jde totiž o volnou živnost a k podnikání není třeba mít výuční list ani dokazovat délku praxe. Jistou zárukou kvality může být právě i členství řemeslníka v Cechu čalouníků a dekoratérů. Ten má 62 členů, pro které organizuje přednášky a školení, třeba o nejnovějších lékařských poznatcích z ergonomie či moderních technologiích.
Špička v oboru umí jak klasickou, tak soudobou technologii a dekorace. Jako příklad uvádí Helena Prokopová uměleckého čalouníka Stanislava Solára, jehož práce je vidět například v brněnské vile Tugendhat.
Důležité je podle odbornice znění smlouvy mezi zákazníkem a řemeslníkem. „Je potřeba si nejdřív přesně říci, co zákazník chce, a až potom uzavřít smlouvu, a to rozhodně písemně. Ústní dohoda je problematická. Ne, že by chtěl někdo někoho oklamat, ale každý si může pod svými slovy představit něco jiného než ten druhý,“ vysvětluje čalounice.
Předem je nutné dohodnout a odsouhlasit cenu. Při předávání zhotovené zakázky je potřeba si pečlivě práci prohlédnout. Pokud není v souladu se smlouvou, dílo by neměl zákazník přebírat, ale naopak hned upozornit na vady. Pokud už zákazník dílo převezme a až doma si začne rozmýšlet, že to chtěl jinak, je to problém.
Čalouníka chtějí dopravci, kina i hrady a zámky
Porovnávat ceny čalouníků mezi sebou není snadné. Jednotlivé zakázky se liší náročností příprav i samotného čalounění. U oprav je nutné staré čalounění odstrojit, opravit dřevěnou kostru nebo ji dát truhláři, opatřit potřebný materiál. I amortizace strojů a zařízení se musí započítat do ceny soudobého čalounění. „Je rozdíl mezi laciným čalouněním nabízeným a prodávaným v řetězcích a individuální výrobou u čalouníka, který používá kvalitní materiály a techniku,“ připomíná Helena Prokopová.
Může se hoditNajdete si práci, která vás bude bavit. Aktuální nabídka volných pracovních míst na jobDNES.cz. |
Čalounictví a dekoratérství jsou podle ní rychle se rozvíjející zajímavé technické obory, ve kterých je třeba dobře používat hlavu i ruce. „Je to pestrá práce s moderními i klasickými technologiemi. Práce čalouníka je vidět v každé domácnosti, ale třeba i ve vlacích, na hradech a zámcích nebo v kině či kavárně. Obor má velkou perspektivu, například i v automobilovém průmyslu, přitom se potýká s velkým nedostatkem lidí,“ dodává Prokopová.
Kvalitní řemeslník, který spolupracuje s designéry nebo truhlářskými firmami, se uživí dobře. Musí mít ovšem zajištěný stálý odběr výrobků. Pokud by čekal na zakázky od jednotlivců, bylo by to horší. Jako zaměstnanec čalounické firmy se uživí s průměrným nebo s mírně nadprůměrným výdělkem. Jako mistr v dílně může kvalitní čalouník dosáhnout na velmi pěkný výdělek. Umělecký čalouník renovující historické čalouněné výrobky se uživí výborně.
Čalouněný nábytek bude mít své místo doma i ve veřejných prostorách pořád. Obor je perspektivní. Na taková slova se snaží čalounický cech nalákat mladé lidi, aby se šli řemeslo učit. „Každý chce přece kvalitně spát a odpočívat. To bez dobrých postelí, židlí, křesel a pohovek nejde a nic se na tom nezmění ani v budoucnosti,“ vzkazuje Helena Prokopová. Obor se v současnosti studuje na sedmi školách v republice, kde se dá nejen vyučit, ale i rekvalifikovat.
