Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budou stroje brát lidem práci? Robotů ve výrobě přibývá

aktualizováno 
Nacházíme se v další průmyslové revoluci. Mění se poptávka po zaměstnancích. Někde stroje přebírají lidskou práci, jinde díky robotům naopak nová pracovní místa vznikají. Technici tak mají práci v budoucnu zajištěnou.

Poroste poptávka po kvalifikovaných a technicky vzdělaných pracovnících, po těch, kteří budou umět roboty ovládat, programovat, opravovat, udržovat a seřizovat. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Poprvé se lidé začali obávat, že jim stroje seberou práci, za doby průmyslové revoluce, na počátku 19. století. Nešťastní dělníci, kteří se (většinou oprávněně) báli, že budou propuštěni, dokonce nové stroje v továrnách ničili - dostali označení „luddité“.

Robotizace a automatizace výroby jsou nyní opět na pořadu dne. Čím dál tím více provozů ze všech odvětví, od potravinářství po automobilový průmysl, se automatizuje, roboti jsou používáni na čím dál tím více činností. Bude se historie opakovat? Budou stroje brát lidem práci? A jaký je výhled do budoucna?

Automatizace už dávno pronikla k montážním linkám, kde vykonává rutinní činnost s přesností a rychlostí, jaké by člověk nikdy nedosáhl. Někteří vizionáři předpovídají, že za nějakých deset patnáct let budeme dokonce do zdravotnických ordinací chodit ne k doktorům, ale k robotům, kteří provedou základní diagnostiku.

Dočkáme se možná i automobilů, které budou samy řídit. Anebo robotů s lidskou podobou, jejichž prototypy známe hlavně z japonských technologických výstav.

Robotický sluha hned tak nebude

„Velice lákavá je vize robotů jako osobních asistentů, sluhů v domácnosti, pomocníků při nakupování a podobně,“ říká ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze profesor Vladimír Mařík. A pokračuje: „Představujeme si roboty jako bytosti, které umějí rychle rozpoznat situaci, adekvátně reagovat, a to nejen na úrovni mentálního rozhodování, ale i na úrovni motorických pohybů a řečové komunikace. A mají podobu člověka a jejich chování aspoň částečně vykazuje sociální a emoční prvky.“

Jenomže, jak dodává, autonomních robotů je zatím relativně velmi málo. „Spíše jsou to experimentální prototypy než rutinně nasazované stroje. Jejich širšímu použití brání nejen cena, ale i značné nedostatky v komplexním vnímání, posuzování situace a rozhodování. Svou pomalostí, neohrabaností a omezenými funkcionalitami jsou zatím člověku v kooperaci spíše na obtíž, než že by mu usnadňovaly život.“

Čtvrtá průmyslová revoluce

Jinde však stroje opravdu postupně lidskou práci přebírají. „V příštích patnácti až dvaceti letech můžeme očekávat zásadní změnu v celkovém přístupu k výrobě, kterou lze právem nazývat čtvrtou průmyslovou revolucí,“ říká Kateřina Pištorová ze společnosti Siemens, která roboty ve velké míře využívá při výrobě.

„Výsledek se nám z dnešního pohledu může jevit jako revoluční, zpětně však bude možné rozeznat celou řadu jednotlivých vývojových kroků v jednom evolučním procesu,“ soudí Pištorová. Roboti se samozřejmě využívají hlavně tam, kde je práce opakující se a pro člověka mnohdy fyzicky příliš náročná. Stále to však jsou jenom stroje. Stroje, které provádějí pouze takovou činnost, kterou jim naprogramuje a „přikáže“ člověk.

„Výhodou robotů je jejich přesnost, spolehlivost, nízké riziko chyby a časová úspora. Každý stroj však potřebuje obsluhu nebo dohled a je to nakonec zase člověk, kdo robota nejčastěji naprogramuje a mění jeho nastavení,“ shrnuje Tomáš Holomoucký, ředitel dopravní společnosti DB Schenker ČR.

