Výživné nemusí platit jen rodiče na své děti. Pokud se o sebe rodiče nemohou postarat a děti ano, mají vyživovací povinnost potomci vůči svým rodičům. Při určování výživného soud přihlédne k majetkovým poměrům dětí a k tomu, jak je rodič schopen zajistit si slušné životní podmínky.
Má-li rodič více potomků, vyživovací povinnost musí plnit každé dítě, které se o sebe dokáže samo postarat. Zákon říká, že děti plní tuto povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jejich schopností, možností a majetkových poměrů k možnostem ostatních dětí.
"To, co si pod tím máme blíže představit, je na posouzení soudu. Soud individuálně posuzuje poměry všech zúčastněných stran," upřesňuje právník Ondřej Načeradský, vedoucí pražské Občanské poradny o.s. Společnou cestou.
Rodiči, který se nemůže sám zabezpečit, musí potomek zajistit slušnou výživu. Nejedná se však jen o stravu. Pojem slušná výživa v sobě zahrnuje i bydlení, zdravotní péči, ošacení, sociální a kulturní vyžití atd.
Příklad z praxeV roce 2005 zažaloval otec svou dceru, aby mu měsíčně platila výživné minimálně ve výši 500 korun. Příjmy dcery a otce, který byl v důchodu, se v té době skoro nelišily. Dcera dokonce chtěla v roce 2003 za otce zaplatit několikatisícový dluh z domova důchodců. Otec ale odmítl. Důchodce navíc vlastnil část nemovitosti, která měla hodnotu cca dva miliony korun. Soud také přihlédl k dlouholetým sporům v rodině. Otec dceru vydědil, v dětství na ni neplatil výživné a opakovaně na ni a její matku podával žaloby. Spor se dostal až k Ústavnímu soudu, který potvrdil minulé rozsudky. Dcera otci výživné platit nemusela. Důvodem byl otcův podíl na nemovitosti a přiznání výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy kvůli dlouhodobým konfliktům v rodině. |
"Pro účely konkrétního případu by měl soud zkoumat, co odpovídá slušnému standardu dané sociální skupiny v určitém čase a místě," vysvětluje Načeradský.
Jako určitý vzor lze také použít výpočty pro dávky v hmotné nouzi. Ale neznamená to, že když rodič nemá nárok na dávky hmotné nouze, nemůže dostávat výživné od svých potomků (více o hmotné nouzi čtěte v našem předchozím článku).
Vyživovací povinnost je však nejprve na manželovi či manželce a pak teprve na dětech. "Pokud rodič žije v manželství nebo je rozveden, vyživovací povinnost mezi manželi předchází vyživovacím povinnostem dětí vůči rodičům," upozorňuje Pavel Jakab z advokátní kanceláře Peterka&Partners.
Domov důchodců vás závazků nezbaví
Kolik budete brát v důchodu |
Když je rodič v domově důchodců, musí se zkoumat, jestli má dostatečnou péči a obživu. Pokud ne a nestačí mu na slušné živobytí důchod, musí potomek doplácet na rozšíření služeb.
co soud posuzujeV případě žaloby soud přihlédne k: |
Pomoci rodičům je samozřejmost
Pan Karel z Brna má maminku v domově důchodců. "Mámě nestačí důchod na veškeré poplatky, které musí v domově důchodců zaplatit. Část jí dávám já, ale rozhodně mi to nenařídil soud. Připadá mi samozřejmé se o svou matku postarat, když ona už toho není schopna," říká padesátiletý Karel.
Starší lidé si o pomoc svým dětem a vnoučatům skoro neříkají. Právě naopak se jim snaží leckdy i pomoct. "Podle statistiky ministerstva spravedlnosti v roce 2008 v celé České republice krajské a okresní soudy řešily 16 případů vyživovací povinnosti dětí k rodičům. V roce 2007 bylo případů 37," uvádí Jakab.
