Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Advokát: Před dluhem a platebním rozkazem se už dlužník neschová

aktualizováno 
V Česku dramaticky roste počet dlužníků s více exekucemi. Podle Exekutorské komory má čtyři a více exekucí již 380 tisíc lidí a zhruba 120 tisíc dlužníků má dokonce deset a více exekucí. Na počátku přitom byl často jen nízký dluh.

„Situaci nezlepšil ani institut oddlužení, známý jako osobní bankrot. Mnozí dlužníci se mylně domnívají, že jde o bezbolestné řešení, jak se zbavit dluhů,“ říká advokát Adam Vrbecký. | foto: zdroj: M.B.A. LEGAL

„Výsledkem je fakticky nulová motivace dlužníka cokoliv řešit, je to velmi vážný problém,“ říká Adam Vrbecký, advokát a partner advokátní kanceláře M.B.A. LEGAL.

Proč podle vás rostou v Česku počty lidí, u kterých je vymožení pohledávky nemožné?
Hlavní příčinou je předlužení, tedy stav, kdy dlužník není schopný svým příjmem pokrýt závazky. Paradoxně se nejčastěji jedná o původně nízké dluhy, které neřešením rostou na poplatcích a pokutách. Dlužníci nekomunikují v domnění, že to „nějak dopadne“.

Adam Vrbecký

  • Vystudoval Právnickou fakultu v Brně.
  • Zaměřuje se na problematiku pohledávek a zefektivnění procesu inkasa.
  • Po absolvování advokátních zkoušek založil advokátní kancelář M.B.A. LEGAL,
  • Snaží se přenést praktické zkušenosti do legislativních změn a osvětou zlepšit vztahy mezi věřiteli a dlužníky.
Adam Vrbecký

Jen pro představu, téměř 50 procent vydaných platebních rozkazů je rušeno pro nedoručení, protože dlužník není na adrese k zastižení. Pokud dlužník nepřebírá poštu, nekomunikuje a podobně, pak rostou náklady na jednotlivé právní úkony, výdaje zastoupení na soudních jednáních a další poplatky. Původně nízký dluh se tím zvyšuje.

Co podle vás nahrává tomu, že dlužníci neřeší své finanční problémy?

Na neřešení problému se podílejí dva faktory - finanční negramotnost neboli neznalost, a dále také nezodpovědnost. Ta ale někdy hraničící s úmyslným trestným činem podvodu. Někteří dlužníci si dále půjčují, ačkoliv ví, že dluhy nejsou schopni splatit.

Situaci bohužel nezlepšil ani institut oddlužení, známý jako osobní bankrot. Mnozí dlužníci se mylně domnívají, že jde o bezbolestné řešení, jak se zbavit dluhů a dopředu s touto možností počítají. Další příčinou je i veřejné mínění formované politiky a médii – věřitel, je považován za zlo a dlužník je jeho nevinná oběť. Výsledkem je fakticky nulová motivace dlužníka cokoliv řešit.

Pokud se dlužník vyhýbá odpovědnosti, dluh mu začne narůstat. Kam až to může vést?
Bohužel těchto případů je v naší praxi mnoho. Jeden za všechny byl dlužník, který neuhradil částku na pojistném ve výši necelých 2 500 korun. Několikrát jsme ho písemně vyzývali k úhradě, volali mu, nicméně dlužník nám tvrdil, že hradit nebude, protože nic nedluží. Nereagoval ani na detailní doložení věřitelovy pohledávky v předžalobní výzvě a po podání žaloby přestal komunikovat úplně. Pokoušeli jsme se dlužníka kontaktovat i před soudním jednáním, abychom nemuseli zbytečně navyšovat dluh o další náklady. Nakonec soud vydal rozsudek pro zmeškání, protože se dlužník k soudu nedostavil. Nyní probíhá exekuční řízení a dlužník splácí částku několikanásobně převyšující původní dluh. Přitom mohl na návrh věřitele přistoupit na splátkový kalendář a uhradit dluh po několika stovkách měsíčně před samotnou žalobou.

Nepřehlédněte

Pokud se snižuje vymahatelnost pohledávek, jaké to má další dopady?
Z pohledu věřitele jde o velmi vážný problém. V době, kdy vymahatelnost pohledávek klesá, musejí zdražovat své zboží a služby. Řada věřitelů k tomuto kroku již přistoupila a další to zvažují. Nemohou totiž donekonečna šetřit a snižovat náklady a ztráty. V konečném důsledku tak na to doplácí i samotní občané.

