Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rizikovost akcií závisí na oboru, ve kterém firma podniká

aktualizováno 
Otázka výběru těch „nejlepších“ akcií je v podstatě velice kontroverzním problémem. Proto bychom investorům doporučili, aby se jím příliš nezabývali. Spíše než na individuální výběr by měl investor klást větší důraz na diverzifikaci.
Neexistuje pádný argument, proč by měl investor vlastnit akcie železničních společností

Neexistuje pádný argument, proč by měl investor vlastnit akcie železničních společností

„Řešení“ pomocí podniků veřejných služeb
Podíváme-li se do sféry akcií podniků veřejných služeb, spatříme pro investory lákavý obrázek. Velká většina akciových titulů v této oblasti má v době, kdy je posuzujeme, skvělé předpoklady – díky své historické výkonnosti a cenovým poměrům – splňovat potřeby opatrného investora. V případě akcií podniků veřejných služeb nebereme v úvahu jedno z kritérií, a to podíl oběžného majetku a krátkodobých závazků. V tomto odvětví se faktor pracovního kapitálu řeší prostřednictvím financování jeho růstu prostřednictvím emisí dalších akcií a obligací. Na druhé straně proto sledujeme odpovídající podíl vlastního a cizího kapitálu.

V sérii článků z knihy nejvýznamnějšího investičního poradce 20. století se dozvíte od nejzasvěcenějšího "guru investování", jak se jako investor, makléř nebo investiční poradce vyhnete závažným chybám a jaké dlouhodobě úspěšné strategie při investování uplatnit.
Aniž by měl nějaké vzdělání v oboru ekonomie nebo financí, stal se brzy Benjamin Graham nejen úspěšným investorem a portfolio manažerem, ale také předním teoretikem. Jestliže řada věcí, která je napsána ve financích, zní často po několika měsících či dokonce týdnech poněkud hloupě, Grahamovy zásady publikované před mnoha desetiletími jako by časem získávaly ještě více na síle a pravdivosti
.

Počátkem roku 1972 měl opatrný investor relativně široký výběr akcií podniků veřejných služeb, jež by splňovaly jak naše výkonnostní, tak i cenové požadavky. Tyto akcie mu nabízely vše, co měl právo požadovat od jednoduše vybrané investice akciového typu. V porovnání s akciemi průmyslových podniků, neprezentovanými indexem DJI, nabízely téměř stejně dobrou historii růstu a navíc nižší stupeň fluktuace v ročních číslech – a to vše za nižší ceny vzhledem k ziskům nebo účetní hodnotě.

Dividendový výnos byl rovněž znatelně vyšší. Povaha podniků veřejných služeb, jež byly regulovanými monopoly, byla rovněž bezpochyby pro konzervativního investora spíše výhodou než nevýhodou. Podle zákona mají dané společnosti možnost stanovovat svou cenovou politiku tak, aby byly schopny získávat dostatečný kapitál pro svůj plánovaný růst, což představuje odpovídající kompenzaci rostoucích nákladů. Přestože je proces regulace relativně těžkopádný a snad i příliš liknavý, v žádném případě nezabránil společnostem veřejných služeb získávat po mnoho desetiletí zajímavý výnos z jejich rostoucího investovaného kapitálu.

Hlavním kouzlem akcií podniků veřejných služeb bude v současné době pro opatrného investora jejich dostupnost za relativně nízké ceny vzhledem k účetní hodnotě. To znamená, že investor si může dovolit ignorovat cenové pohyby na trhu a může se, pokud si přeje, považovat v první řadě za částečného vlastníka dobře zavedeného a slušně ziskového podniku. Kotace tržních kurzů jsou zde vždy k dispozici a v příznivých dobách mohou být investorovi k užitku – buď budou tržní kurzy nízké a investor bude moci nakoupit další akcie, nebo budou ceny příliš vysoké a v tomto okamžiku může akcie prodat.

Investice do akcií finančních institucí
V kategorii „finanční instituce“ se skrývá značné množství různorodých podniků. Patří mezi ně banky, pojišťovací společnosti, spořicí a úvěrová družstva a spořitelny, kreditní a úvěrové společnosti, hypoteční banky a „investiční společnosti“ (tzn. např. podílové fondy). Základní charakteristikou všech těchto podniků institucí je relativně malý podíl vlastního majetku investovaný do hmotných aktiv – jako jsou nemovitosti, strojní vybavení nebo zásoby materiálu či zboží; na druhé straně má většina těchto institucí krátkodobé závazky značně přesahující jejich vlastní akciový kapitál. Otázka finanční stability je tedy v případě těchto společností mnohem závažnější, než tomu bylo u typické výrobní nebo obchodní firmy. Tato skutečnost vedla na druhé straně k různým formám dohledu a regulace, jejímž záměrem a obecným výsledkem je zamezení nesolidním finančním praktikám.

"Inteligentní investor" je daleko nejlepší kniha, která kdy byla o investicích napsána. Je to jedna z nejčtenějších publikací svého druhu, ale také paradoxně v praxi snad nejvíce ignorovaná. Taková už je lidská povaha. Jednoduché věci se snažíme dělat složitě.

Celkem vzato vykázaly akcie finančních společností přibližně stejné investiční výsledky jako ostatní druhy běžných akcií. Údaje z konce roku 1970 se pohybovaly mezi 44,3 pro 9 newyorských bank a 218 pro 11 akcií pojišťovacích společností. Podíváme-li se na dílčí intervaly, zaznamenáme významné rozdíly v cenových změnách. Například akcie bank se sídlem v New York City si vedly docela dobře mezi lety 1958 až 1968; oproti tomu neuvěřitelně výkonné akcie životní „pojišťovny“ ztratily mezi lety 1963 a 1968 půdu pod nohama. Podobné „křížové“ pohyby cen lze nalézt v mnoha, snad i ve většině odvětvových skupin v rámci indexů Standar & Poor’s.

