Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zavrhovat investiční životní pojištění není na místě, říká poradce

aktualizováno 
Zatímco dříve bylo obvyklé, že si živitel rodiny sjednal zpravidla investiční životní pojištění, dnes jsou trendem rizikové životní pojistky. Podle finančního poradce Davida Kučery ze společnosti Partners však není na místě dříve tolik oblíbené investiční životní pojištění šmahem zavrhovat.

David Kučera, finanční poradce Partners | foto: zdroj: Partners

Proč podle vás lidé více upřednostňují rizikové životní pojištění před investičním životním pojištěním?
Drtivá většina lidí nemá dostatečné dlouhodobé rezervy. Vhodně vybrané a nastavené životní pojištění může doplnit příjmy v okamžiku jejich částečného, nebo úplného výpadku vlivem dlouhodobě snížené pracovní schopnosti onemocněním nebo úrazem. A to nehovořím o případech smrti někoho, kdo byl hlavním nositelem příjmů v rodině. Na druhou stranu je ale třeba také říci, že lidé pod tlakem různých ne úplně správně servírovaných informací začínají nabývat pocitu, že investiční životní pojištění je ve srovnání s rizikovým životním pojištěním hotovým zlem. A to není pravda.

Nenechte si vnutit nevýhodné životní pojištění

Vyplňte krátkou tabulku a zjistíte, které životní pojištění je pro vás nejvýhodnější a na kolik vás vyjde.

Proč si myslíte, že je více nabízeno rizikové životní pojištění?
V některých případech se klientům může mnohem více vyplatit sáhnout po investičním životním pojištění než po rizikovém životním pojištění, což jim ale mnozí finanční zprostředkovatelé zapomínají říkat. Důvodem může být, že výše měsíčního pojistného u životního pojištění určuje výši provize pro zprostředkovatele. O 20 procent vyšší měsíční pojistné v rámci rizikového životního pojištění tak pro zprostředkovatele představuje zhruba o 20 procent vyšší provizi.

Nepřehlédněte

Kdy se podle vás více vyplatí investiční životní pojištění a kdy to rizikové?
Důležité jsou pojistné podmínky. Ty určují samotnou kvalitu produktu, tedy za jakých okolností bude z pojištění plněno a za jakých ne. Mnoho lidí ovlivňuje při rozhodování pouze cena konkrétního rizika a pak celkové pojistné, ale už se nezamýšlí proč. Já osobně, navzdory mnohým ostatním, se mnohdy raději přikloním spíše k variantám investičního životního pojištění s minimální investiční složkou, u kterého běžně hrazené pojistné pokrývá i vážná životní rizika, než k vyloženě rizikovému pojištění bez jakékoli investiční složky. Důvodem je, že smlouvy typu investičního životního pojištění zpravidla počítají s přirozeným pojistným, což je pro pojištěného lepší cenová varianta, a to zejména při nastavení vysoké pojistné ochrany. Investiční životní pojištění navíc má své opodstatnění i z hlediska využití daňových odpočtů, klientovi na něj může přispívat i zaměstnavatel.

Říkáte, že investiční a rizikové životní pojištění se od sebe odlišuje vyžitím takzvaného přirozeného nebo zprůměrovaného pojistného. Jaký je v nich rozdíl a má smysl, aby se v tomto klienti pojišťoven orientovali? Vžijme se do role pojišťovny. Kdy se ta nejvíce bojí, že bude muset někomu vyplácet pojistné plnění? Je to vždy tehdy, kdy s ní chce uzavřít pojištění nějaký starší člověk. Čím je starší, tím větší obavy pojišťovna má. Bojí se, že pojištěný klient vážně onemocní, bude invalidní nebo zemře a pojišťovna bude muset platit. Pojišťovny mají mnoho statistických dat, ze kterých mohou stanovit pravděpodobnost třeba úmrtí pojištěného v daném věku. A právě z nich také vypočítávají ono přirozené pojistné, které v podstatě kopíruje zmíněné pravděpodobnosti. Přirozené pojistné je součástí stanoveného pojistného, které v sobě již od samého počátku zahrnuje rizika, která v čase narůstají. Klienti ho platí prostřednictvím jedné měsíční fixní částky ve chvíli sjednání smlouvy, protože není možné, aby se jim každý rok platba za pojištění jenom zvyšovala. Důležité při tom ale je, zda chtějí, aby jim takto předplacená rizika v čase vydělávala a oni z nich na konci získali nějaké peníze v investičním životním pojištění, anebo je docela přenechají pojišťovně v rizikovém životním pojištění. V obou případech musejí počítat s tím, že jimi vydané peníze budou z větší části spotřebovávány na krytí rostoucích rizik, avšak v případě investičního životního pojištění mohou počítat i s tím, že díky zhodnocování investiční složky bude jejich určitá část vyšší, než bude skutečně spotřebováno pojišťovnou na krytí rizik.

