Průzkum, na němž se aktivně podílelo 149 společností působících v Česku, ukázal, že většina společností (72 %) řídí nějakým způsobem svá rizika – 59 % z toho preventivně, 13 % je zavedlo po nějaké události, která je postihla. Osmdesát procent firem postižených rizikovou událostí totiž zavedlo po vzniku této události preventivní opatření proti jejímu opětovnému vzniku – podíl zhruba odpovídá chování firem v ostatních státech západní, střední a východní Evropy (přestože v západní Evropě je podíl trochu menší – 75 %).
Zahraniční firmy kladou vyšší důraz na řízení rizik než firmy české (vysokou důležitost mu přikládá 75 % firem – cca o 10 % více než v ČR). Nejvíce ohroženy jsou střední české firmy, u nichž je rozsah zavedené prevence nejmenší. Důležitost řízení rizik je naopak největší pro firmy, které v roce 2005 dosáhly obratu nad 1 mld. Kč.
Přestože si je většina společností (97 %) v Česku vědoma důležitosti řízení rizik, je tu zmíněných 28 %, které nemají zavedena žádná opatření ke snížení rizik. Dvě třetiny z těchto „rizika podceňujících“ firem ale uvádějí, že jsou si nedostatku vědomy a chtějí systém řízení rizik zavést.
Jaká rizika na firmu číhají? Jsou to především:
- finanční rizika
- obchodní rizika
- informační rizika
- údržba zařízení
- ostraha majetku
- bezpečnost práce
83 % firem, které považují řízení rizik za velmi důležité, má zaveden systém řízení rizik. Zavedeno ho má i 59 % firem, které ho považují za spíše důležité. Devět z deseti oslovených firem, které řídí svá rizika, považuje systém jejich řízení za efektivní.
Celkem 87 % firem řídících rizika má přitom zavedeny alespoň 2 součásti systému řízení rizik současně, každá desátá má dokonce zavedeno pět součástí najednou. To samozřejmě ovlivňuje hodnotu RMI (viz dále).
Za řízení rizik významných firem v západní Evropě odpovídá většinou finanční ředitel, zatímco ve střední a východní Evropě (včetně ČR) to bývá generální nebo výkonný ředitel.
Firmy řídí rizika ani ne z padesáti procent
Průzkum ukázal, že významné společnosti řídí svá rizika v průměru ze 43 %. Jinými slovy řečeno – index řízení rizik RMI (vysvětlení viz box) dosahuje na českém trhu hodnoty 0,43. Optimální číslo je přitom 1 – stav, kdy firma řídí všechna rizika úměrně jejich reálnému dopadu na chod firmy. Ne všechna rizika totiž mají stejnou váhu - platí zde pravidlo 20 : 80 – dvacet procent rizik generuje 80 % ztrát. Proto je nutné řídit především hlavní rizika, aby bylo řízení rizik efektivní.
|
RMI (Risk management index) byl zaveden pro hodnocení úrovně řízení rizik. Jde o matematicky jednoznačně definovanou míru umožňující srovnávání rlzných segmentů firem i konkrétních firem mezi sebou či v čase. Suma všech řízených rizik zvážených údajnou mírou dopadu na chod firmy je vztažena k optimálnímu stavu řízení rizik. Index je vypočítáván na základě odpovědí na sérii otázek zaměřených na vnímání závažnosti dopadu jednotlivých rizik a chod firmy a na základě jejich skutečného řízení firmou. RMI 0 – firma neřídí žádná rizika; RMI 1 – optimální hodnota – firma rizika nepřeceňuje ani nepodceňuje; RMI 1-1,5 - firma řídí všechny/většinu svých rizik, ale přeceňuje závažnost jejich dopadu |
Rozdíl přitom existuje mezi společnostmi s českým a zahraničním majoritním vlastníkem. České společnosti vykazují RMI 0,39, zatímco zahraniční 0,55. Tři pětiny představitelů oslovených firem přitom považují podnikatelské prostředí v ČR za rizikové (u zahraničních je to 44 %, u českých 63 %). Firmy, které alespoň částečně zavedly řízení rizik, vnímají podnikatelské prostředí lépe (53 % je považuje za rizikové oproti cca 70 % těch, kteří svá rizika neřídí).