V případě této velice široké investiční skupiny nedokážeme nabídnout nějaké užitečné rady – snad jen znova zopakujeme, že akcie finanční instituce by měly splňovat stejná aritmetická kritéria poměru ceny akcie a účetní hodnoty, jež jsme doporučili pro průmyslové společnosti a podniky veřejných služeb.

Akcie železničních společností
Příběh železnice je zcela odlišný od podniků veřejných služeb. Společné působení faktorů intenzivní konkurence a přísného regulačního režimu znamenalo pro přepravce závažné problémy. (Jejich problémy s náklady na pracovní sílu byly rovněž značné, ale neomezovaly se výhradně na železnice.) Automobily, autobusy a letecké společnosti odlákaly hlavní část přepravy osob a ponechaly železnicím jen zcela nevýnosný zbytek; nákladní automobily pak převzaly značnou část nákladní přepravy. Více než polovina délky železnic byla v průběhu posledních padesáti let v nucené správě nebo rovnou v konkurzním řízení.

Avšak tato polovina století nebyla pro přepravce pouze katastrofou. Odvětví zažilo několik období velké prosperity, zejména v průběhu válečných let. Některé společnosti dokázaly udržet schopnost generovat zisk a vyplácet dividendy i přes všeobecné obtíže.

Index Standard & Poor’s vzrostl od nejnižší hodnoty v roce 1942 do roku 1968 sedmkrát, což bylo jen o něco méně než zhodnocení indexu podniků veřejných služeb. Avšak bankrot společnosti Penn Central Transportation Co. – naší nejdůležitější železnice – v roce 1970 šokoval finanční svět. Před pouhým rokem se akcie společnosti obchodovaly za ceny blízké nejvyšší hodnotě za celou historii společnosti, společnost navíc vyplácela dividendy nepřetržitě po dobu více než 120 let! Touto finanční katastrofou byly závažně postiženy všechny akcie železničních společností, což se projevilo hlubokým propadem jejich tržní hodnoty.

Není obvykle příliš moudré dávat paušální doporučení týkající se celé skupiny akcií (cenných papírů) a proti plošnému odsouzení existují podobné argumenty. Historický cenový vývoj železničních akcií, že tato skupina jako celek relativně často nabízela příležitosti velkých zisků. (Avšak podle našeho názoru nebyly většinou vysoké nárůsty cen podloženy nějakým reálným základem.) Omezíme proto naše doporučení na následující: neexistuje dostatečně pádný argument, proč by měl investor vlastnit akcie železničních společností; dříve, než nějaké nakoupí, by se měl ujistit, že za své peníze dostává takovou hodnotu, že by nemělo smysl hledat investiční příležitosti jinde.

V současnosti existuje pouze několik akcií železničních společností; patří mezi ně Burlington Northern, CSX, Norfolk Southern a Union Pacific. Doporučení uvedená v tomto oddíle jsou v současné době přinejmenším stejně relevantní a aplikovatelná na akcie leteckých společností – vezmeme-li jejich obrovské ztráty a půl století nepřetržitých mizerných výsledků – jako byly relevantní a aplikovatelné na železniční společnosti za Grahamových časů.

Cílem tohoto revidovaného vydání Inteligentního investora je aplikovat Grahamovy myšlenky na podmínky současných finančních trhů a přesto nechat jeho původní text v nedotčené podobě (s výjimkami poznámek pod čarou uváděných pro vysvětlení). Po každé Grahamově kapitole následuje komentář. V těchto průvodcích čtenáře po původním textu jsou uváděny i současné příklady, na kterých je nejlépe možné pozorovat jak aktuální  a jak osvobozující  zůstávají Grahamovy zásady i v současnosti.

Úryvek z knihy: Inteligentní investor

1. díl: I opatrný investor může dobře vydělávat
2. díl: Spekulace spíše obohatí někoho jiného než vás
3. díl: Okázalé triky v investování znamenají smrt
4. díl: Spekulaci musíte brát stejně jako hráč návštěvu kasina
5. díl: Investor i spekulant musí věnovat pozornost předpovědím o vývoji trhu
6. díl: Mazaný investor nakupuje na medvědím trhu a prodává na býčím
7. díl: Moudrý investor nevěří, že z něj denní fluktuace udělají boháče
8. díl: Nebojácný investor dokáže využít chyb akciového trhu
9. díl: Investor nesmí připustit, aby ho kolísání trhu zneklidnilo
10. díl: Cenu akcií ovlivňuje pět klíčových oblastí
11. díl: Ohlídejte si nástrahy ukazatele „zisk na akcii“
12. díl: Bdělý investor sleduje účetnictví podniků pozpátku
13. díl: Opatrný investor si vybírá pouze kvalitní obligace

Úryvek je z knihy
"Inteligentní investor"
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust
Zažijí akciové trhy pád? Trocha statistiky potvrzuje známá pravidla

Na akciových trzích se žádné výrazné veletoče nyní nekonají. Rozkolísanost trhu je na historickém minimu a především americké akciové indexy jsou na svých...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Ilustrační snímek
Penzijko, stavebko nebo fondy? Spočítali jsme výnosy oblíbených produktů

Nejprve se rozhodnete, že budete část svých prostředků ze mzdy dávat stranou. Pak si určíte, na co má rezerva sloužit, a v dalším kroku se rozhodnete, kam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.