Jak to funguje u rizikového životního pojištění?
Rizikové životní pojištění je charakteristické tím, že zcela postrádá investiční složku. Vypočtené pojistné je rovno průměru hodnot rizik za jednotlivé roky. Z toho plyne, že pokud pojištění předčasně zrušíme, pak již část předplacených poplatků za rizika nedostaneme zpět. Srovnáme-li ovšem oba druhy pojištění na stejném časovém období, tedy například obě budou trvat 30 let, pak součet poplatků pouze za rizika, takzvané netto pojistné, bude v obou případech stejný. V případě předčasného zrušení obou smluv, například po 15 letech, bude celkově zaplacené přirozené pojistné u investičního životního pojištění nižší, než zprůměrované pojistné u životního pojištění rizikového. Pochopení těchto přístupů může pomoci při výběru správného produktu životního pojištění v rámci zvolených rizik.

Znamená to, že pojištění s investiční složkou může být při srovnatelném krytí rizik levnější než klasické rizikové pojištění?
Ano. Ukážu vám to na konkrétním příkladu výpočtu, v něm jsou použity lineárně klesající a konstantní pojistné částky. Vezměte si muže ve věku 35 let, nekuřáka, administrativního pracovníka s pojistnou dobou 30 let. V jeho případě se lineárně klesající pojistná částka rovná třímilionové výši pojistného plnění v případě smrti, třímilionového plnění v případě invalidity 2. a 3. stupně a krytím ve výši sedmi set tisíc korun v případě závažného onemocnění. V případě, kdy by tímto mužem zvolená investiční strategie u investičního životního pojištění nebyla úspěšná a přinesla mu zhodnocení nula procent, i tak bude mít na konci pojistné doby k dispozici 64 tisíc korun. Ovšem již při dosažení průměrného zhodnocení šesti procent ročně, bude mít k výběru 132 tisíc korun. Rozdíl není zázračný, ale vycházejme z toho, že smlouva investičního životního pojištění je nastavena tak, aby investovaná částka byla co nejnižší a převážná část pojistného byla využita na úhradu rizik.

Důležité je ale hlavně říci, že v produktu investičního životního pojištění činí měsíční pojistné 1 321 korun, zatímco ve dvou různých produktech rizikového životního pojištění činí 1 598 korun a 3 051 korun. A výsledkem je při stejném krytí vážných rizik, že v případě rizikového pojištění klient na konci smlouvy nedostane vůbec nic.

Komu se tedy vyplatí spíše investiční životní pojištění a komu spíše rizikové životní pojištění? Případně lze mezi nimi najít nějaký vhodný kompromis?
Zjednodušeně lze doporučit, že pojistná rizika, která bývají dlouhodobě pojištěna, jako smrt z jakýchkoli příčin, invalidita a závažná onemocnění, bude lepší sjednat v investičním životním pojištění. Tato rizika s sebou nesou i takzvané čekací doby, které musí od sjednání smlouvy uplynout. Například čekací doba u pojištění invalidity se v průměru pohybuje kolem 18 měsíců. Invalidita tedy musí být přiznána až po této době od sjednání smlouvy, jinak by pojišťovna žádné plnění neposkytla. Naopak úrazová pojištění lze doporučit sjednat v rizikovém životním pojištění, protože se u nich neuplatňují čekací doby, ale ani přirozené pojistné, a tedy pokud se na trhu vyskytne například cenově lepší produkt se srovnatelnou kvalitou, pak je možné takovouto smlouvu zrušit a uzavřít si novou. Protože produkty rizikového životního pojištění často umožňují pojistit více osob, za což mohou být poskytovány slevy, pak můžeme v takovém pojištění zajistit na úraz celou rodinu a vždy jen časem vyměnit za lepší, na trhu dostupnou variantu. Samozřejmě, že je vždy nezbytné myslet na svůj aktuální zdravotní stav, protože nemusíme být do nového pojištění přijati.

Autor:

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.