Robotizace a automatizace výroby většinou slibují návratnost investice v horizontu několika let. Práce může probíhat nepřetržitě, rychle, stroje se neunaví, nepotřebují přestávky.

Robotů přibývá

Podíl robotů neustále roste. „Za posledních osmnáct měsíců jsme instalovali více než 1 200 robotů pro novou výrobní linku bratislavského výrobního závodu Volkswagen, přibývá ale i počet zákazníků, kteří s vyšší automatizací či robotizací neměli doposud žádné zkušenosti,“ říká Jindřich Vaňous z pražského zastoupení německé společnosti KUKA Roboter, která patří mezi přední výrobce průmyslových robotů.

Dodává, že jedním z hlavních motivů je obecně snížení nákladů na výrobu a také fakt, že pro určité specifické činnosti nemohou najít správné zaměstnance.

Od pásu za monitor

Automatizace výroby přináší na pracovní trh změnu. Počty manuálně pracujících, dělníků u pásu, montérů, se budou snižovat. Na druhou stranu, téměř raketově poroste poptávka po kvalifikovaných a technicky vzdělaných pracovnících, po těch, kteří budou umět roboty ovládat, programovat, opravovat, udržovat a seřizovat.

Řadoví dělníci však určitě nezmizí úplně, jak říká třeba Petr Váňa z technologické společnosti Omron: „Stále existuje spousta činností, které není schopen sebelepší robot zvládnout tak, aby byl dostatečně efektivní. Robot je stále jen stroj,“ opakuje známou mantru. „Robot není vždycky použitelný, není schopen reagovat na nepředvídatelné události, člověk asi bude vždy šikovnější.“

Na další aspekt automatizace výroby upozorňuje Petr Kopáček z potravinářské společnosti Hamé: „Práce lidí je drahá a bude čím dál dražší, takže proces automatizace a robotizace výroby nemá jen ryze technologické důvody, ale je poháněn i ekonomickými kalkulacemi jednotlivých firem.“ 

Podle Kopáčka vede automatizace a robotizace bezesporu ke snížení nákladů v dané výrobě. Už daleko méně jednoznačné je, do jaké míry tento proces modernizace výroby povede ke snížení koncových cen pro zákazníky. „To je totiž zcela jiná kapitola a roli v tom hrají i další faktory, jako vývoj cen energií, marže obchodníků, nové legislativní požadavky, poměr nabídky a poptávky a podobně,“ dodává Petr Kopáček. 

Rekvalifikace je šance

Modernizace výroby tedy na jedné straně sice snižuje a výhledově dále snižovat bude počet pracovních pozic ve výrobě samotné, na straně druhé však bude rozvíjet úplně nové obory, ve kterých lidé budou moci najít práci.

Šancí pro méně kvalifikované či přímo nekvalifikované pracovníky, kteří tvoří s nadsázkou celou ohroženou skupinu, může být třeba rekvalifikace, kterou nabízejí například úřady práce. Mohou se rekvalifikovat v oboru, třeba jako technici pro výrobní roboty, nebo obor úplně změnit. Rekvalifikaci také začínají ve větší míře nabízet firmy samotné, pro které je často snazší doškolit stávající zaměstnance než hledat a nabírat nové.

Změna systému

Revoluce je tedy už v procesu, jenže technicky vzdělaných odborníků je dlouhodobý nedostatek. A začíná to už na středních školách, na technické obory se hlásí málo dětí.

Stejně jako v oblasti řemesel i v oblasti technického středního vzdělání to chce změnu: zatraktivnit obory pro mladé studenty a motivovat je, aby pokračovali dál na technické obory na vysoké školy. Personalisté se totiž shodují, že poptávka po technicích, inženýrech a mnohdy i programátorech převyšuje nabídku už teď, natož v budoucnu. 

Autor:

UNEX a.s.
Kontrolor jakosti (Uničov

UNEX a.s.
Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.