Jaký okamžik nastartoval vaši kariéru?
Když jsem dostal nabídku odejít z regionálního pracoviště Českých drah v Olomouci na pražské generální ředitelství. Měl jsem na to rozhodnutí, které ovlivnilo život celé rodiny, pár hodin.
Jaké největší chyby v práci jste se dopustil?
Nevím, zda to lze nazvat chybou, i když s odstupem to tak vnímat lze. Při prvním pokusu o transformaci Českých drah v první polovině 90. let jsem se nepokusil zabránit vzniku tří funkcí s názvem přednosta na většině stanic.
Váš největší konflikt v zaměstnání?
Myslím, že to bylo opět v polovině 90. let. Vedl jsem jednání s odbory, které chtěly stávkovat proti transformaci železnice. Bylo to napjaté období plné velkého stresu, v němž není daleko ke konfliktům i mezi přáteli a kolegy.
Kolik hodin denně pracujete?
Pro mě mají pracovní nádech i společenské akce. Potkávám tam obchodní partnery a obvykle jednáme o práci. Přijíždím do práce v osm hodin, domů se vracím kolem dvaadvacáté. Často pracuji o víkendu.
Co chcete dělat za pět let?
Rád bych nadále pracoval u Českých drah, i když za tak dlouhou dobu již určitě nebudu generálním ředitelem.
 |
Kdo má a kdo nemá nárok dělat tajnosti se svými příjmy? Jaké jsou možnosti, jak zjistit majetkové poměry druhých? Povíme vám, jak je to v Česku ve srovnání s jinými zeměmi. Čtetě ZDE. |
Jakou radu byste dal tomu, kdo právě začíná svou kariéru?
Začněte od základu a sbírejte zkušenosti. Nebojte se riskovat i nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Nemějte obavy z toho, že jste déle na nižší pozici než kolegové. Když jsem byl ještě výpravčím, měl jsem kolegy, kteří již byli v kancelářích. A na podobných postech zůstali dodnes.