Jaká rizika jsou v současnosti řízena nejčastěji?
Firmy především zabezpečují svůj majetek, snaží se mít dobře ošetřeny smluvní vztahy a chrání svá data. Výzkum ukázal, že firmy neřídí rizika podle jejich závažnosti (tři nejzávažnější rizika - nesprávná strategická rozhodnutí z důvodu nedostatku informací, nesprávná investiční strategie a kolísání cen vstupů) nebo pravděpodobnosti vzniku (kolísání cen vstupů, změny kurzů měn a úrokových sazeb a zvyšování konkurence), ale dle obtížnosti zavádění konkrétních opatření. Mají tedy ošetřena především ta rizika, která lze snížit snadno.
Zdroj: výzkum Consultingu ČS
V dotazníku byl uveden i dotaz na změny v úvěrování v roce 2007 související s novými bankovními pravidly Basel II. S nimi se v současnosti seznamuje 50 % dotázaných firem, 6 % připravuje potřebné změny a 6 % je zavádí nebo již zavedlo. 20 % firem uvádí, že se jich problematika netýká.
O co jde? Basel II (nový standard pro měření rizik v bankách a pro alokaci kapitálu na pokrytí těchto rizik) dává bankám možnost uplatnit individuálnější přístup k hodnocení rizika u různých klientů a typů zajištění (k tomu potřebuje ovšem dostatečné množství informací o svých klientech) a to poté v případě přidělení úvěru zohlednit v ceně peněz. Otázkou ovšem je, jak velký dopad lze očekávat v konkurenčním prostředí, kdy banky nechtějí přijít o klienta. Některé celkem otevřeně přiznávají, že změny pravidel u nich na klienty vliv mít nebudou. Přesto například Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo doporučení pro malé a střední podniky ohledně Basel II. Více o problematice Basel II a možném dopadu nových pravidel na firmy se dozvíte ZDE.
Výsledky průzkumu ukazují, že firmy v Česku a zejména ty s majoritním českým vlastníkem mají sklon rizika spíše podceňovat, což se jim nemusí vyplatit. Výsledky průzkumu byly zaslány zpět zúčastněným firmám se srovnáním, ve kterém vidí daná firma své postavení v porovnání s konkurencí. Chystají se také semináře na toto téma.
Výsledek výzkumu, jak bylo řečeno, zohlednil významnější české firmy s nejvyššími obraty. Jak přiznává Ivan Novotný, obchodní ředitel Consultingu České spořitelny, najmout si konzultační firmu, která udělá kompletní analýzu systému řízení rizik, je finančně nákladné a obecně se dá říci, že se to vyplatí firmám cca od 500 milionů ročního obratu. Potřeby větších firem jsou také nejen v tomto směru oproti těm menším pochopitelně rozdílné. Nicméně ani malé firmy by neměly svá rizika podceňovat a měly by je ošetřit podle úrovně, na jaké ohrožují jejich existenci. V případě potřeby jim mohou pomoci třeba menší konzultantské firmy či individuální poradci. Řízením rizik, tedy jejich omezováním ekonomicky efektivními opatřeními, lze předcházet jejich nečekanému negativnímu dopadu na hospodaření a fungování společnosti.
O průzkumu: Průzkum uskutečnil Consulting České spořitelny pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy ČR 8.3. až 7.4. 2006. Oslovil nejvyšší představitele firem s největším obratem v ČR se žádostí o vyplnění dotazníku na téma řízení rizik. Byly vyhodnoceny odpovědi 149 firem (ze 650 oslovených). Střední firmou se v průzkumu míní firma s méně než 500 zaměstnanci, větší se zaměstnanci nad tento počet. Českou či zahraniční firmou je míněn subjekt s českým nebo zahraničním majoritním vlastníkem.
