Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Platová diskriminace žen v Česku: jsme třetí nejhorší v Unii

aktualizováno 
Češky berou měsíčně v průměru o 6,5 tisíce korun méně než muži. Upozorňuje na to ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci Evropského dne rovného odměňování žen a mužů, který připadá na dnešek, na 3. listopad.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Češky mají o 22 procent nižší mzdu než muži. Evropský průměr je 16 procent. Proto jsme také v Evropské unii skončili na třetím místě ve výši takzvané „gender pay gap“, tedy rozdílu mezi průměrnými platy žen a mužů. Za námi už je jen Rakousko a Estonsko.

“Kvůli platovým rozdílům přichází rodinné rozpočty podle Českého statistického úřadu a Eurostatu průměrně o 77 tisíc korun ročně. Nerovné odměňování tedy finančně poškozuje rodiny a plýtvá lidským potenciálem. Dopadá i na ekonomiku jako takovou tím, že snižuje její výkon vzhledem k oslabení spotřeby. Oslabuje rovněž systémy sociálního a zdravotního pojištění či daňové příjmy státu,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Připomíná, že díky těmto statistickým číslům je jasné, že od 3. listopadu až do konce roku pracují ženy v Evropské unie bez odměny za práci. Češky pracují zadarmo už od 11. října.

Rozdíly v odměňování žen a mužů v Evropské unii

Rozdíly v odměňování žen a mužů v Evropské unii

Firmy s manažerkami mají vyšší zisky

A proč vlastně berou ženy na stejné pozici méně než muži? Nerovné odměňování má podle odborníků řadu příčin. Jedná se například o rozdělení trhu práce na mužské a ženské obory, nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, obtížné slaďování rodinného a pracovního života, nejasnosti ohledně výše odměn na jednotlivých pracovištích (platová netransparentnost) a též společenské tradice a stereotypy.

„Kromě veřejného sektoru se na tento problém musejí zaměřit i firmy. Měly by řešit nejenom téma spravedlivého odměňování, ale také otázku většího zastoupení žen v rozhodování. Vyplatí se jim to,“ dodává ministryně Marksová.

Čtěte také

S tím souhlasí Marek Huml ze společnosti Stanton Chase, která se věnuje vyhledávání vrcholových manažerů. „Společnosti s vyšším podílem zástupkyň něžného pohlaví na klíčových postech mívají vyšší zisky a lepší hodnocení na burze,“ říká personalista a upozorňuje, že čím vyšší manažerský post, tím nižší rozdíl ve mzdách žen a mužů.

„Velké korporace mají v dnešní době velmi často interní kvóty na poměr žen ve vedeních kvůli diverzitě. V celé Evropě včetně České republiky jsem se nesetkal s tím, že bychom při dosazování kandidáta na pozici pracovali s dvěma rozdílnými platy pro muže a ženy,“ vysvětluje Marek Huml.

Projekt 22 % k rovnosti

Úřad ministryně Marksové se chce nyní postavit po bok dalších zemí, které usilují o redukci nerovného odměňování včetně přípravy odpovídající legislativy (například Německo, Francie, Rakousko, Švédsko). Projekt „22 % k rovnosti“ je financován z Evropského sociálního fondu částkou 85 milionů korun a potrvá do konce roku 2020.

Řeší dopady nerovného odměňování na jednotlivce, rodiny, firmy a instituce i společnost jako celek. Měl by nabídnout prevenci, osvětu, aktivní spolupráci relevantních společenských aktérů a institucí a podporu jednotlivců proti diskriminaci. Vznikne tak například on-line mzdová a platová kalkulačka, manuál o vyjednávání o mzdě, návrhy ustanovení kolektivních smluv či elektronický nástroj Logib-CZ, který firmám a institucím umožní objektivně vyčíslit rozdíl v odměňování.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.