Rozhovor

Docent Karel Květoň z Výpočetního a informačního centra pražského ČVUT vidí budoucnost elearningu a distančního vzdělávání na vysokých školách zatím jako doplňkové formy prezenčního studia. V celoživotním vzdělávání dospělých však bude mít distanční vzdělávání, realizované zejména pomocí internetu, stále větší význam.

Jaké jsou hlavní překážky rozšíření e-learningu v ČR?

Problémem je nejen nedostatek financí, ale i chybějící strategie na našich VŠ, které by pomohly zabezpečit efektivní personální a technickou podporu pro e-learning. Pokusy o zavedení e-learningu nejsou téměř vůbec koordinované.Tyto nedostatky se však postupně odstraňují.

Jsou české vysoké školy dostatečně vybaveny na tuto formu výuky?

Obecně lze říci, že ano. Pro přípravnou fázi je počítačů dostatek a vysoké školy mají k dispozici kvalitní připojení k internetu. Příprava distančního vzdělávání je často výrazně dražší, než příprava klasické výuky. Ale e-learning kursy mohou být využity velkým počtem studujících a mohou pak být i levnější, než kursy klasické. Např. desítky tisíc učitelů budou do r. 2005 skládat povinné testy pro získání certifikátu European Computer Driving Licence (ECDL -tzv. řidičák na počítač). Pro učitele i ostatní zájemce o získání zmíněného certifikátu připravujeme na ČVUT nejen klasická školení, ale i distanční kursy na internetu (viz. www.cvut.cz/online).

Na kterých českých vysokých školách se lze s e-learningem setkat?

E-learning se prudce rozvíjí a ve stádiu přípravy je patrně na všech významných českých VŠ, ale i na školách soukromých a v soukromých firmách. Je u nás i relativní dostatek schopných učitelů. Nejsou pro ně ještě vytvořeny podmínky, aby se mohli novým formám výuky věnovat.