Jak donutit dlužníky, aby se nevyhýbali povinnosti platit malé dluhy? Především by se mělo legislativně určit, co je tedy bagatelní částka a jaké jsou přesné podmínky pro vymáhání takových dluhů. Zákon jasně určuje, že bagatelní částka je 10 tisíc korun, avšak advokátní tarif ustanovuje bagatelní částku na výši 50 tisíc korun. Od léta 2014 byly náhrady nákladů upraveny tak, že u pohledávek do 50 tisíc korun jsou v řádech stokorun. Úspěšnost inkasa je však nyní velmi nízká, od dlužníků se daří vymoci jen 35 procent dluhu, od „notorických“ dlužníků se podaří inkasovat 15, nejvýše 20 procent dluhu. Věřitel přitom musí hradit soudní poplatek a další náklady ve 100 procentech žalob vždy a dopředu. Neúměrně vysoké náklady na vymáhání pak pociťují zejména společnosti, které mají hodně dlužníků s nízkými částkami, jako jsou mobilní operátoři, pojišťovny, dodavatelé energií a jim podobní.

Průzkum:

  • Čtyřicet občanů ze sta by při žádosti o půjčku zamlčelo fakt, že mají u jiné společnosti dluh po splatnosti.
  • Jen 10 % z těchto občanů si však uvědomuje, že se tím může dopustit trestného činu úvěrového podvodu.
    zdroj: STEM/MARK pro Solus

Jak řešit tuto situaci?
Seriózní věřitelé nemají zájem na nějaké likvidaci dlužícího zákazníka. Naopak chtějí, aby opakovaně spotřebovával zboží a služby, ale také chtějí, aby platil své závazky. Pro zachování dobrého obchodního vztahu a svého dobrého jména jsou schopni různých ústupků. Jen dlužník musí mít vůli situaci řešit a s věřiteli komunikovat.

Jednou z cest, která by mohla pomoci jak věřitelům, tak i dlužníkům je připravovaná novela Ministerstva spravedlnosti, která mimo jiné říká, že u bagatelních pohledávek lze doručit platební rozkaz i fikcí. Pokud na toto naváže řádná osvěta, mám za to, že by se mohla zvýšit odpovědnost dlužníků za své dluhy. Musí si uvědomit, že schovávání jim nepomůže.

Co by to mělo v praxi znamenat?
V praxi by to mělo dle navržené novely vypadat tak, že u dluhů do 10 tisíc korun se dlužníkovi nevyplatí hra na schovávanou. V případě, že věřitel zašle předžalobní upomínku na poslední známou adresu dlužníka a jím navržená žaloba nebude mít zásadnějších chyb, bude po uplynutí lhůty k převzetí zásilky elektronický platební rozkaz pravomocný.

Co se tím vyřeší?
Razantně se tím sníží náklady na vymáhání a sekundárně i přetížení soudního systému.

Co když ale dlužník nebude z nějakých důvodů na své adrese k zastižení, třeba proto, že bude v nemocnici?
Takové situace mohou nastat, nicméně dlužník má možnosti, jak následně zrušit pravomocné rozhodnutí, pokud je k tomu důvod, například ten co jste uvedla. Zároveň soud má pravomoc v případě pochybností nevydat platební rozkaz a zahájit klasické řízení. Z našich zkušeností ale víme, že dlužník, který chce svůj problém řešit, tak ho řeší i z nemocnice a víme, že věřitelé této situace záměrně nezneužívají.

Jak se může v takovém případě dlužník bránit?
Ve zmíněném návrhu je na podobné situace myšleno. Na podání odporu, tedy prostředku, který zruší platební rozkaz a zahájí klasické řízení, je dána lhůta 45 dní oproti dnešním 15 dnům. Je zde také možnost prominutí zmeškání lhůty z objektivních důvodů. Nakonec je zde i možnost soudu nepoužít náhradní doručení, tedy fikci, v případě, kdy má soud důvodné podezření na zneužití práva.

Od kdy by měl nový systém doručování elektronických platebních rozkazů u nás fungovat?
Bohužel nejspíš až od roku 2018. Přitom je to pozitivní změna, která by ušetřila oběma stranám sporu a také soudu zbytečné náklady.

Stálo by tedy za úvahu, aby tato novinka začala fungovat co nejdříve?Určitě. Pokud by začala platit již letos, bylo by to velmi přínosné pro všechny.

Stalo se vám někdy, že jste nezaplatili účet včas?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 9. ledna 2016. Anketa je uzavřena.

Již ano 926
Zatím ne 405
Autor:

Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.