Tapetáře by měli zákazníci vybírat na doporučení svých známých a zároveň podle výsledků jeho minulých prací. Ilustrační snímek

Tapetáře by měli zákazníci vybírat na doporučení svých známých a zároveň podle výsledků jeho minulých prací. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Řemeslo žije: Tapetáři mají budoucnost, lidé chtějí exkluzivní interiér

  • 5
Papírové tapety zdobí interiéry už několik stovek let. A ač možná byly doby, kdy u nás neměly dobrou pověst a byly často nouzovým řešením, dnes se tapety vracejí na výsluní. A v plné parádě. Jenže chybějí tapetáři.

Tapetářské řemeslo nemá svůj vlastní učební obor. „Ten, kdo se chce této práci věnovat, musí absolvovat obor malíř-lakýrník-tapetář a teprve pak se přiklonit k jedné z těchto profesí. Časté je, že jeden řemeslník kombinuje malířství s tapetami, ale stejně jedno z těchto řemesel časem převáží,“ vysvětluje systém vzdělání František Dohnal, vedoucího karlovarské cechovní skupiny Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR.

Seriál o řemeslnících

V seriálu Řemeslo žije představujeme vybrané řemeslnické profese.

Seriál vychází v rámci Roku řemesel 2016, který pořádá AMSP ČR

Čtěte příběh šperkařů:

Řemeslo žije: Čeští šperkaři umějí dělat něco, co se jen tak nevidí

Řemeslo šperkařské se v rodině Riegelových drží už po tři generace. "Toto...

Do budoucna má obor perspektivu. O kvalitní tapetáře je nouze a nároční zákazníci zjišťují, že se jim vyplatí počkat si na prověřeného řemeslníka. V současné době poptávka po tapetování roste nejenom ve firemních prostorách a hotelích, ale hlavně v bytech.

A co by měl špičkový tapetář zvládnout, aby jeho práce měla mistrovské parametry? „Správný tapetář si prostor nejdříve prohlédne a rozmyslí si a rozměří si postup prací tak, aby nedocházelo ke zbytečným prostřihům a skladba tapet byla ideální. Často je nutné podbarvovat spoje, klást tapety po světle nebo proti světlu, prořezávat je tak, aby spojení bylo naprosto přesné. K tomu se používají běžně i laserové měřiče a samozřejmě speciální nářadí pro tapetování,“ dodává František Dohnal.

Jak poznat kvalitu

Tapetáře by měli zákazníci vybírat na doporučení svých známých a zároveň podle výsledků práce. Každý má totiž měřítko kvality trochu jinde. Preciznost je u tapetářství nutnost a ne všichni zvládnou nejnáročnější druhy tapet. Pomoci s vyhledáním řemeslníka mohou i stránky cechu.

Vlnu oživení tapet, a tím pádem i tapetářského řemesla, odstartovala v 90. letech strukturovaná tapeta pestrukta s dřevěnými pilinami, která se dala přetírat malířským nátěrem. Přetíratelné tapety existují dodnes, ale jejich kvalita je nesrovnatelně vyšší. Jak je poznáte? Mají plastické vzory, které vyniknou právě po přetření tenkovrstvou nátěrovou hmotou.

Ceny za tapetování

  • Ceny prací jsou smluvní, kdo chce mít orientační představu, může si u společnosti ÚRS (www.urspraha.cz) za 81 korun koupit brožuru „Vím za kolik“.
  • Cena tapetářské práce je v každém regionu jiná podle režijních nákladů firmy a náročnosti zakázky. Velmi zásadní položkou je zvolený typ tapety a lepidla.
  • Připlatí si ti, kdo si vyberou složitý vzor, který tapetář hodně prostříhá, tak aby na sebe motivy všude navazovaly.
  • Nemalou položkou je i ekologická likvidace odpadů, kterou tapetář ze zákona provádí.
  • Na samotné práci je obvykle nejnáročnější (a nejdůležitější) příprava podkladu. Většina tapet totiž nerovnosti neschová, ale naopak zvýrazní.
  • Vždy chtějte smlouvu, technologický postup přípravy podkladu, termín a cenovou nabídku pro případnou reklamaci. Ověřte si IČO a zda má firma na práce povolenou živnost.

Konkrétní ceny:

  • Oškrábání staré malby: 21 až 40 Kč/m2
  • Stěrka, celoplošné tmelení: 200 - 250 Kč/m2
  • Broušení hrubého štuku: 50 Kč/m2
  • Tapetování (bez rozdílu druhu a šířky): 140 - 250 Kč/m2

Existují tapety papírové, textilní, plastové - vinylové nebo třeba luxusní kožené. Nejvíce si dnes zákazníci žádají vliesové tapety. Mají příjemný povrch, velkou barevnost a škálu vzorů. Jsou ve verzi přetíratelné i klasické. „Výhodou je, že pokud se vám vzor přestane líbit, tak se strhne pouze vrchní vrstva a na stěně zůstane vrstva spodní, takzvaná makulatura, a na tu je možné nalepit tapetu novou,“ vysvětluje František Dohnal.

Dodává, že zmiňovaná makulatura (neboli podklad pod tapety) by se měla používat za všech okolností: „Mnozí tapetáři ji v rámci tlaku na cenu ze strany zákazníka nedávají, což je podle mne chyba, protože kvalitní řemeslo to vyžaduje. Makulatura totiž vyrovnává a sjednocuje povrch a zamezuje pnutí mezi tapetou a podkladem. Dříve se to nouzově řešilo třeba starými novinami.“

A ještě jedna rada: před začátkem tapetování vždy zkontrolujte, zda jsou všechny role tapety ze stejné šarže, protože rozdíl v barevnosti může být dost zásadní.

Módní trendy a vychytávky

Do zátěžových prostor, jako jsou třeba chodby bytových či administrativních budov, se často používají sklovláknité tapety, které zpevní povrch a jsou přetíratelné. Výborně zakrývají menší trhliny, odolávají vlhkosti, nebobtnají, a tím pádem mají dlouhou životnost. Drží na nejrůznějších površích, zvláště vhodné jsou na sádrokarton.

Oblíbené jsou fototapety, na nichž se používají i 3D vzory. V jejich případě je ovšem nutné správně odhadnout velikost tapety a motivu vzhledem k rozměrům místnosti a stěny. K dostání jsou také tekuté tapety, které se natahují přímo na stěny. Můžou být textilní nebo celulózové. „Výhodu je, že si do tapety můžete přidat různé třpytky, kombinovat odstíny, a pokud se tapeta nepovede, tak ji namočíte, stáhnete ze stěny a můžete použít znova,“ vysvětluje Dohnal.

Dokonce existují tapety na fasády, které přemostí i určité trhliny. Lze je používat i při opravách popraskaných fasád a na sanační omítky. Velmi módní je kombinování tapet s dalšími technikami. Dobře zvolená tapeta v kombinaci se štukovými prvky a kvalitní malbou dokáže i z obyčejného bytu udělat exkluzivní interiér.